Evropská komise navrhla zvýšení minimální daně na naftu

Brusel si od růstu daně slibuje omezení "tankovací turistiky", která je nyní díky velkým rozdílům v cenách paliva v některých evropských zemích běžná.

Náklady dopravců tvoří z 20 až 30 procent nákupy paliva, proto jsou řidiči nákladních aut často i za cenu velkých objížděk ochotni cestovat tam, kde je palivo levnější.

Ceny nafty by však neměly začít růst okamžitě. Spotřební daň by se měla zvyšovat v několika krocích, schváleno už bylo navýšení na 330 eur na 1000 litrů nafty v roce 2010, o dva roky později by se podle Kovácse měl odvod zvednout na 359 eur.

Výnosná nafta

Zatím ale není definitivní, že minimální spotřební daň nakonec vzroste. Jako v dalších daňových otázkách totiž musí s návrhem souhlasit všech 27 členských států Evropské unie. Některé státy EU by totiž mohli na návrhu "prodělat".

Ze studie EK totiž vyplývá, že jen Německo ročně přichází zhruba od dvě miliardy eur, protože řidiči si radši zajedou natankovat do Česka nebo Polska.

Rozdíl ve spotřebních daní mezi jednotlivými zeměmi je opravdu propastný. Zatímco v Polsku je daň 290 eur u 1000 litrů a v Česku 336 eur, v Německu je to zhruba 485 eur. Přesto je v Česku daň v současnosti vyšší, než je spotřební daň určená pro celou EU (302 eur z 1000 litrů).

"Jsem přesvědčen, že trh nákladních vozů by nyní měl být plně otevřený konkurenci a neměl by již připouštět tak velké rozdíly ve spotřebních daních" řekl eurokomisař pro daňové otázky Lászlo Kovács.

Podle něj by navýšení minimální spotřební daně mělo nejen pomoci lepší soutěži mezi jednotlivými firmami, ale rovněž by mělo být příspěvkem ve snaze snížit emise skleníkových plynů.

Sektor nákladní dopravy se totiž na celkovém objemu vypuštěných skleníkových plynů z celé EU podílí zhruba pětinou. "Pomůže to snížit počet ujetých kilometrů, který je způsoben rozdíly ve výši spotřební daně," dodal Kovács.