Daňová poradna

Vašemu dotazu rozumím tak, že máte jeden příjem ze živnosti a jeden z fakturace užívání know how právnické osobě. K příjmu ze živnosti se vztahuje obecně paušál 50 %, k příjmům z živností řemeslných pak paušál 60 %. Příjem z užívání know how, který fakturujete právnické osobě, je příjmem podle § 7 odstavec odst. 2, písmeno a) zákona č. 586/1992 Sb.o daních z příjmů, tj. příjem z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového a jiného duševního vlastnictví. Na tento příjem se vztahuje paušál ve výši 40 %. Pokud máte pouze jeden příjem, který deklarujete jako příjem ze živnosti, a jedná se přitom o fakturaci know how, pak je třeba vycházet ze skutečného stavu věci a uplatnit 40 % paušál. Naprosto přesné posouzení Vašeho případu by ovšem předpokládalo znát obsah smlouvy, na základě které se fakturace uskutečňuje a přesnou textaci faktur.

Podle pokynů k příloze 1 se podíl společníka v.o.s. neuvádí do řádku 101, takže se neobjeví ani v prvním součtovém řádku 104. Váš podíl (= poměrnou část základu daně v.o.s. upraveného podle § 23 – § 33 zákona o daních z příjmů) uveďte do daňového přiznání poprvé právě na řádku 112. Při tomto postupu bude podíl společníka v.o.s. zahrnut v součtovém řádku 113 pouze jednou a Váš dílčí základ daně z příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti tak bude uveden na ř. 113 ve správné výši.

Podle § 4 odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů může být Vámi uváděný pozemek osvobozen od daně z příjmu v případě, že doba mezi nabytím a prodejem přesáhne dobu pěti let, přičemž při nabytí pozemku děděním od zůstavitele, který byl příbuzným v řadě přímé nebo manželem (manželkou), se doba pěti let zkracuje o dobu, po kterou byla nemovitost prokazatelně ve vlastnictví zůstavitele. Vzhledem k tomu, že nejste příbuzná v řadě přímé, vztahuje se na Váš případ časový test pěti let, který zatím není splněn. Při prodeji pozemku proto bude Váš příjem podléhat dani z příjmů dle § 10 odst. 1, písm. b) zákona o daních z příjmů. Z příjmu za prodej pozemku si ovšem odečtete související výdaje, kterými jsou především nabývací cena pozemku – tj. cena zjištěná pro účely dědického řízení, výdaje související s prodejem (právní služby, kolky apod.) a rovněž i zaplacená daň z převodu nemovitostí (nelze uplatnit zaplacenou daň dědickou). Prodej pozemku bude podléhat dani z převodu nemovitostí ve výši 3 % z kupní ceny nebo z ceny zjištěné podle zvláštního předpisu, a to z té ceny, která je vyšší. Žádost o prominutí daně lze podat pouze na ministerstvo financí, a to jen z důvodů nesrovnalostí vyplývajících z uplatňování daňových zákonů. Podání takovéto žádosti nic nebrání, považuji ji však za bezpředmětnou.

Z dotazu usuzujeme, že hokejista není zaměstnancem klubu. Příjmy od klubu pak zařazuje mezi příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7 zákona o daních z příjmů). Poplatníkům s příjmy podle § 7 náleží při tuzemských pracovních cestách stravné pouze v případě, kdy pracovní cesta trvá déle než 12 hodin. Pro posouzení, zda hráči může vzniknout nárok na stravné, zda budou výdaje na ubytování daňově uznatelné a jízdy autem v Karlových Varech jízdami služebními, je třeba určit pravidelné pracoviště hokejisty. Pravidelným pracovištěm pro poplatníky s příjmy podle § 7 se rozumí místo podnikání uvedené v živnostenském listě nebo jiném obdobném povolení k podnikání. Pokud bude pravidelným pracovištěm Písek, pak se bude jednat o služební cesty a ubytování v Karlových Varech lze chápat jako ubytování při služební cestě. Vhodné by bylo posoudit i okolnosti smlouvy mezi hokejistou a klubem, aby finanční úřad nemohl považovat pravidelné pracoviště v Písku jako stav formální zastírající stav skutečný. Pokud nebude hokejista sledovat skutečné výdaje, může si uplatnit paušální ve výši 40 % (jestliže nemá živnostenský list) nebo 50 % (v případě příjmů ze živnosti) a vyhnout se tak případným sporům s finančním úřadem ohledně pravidelného pracoviště.

Ze zadání dotazu není zřejmé jaké je Vaše postavení v celé záležitosti a jaký charakter mají Vaše příjmy, které by měly podléhat zdanění - zda se jedná o příjmy z prodeje pohledávek, nebo příjmy z výplaty podílů v rámci transformace družstev, případně oboje. Bez bližších podrobností nelze tento dotaz odpovědět. Pokud máte zájem, můžete se obrátit na naši společnost k podrobnému rozboru věci.

K příjmům ze zemědělské výroby lze uplatnit paušální výdaje ve výši 80 %. Podle zákona o zemědělství se zemědělskou výrobou rozumí i hospodaření v lese. Hospodařením v lese je obnova, ochrana, výchova a těžba lesních porostů a ostatní činnosti zabezpečující plnění funkcí lesa (lesní zákon). K této problematice vydalo ministerstvo financí Pokyn D-267, podle kterého o zemědělskou lesní výrobu však nepůjde v případě vlastníků lesů, kteří je obhospodařují bez dalšího běžným způsobem jako svůj majetek. Pokyn však v současné době už není v platnosti, 14.12.2006 byl nahrazen Pokynem D-300, ve kterém se takové omezení nevyskytuje. Proto se domníváme, že by uplatnění paušálu mělo být v zásadě možné. Příjmy zařadíte do příjmů z podnikání (pokud jste evidována jako zemědělský podnikatel) nebo mezi ostatní příjmy (v opačném případě).

Náklady (výdaje) na vzdělávání a reklvalifikaci zaměstnanců jsou obecně daňově uznatelné, pokud souvisejí s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo s pracovním zařazením zaměstnance. Za takové výdaje se považují také výdaje na studium zaměstnance při zaměstnání za účelem prohloubení kvalifikace k výkonu sjednané práce, případně její doplnění nebo rozšíření. Při splnění uvedených podmínek bychom považovali studium MBA za daňový náklad. Jistý problém by mohla ale představovat situace, pokud byste si studiem zvyšovala stupeň vzdělání (např. ze středoškolského na vysokoškolské). Takové náklady byly dosud podle názoru ministerstva financí (viz např. Pokyn D-190, který byl v platnosti do 14.12.2006) považovány za nedaňové.

Pokud daňové přiznání bylo v roce 2005 podáno a nyní byly zjištěny nové skutečnosti, máte možnost podat tzv. dodatečné daňové přiznání. Jestliže podáte dodatečné přiznání za rok 2005 na vyšší daňovou povinnost, je třeba počítat i s penále, které finanční úřad vyměří z dlužné částky. Penále činí prvních 500 dnů prodlení 0,05 % z nedoplatku daně, za každý další den se uplatní penále ve výši 140 % diskontní sazby ČNB. Jestliže se bude jednat o dodatečné přiznání na nižší daňovou povinnost, musíte jej podat nejpozději do tří let od konce zdaňovacího období v němž vznikla povinnost podat daňové přiznání nebo v němž vznikla daňová povinnost (v případě, kdy nevzniká povinnost podat daňové přiznání). Pokud řádné daňové přiznání nebylo podáno vůbec a podáno být mělo, pak může správce daně jeho pozdní podání sankcionovat zvýšením vyměřené daně až o 10 %.

Vy vyplňujete svoje daňové přiznání a počáte daně za podnikání a závioslou činnost v tomto přiznání dodhromady a pak daníte a uplatňujete slevy a daňové zvýhodnění. To znamená, že po výpočtu daně ve 4. oddílu daňového přiznání uplatníte následně slevu na dani na sebe (částka 7.200 Kč, řádek č. 64) a pak daňové zvýhodnění na děti (částka 12.000 Kč, ř. 72 daňového přiznání).

Příjmy z titulu jednorázového vyrovnání při zániku smlouvy o penzijním připojištěním se státním příspěvkem jsou zdaňovány zvláštní sazbou daně - srážkovou daní ve výši 25 %. Tuto srážku je povinen provést plátce (penzijní fond), který Vám příjem vyplácí. Provedením srážky je daňová povinnost splněna, vy obdržíte příjmy po zdanění, které se v daňovém přiznání již neuvádějí. Základem pro srážkovou daň je částka jednorázového vyrovnání snížená o zaplacené příspěvky a státní příspěvky na penzijní připojištění, kromě příspěvků zaplacených zaměstnavatelem po 1.1.2000.

Vašem dotazu rozumím tak, že kromě toho, že jste postavili rodinný dům v němž trvale bydlíte, jste převedli členská práva a povinnosti v bytové domě k bytu, za což jste obdrželi finanční úhradu. Tuto finanční úhradu jste použili k koupi dalšího bytu. Otázkou je zda příjem z prodeje členských práv k bytu (prodej bytu v družstevním době) bude osvobozen od daně z příjmů dle § 4 odst. 1 a) zákona o daních z příjmů. K osvobození prodeje bytu od daně z příjmu musíte splnit podmínku – mít v bytě bezprostředně před prodejem bydliště po dobu dvou let. V případě, že jste v bytě bezprostředně před prodejem měli bydliště po dobu kratší dvou let, pak nárok na osvobození je jen v případě, že uživatel bytu získané prostředky použijete pro bytovou potřebu. Protože uvádíte, že bydlíte v rodinném době, pochybuji, že splňujete podmínku „mít v bytě bydliště bezprostředně před prodejem bydliště pro dobu 2 let, respektive, že nesplňujete ke dni prodeje bytu postavení „uživatele“ bytu. Pokud jde o bytovou potřebu dle § 4, odst. 1, písmeno u) jde zde o použití náhrady (odstupného) za uvolnění nájemního bytu za účelem uspokojení bytové potřeby uživatele (bývalého nájemníka) bytu. To dle Vaše popisu opět není Váš případ.

Pro studující, kteří v průběhu kalendářního roku měli jeden či několik dočasných pracovně právních vztahů (formou dohody o pracovní činnosti či o provedení práce), může být výhodné provést tzv. roční zúčtování záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, a to i když u jednotlivých zaměstnavatelů podepsali tzv. prohlášení poplatníka na základě kterého jim již v průběhu roku byly zohledňovány slevy na dani (jak základní sleva na poplatníka – 600 Kč měsíčně, tak sleva na studium 200 Kč měsíčně). Jde o měsíční příjmy nad 6.700 Kč, z nichž je pak i při uplatnění výše uvedených slev srážena záloha na daň. Na základě ročního zúčtování záloh na daň, kdy studující - pokud splňuje podmínky - uplatní celoroční výši slev, mohou mu pak být vráceny částečně nebo i úplně v průběhu roku sražené zálohy na daň. Roční zúčtování provede na žádost podanou nejpozději do 15. 2. následujícího roku poslední zaměstnavatel, nebo lze je provést i podáním daňového přiznání k dani z příjmu fyzických osob, za předpokladu, že student má od všech zaměstnavatelů potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a o stražených zálohách na daň.

Úvaha v první variantě není správná, celkové daňové náklady organizace nedosahují 900 tis. Kč. Část těchto nákladů (600 tis. Kč) byla vynaložena na příjmy nezahrnované do základu daně a je nutné je posoudit jako nedaňové náklady (§ 25 (1) i) zákona o daních z příjmů). Základem daně před úpravami bude ve Vašem případě zmiňovaných 500 tis. Kč.

Povinnost daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob má každý, kdo vedle příjmů ze závislé činnosti (zaměstnání) má každý, jehož roční příjmy z podnikání, pronájmu či jiné příjmy ( příjmy dle § 7 – 10 zákona o daních z příjmů), vyjma příjmů osvobozených nebo příjmů z nichž je daň vybírána srážkou, přesáhly 6.000 Kč. Příjem za „práci v porotě“ bude podle mého názoru nejspíš příjem z pracovně právního vztahu (dohoda o provedení práce, dohoda o pracovní činnosti – v tomto případě by příjem byl již zdaněn zaměstnavatelem), jinak může jíž o příjem o podle § 10 odst. 1, písm. a) – příjem z příležitostných činností, který je však osvobozen od daně pokud nepřesahuje částku 20.000 Kč – viz § 10 odst. 3, písmeno a) zákona o daních z příjmů. Pokud by příjem přesáhl částku 20.000 Kč, pak by Vám vznikla povinnost podat daňové přiznání. Pokud máte příjmy za autorská díla jde o příjmy podle § 7 zákona o daních příjmů odst. 2 písmeno a) – příjem z autorských práv. Jde o příjem proti kterému je možné uplatnit výdaje buď ve skutečné výši (pak do výdajů lze uplatnit i nákup výpočetní techniky, a to i při nákupu tzv. „z druhé ruky“, pokud máte doklady o nákupu), nebo paušálem ve výši 40 %. Pokud jde o prodej movitých věcí (auto, kolo, televize) nepoužívaných pro podnikatelskou činnost, pak jejich prodej je od daně z příjmu osvobozen dle § 4, odst. 1, písm. c) zákona o daních z příjmů. Toto osvobození se nevztahuje na motorová vozidla (ve Vašem případě automobil) pokud době mezi nabytím a prodejem je kratší jak jeden rok.

Dotazu rozumím tak, že nájemník Vám celkem platí 6.500 Kč měsíčně. Podle metodických pokynů jak D-190 (platný do 31.12.2006) tak D-300 (platný od 1. 1. 2007) součástí nájemného nejsou ceny služeb spojených s užíváním bytu pokud jsou pronajímatelem po uplynutí roku zúčtovávány nájemníkovi ve výši skutečných výdajů za tyto služby. Do příjmů z nájemného proto nezahrnujete zálohy na služby ve výši 2.000 Kč měsíčně, neboť tyto zálohy nájemníkovi zúčtujete po obdržení vyúčtování služeb. Vaše platby za tyto služby pak také neúčtujete do výdajů spojených s pronájmem. Pokud jde o příspěvky do fondu oprav jedná se o Váš příjem a současně i výdej.

Ztrátu z minulých let při společném zdanění manželů uplatnit lze, a to na ř. 517 daňového přiznání. Ztrátu lze uplatnit do výše poloviny společného základu daně manželů sníženého o nezdanitelné části základu daně. Přestože je v pokynech k ř. 517 uvedeno pouze to, že částka uplatněné ztráty nesmí být vyšší než údaj z řádku 41, nemůže být zároveň vyšší než ř. 516. Jinak řečeno, není možné si tímto způsobem „zaktualizovat“ daňovou ztrátu z minulých let.

Podle znění § 9 odst. 6, vedou poplatníci mající příjmy z pronájmu záznamy o příjmech a výdajích. Tyto záznamy je možné nazývat i jako evidence a příjmů a výdajů.

V těchto případech poplatníci uplatňují v daňových nákladech zpravidla poměrnou část za tyto služby (nájem např. podle poměru podlahové plochy pracovna/celý byt, telefon např. na základě poměru pracovních a soukromých hovorů v minulém období). Je možné zvolit i jiná vhodná kritéria, pokud existují. Vždy je ale na poplatníkovi, aby prokázal, že určité výdaje sloužily na dosažení, zajištění a udržení jeho příjmů. Každou takovou situaci, kdy poplatník podniká z domova, je nutné posoudit individuálně. Doložení daňově uznatelných částek výpisem z účtu v elektronické formě není samo o sobě důvodem pro jejich zpochybnění.

Povinnost podat daňové přiznání sice nemáte, ale můžete ho podat, neboť to pro Vás pravděpodobně bude znamenat vrácení části již zaplacených záloh na daň, které Vám v průběhu roku byly strženy Vašimi zaměstnavateli (zaměstnavatelem). K podání daňového přiznání potřebujete od všech zaměstnavatelů potvrzení o zdanitelných příjmech a zaplacených zálohách na daň. V daňovém přiznání si pak provedete vlastně tzv. roční zúčtování záloh, tj. sečtete příjmy od všech zaměstnavatelů, dále uplatníte odečet na penzijní připojištění se státním příspěvkem od základu daně (jde o částku zaplacených příspěvků sníženou o 6.000 Kč, maximálně však lze takto odečíst 12.000 Kč). Z takto sníženého základu daně vypočtete daň a tuto porovnáte se zálohami na daň uvedenými v potvrzeních od zaměstnavatelů. To vše provádíte přímo v daňovém přiznání. Daňové přiznání podáváte finančnímu úřadu místně příslušnému podle Vašeho bydliště. Přeplatek na zálohách proti vypočtené dani Vám bude vrácen.

Nárok na uvedené osvobození ve vašem případě nelze uplatnit. Podmínkou pro uplatnění osvobození od daně z nemovitostí na 5 let je změna spočívající ve snížení tepelné náročnosti stavby stavebními úpravami, na které bylo vydáno stavební povolení. Nárok na osvobození nevzniká při změně na základě stavebních úprav na ohlášení. Osvobození na stejnou dobu je možné uplatnit i v situaci, pokud by došlo ke změně systému vytápění přechodem z pevných paliv na obnovitelné energie, ale to zřejmě není váš případ.

Vzhledem k bydlišti jste daňovým rezidentem v České republice, kde by zdanění měly podléhat Vaše veškeré, celosvětové příjmy. Smlouva o dvojím zdanění s Nizozemím ovšem příjmy ze závislé činnosti, které podléhají zdanění v Nizozemí (tj. příjmy od Vašeho Nizozemského zaměstnavatele), od placení daně v České republice osvobozuje (viz článek 25, písmeno B, odst. 1, smlouvy o dvojím zdanění s Nizozemskem). Vaše příjmy od Nizozemského zaměstnavatele jsou vyňaty z příjmů v ČR a proto nemáte povinnost podávat v ČR daňové přiznání (pokud již nemáte žádný další příjem). Skutečnost, že určitou část pracovní doby trávíte v ČR nemá na výše uvedené skutečnosti žádný vliv.

Ve Vašem případě můžete podat daňové přiznání za rok 2006, na jehož základě Vám bude vrácen přeplatek, který vznikne mezi v daňovém přiznání vypočtenou daňovou povinností a zaplacenými zálohami sraženými zaměstnavatelem. (V daňovém přiznání totiž uplatníte slevy na dani, které Vám náleží, popř. Vám bude vycházet i nižší sazba daně, což nebylo při placení záloh zohledněno). Příjmy z dohod o provedení práce nepodléhají sociálnímu a zdravotnímu pojištění, takže žádné přehledy nepodáváte. Předpokladem podání daňového přiznání je, že máte od zaměstnavatele „Potvrzení o zdanitelných příjmech, sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění“, které je přílohou daňového přiznání. Zaměstnavatel je povinen Vám toto potvrzení na Vaši žádost vydat. Jelikož šlo o Váš jediný příjem, mohla jste u zaměstnavatele podepsat tzv. „Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob“, na jehož základě by Vám již v průběhu roku byly zohledňovány případné slevy na dani a případně byste platila i nižší zálohy na daň. Roční zúčtování sražených záloh na daň by provedl na Vaši žádost zaměstnavatel. Tento postup Vám doporučuji pro rok 2007.

Příjmy z prodeje movitých věcí, které nebyly zahrnuty v obchodním majetku, jsou zpravidla osvobozeny od daně z příjmů. Výjimkou jsou příjmy z prodeje motorových vozidel, lodí a letadel, které jsou osvobozeny jen v případě, že doba mezi nabytím a prodejem přesahuje 1 rok. Pokud traktor prodáte před uplynutím této lhůty, bude se jednat o zdanitelné příjmy podle § 10 zákona o daních z příjmů, které je třeba uvést v daňovém přiznání. Pokud traktor prodáte po uplynutí této doby, příjem bude osvobozen a neuvádí se do daňového přiznání.

Povinnost podat daňové přiznání má každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmu fyzických osob přesály 15.000 Kč, pokud nejde o příjmy osvobozené nebo příjmy z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou. Tuto povinnost nemá ten, kdo má příjmy ze závislé činnosti od jednoho nebo postupně od více plátců (zaměstnavatelů) a nemá jiné příjmy vyšší než 6.000 Kč nebo pokud neuplatňuje společné zdanění manželů. To znamená, že sice nemáte povinnost podat daňové přiznání, můžete však uplatnit společné zdanění manželů. Vzhledem k tomu, že máte příjem, který je od daně osvobozen (v roce 2006 jsou pravidelně vyplácené důchody osvobozeny od daně z příjmu do výše 198.000 Kč – za celý rok) bude pro Vás společné zdanění manželů zřejmě výhodné.

Prodej bytu je po pěti letech jeho vlastnictví osvobozen dle § 4, odst. 1, písm. b.) zákona o daních z příjmů.

Ztráta z prodeje akcií může u fyzické osoby – nepodnikatele snižovat pouze zisky dosažené ze stejného druhu příjmů, tj. z prodeje cenných papírů. Ztráta nemůže být tedy započítána proti jiným dílčím základům daně (např. z podnikání nebo z pronájmu). Protože jste v roce 2006 z prodeje akcií žádné zdanitelné (neosvobozené) zisky zřejmě nedosáhl, nemůžete si ztrátu 12 000 Kč uplatnit.

Daňově uznatelným výdajem OSVČ jsou výdaje na pracovní cesty, a to maximálně ve výši podle zvláštních předpisů (zde se má na mysli zákoník práce), pokud zákon o dani z příjmů nestanoví jinak. Pokud jde o stravné, je stanoveno jinak v tom smyslu, že stravné při tuzemských pracovních cestách lze uplatnit jen, je-li cesta delší 12 hodin, a to maximálně do výše stravného pro zaměstnance tzv. veřejného sektoru. Stravné pro tyto zaměstnance je stanoveno § 176 zákoníku práce, kde jsou uvedeny limity od – do. Z uvedeného plyne, že je možné uplatnit horní výši stanovených limitů. Pracovní cesta je definována v § 42 zákoníku práce, a to jako cesta mimo sjednané místo výkonu práce, resp. pravidelné pracoviště. Přitom pravidelným pracovištěm se u OSVČ rozumí také místo podnikání uvedené v živnostenském nebo jiném obdobném povolení k podnikání. To znamená, že není-li místo pravidelného pracoviště vymezeno jednoznačně – např. dílna, provozovna, kancelář apod., pak je jím místo uvedené v živnostenském listě. Je-li místo pravidelného pracoviště vymezeno úžeji než obec (město), pak je možné uplatňovat cestovní náhrady i při pracovních cestách v rámci jednoho města.

Výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů se pro zjištění základu daně odečtou ve výši prokázané poplatníkem…Pokud část výdajů z částky 133 000 Kč neprokážete, nebudou se pro zjištění základu daně odečítat a váš základ daně může být vyšší než minimální základ daně. Pak budete moci uplatnit společné zdanění manželů, které ve vašem případě přinese úsporu v řádu stovek korun.

Podle § 4 odst. 1 písmene h) zákona o daních z příjmů, je „příjem získaný ve formě dávek a služeb z nemocenského pojištění (nemocenské péče), důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění, státní sociální podpory, ……..“ osvobozen od daně z příjmů. Tyto příjmy se neuvádí v daňovém přiznání a nevstupují do základu daně. Pro účely uplatnění slevy 4.200 Kč na manželku, se však příjmy z nemocenské péče do jejího příjmu započítávají, což znamená, že ve Vašem případě slevu na manželku nemůžete uplatnit.

Výstavba rodinného domu patří mezi bytové potřeby, jejichž financování hypotečním úvěrem umožňuje při splnění určitých podmínek odečítat zaplacené úroky od základu daně. V roce nabytí vlastnictví bytové potřeby, což byl ve vašem případě zápis rozestavěné stavby do KN, je podmínkou vlastnit předmět bytové potřeby ke konci zdaňovacího období. Tuto podmínku splňujete, proto můžete zaplacené úroky za rok 2005 odečíst.

Daňově uznatelným výdajem jsou výdaje na pracovní cesty, a to maximálně v výši podle zvláštních předpisů (tj. od 1. 1. 2007 podle zákoníku práce), pokud zákon o daních z příjmů nestanoví jinak. Pro stravné a kapesné u zahraničních pracovních cest nestanoví zákon o daních příjmů žádné výjimky, a tudíž pro OSVČ platí pro uplatňovaní stravného a také kapesného do výdajů limity dané zákoníkem práce. Délku pracovních cest do zahraniční je třeba jednoznačně prokázat (jízdenky, letenky, doklady o ubytování, parkovací lístky, zápisy z jednání), i když způsob prokazování není nijak upraven.