Každý Čech dluží 78.000 korun

Od konce září loňského roku tak dluh stoupl o více než 56 miliard korun. Ministerstvo financí tak potvrdilo své údaje o státním dluhu z počátku ledna. Na každého Čecha tak připadá dluh přesahující 78.000 korun. Za celý loňský rok se stát zadlužil o více než 111 miliard korun.

Hlavní příčinou rostoucího zadlužení vlády bylo i v loňském roce opět deficitní hospodaření. Schodek rozpočtu činil 97,6 miliardy korun. Dalších 20 miliard korun činila úhrada části ztráty České konsolidační agentury.
Vnitřní dluh se loni zvýšil o 99 miliard korun na 680,9 miliardy korun a zahraniční dluh vzrostl o více než 12 miliard korun na 121,6 miliardy Kč. Podíl krátkodobého dluhu na celkové hodnotě poklesl na 17,1 procenta z 19,5 procenta na konci třetího čtvrtletí.

Průměrná splatnost státního dluhu stoupla na 6,2 roku, zatímco ještě na konci září činila 5,9 roku.

Letos dalších 160 miliard

V letošním roce by si vláda měla půjčit dalších 159,2 miliardy korun. Vyplývá to ze schválené strategie financování a řízení státního dluhu pro rok 2007. Částku tvoří deficit státního rozpočtu v předpokládané výši 91,3 miliardy korun, plánované maximální zdroje pro Českou konsolidační agenturu ve výši 13,3 miliardy korun, desetimiliardová rezerva na vyplácení důchodů, financování státních dluhopisů za 43 miliard korun a splátky půjček od Evropské investiční banky ve výši 1,8 miliardy korun.

Státní dluh spolu s dluhy zdravotních pojišťoven, mimorozpočtových fondů a místních rozpočtů vytváří takzvaný veřejný dluh. Ten v roce 2005 stoupl o 46,2 miliardy korun na 901,3 miliardy korun. V roce 2006 veřejný dluh podle odhadů analytika Patria Finance Davida Marka překonal jeden bilion korun.

Ve srovnání s Evropou jsme na tom dobře

Veřejný dluh ale rostl pomaleji než ekonomika a v poměru k HDP poklesl v roce 2005 podle říjnových údajů Eurostatu na 30,4 procenta. Poměr vládního dluhu k HDP se v eurozóně předloni zvýšil na 70,8 procenta z 69,8 procenta v roce 2004.

Podobný vývoj zaznamenala celá Evropská unie, kde se tento poměr zvýšil na 63,2 z předchozích 62,4 procenta. Dluh Řecka například v roce 2005 sice nepatrně klesl, i tak je ale nad 100 procenty HDP. Podle maastrichtských kritérií, jejichž plnění je důležité pro přijetí jednotné evropské měny, by veřejný dluh neměl přesáhnout 60 procent HDP.

Podle analytiků je současný veřejný dluh ve srovnání s okolními zeměmi relativně nízký a stabilizovaný, nebezpečí ekonomové vidí spíše do budoucna v možném rychlém růstu dluhu.