Spojené státy ve Světové obchodní organizaci (WTO) v Ženevě vedou spor s Evropskou unií právě ohledně subvencí pro letecké společnosti Airbus a Boeing. Evropská unie naopak Washington obviňuje, že se snaží "přepsat historii", protože ignoruje bilaterální smlouvu, která řeší vládní pomoc firmám.
"Evropské vlády nejsou Armádou spásy: Podle přísných pravidel půjčují peníze a chtějí záruku adekvátní návratnosti," trvá na svém stanovisku EU. Washington ale tvrdí, že pomoc od evropských vlád je v rozporu s obchodními pravidly.
Brusel se snaží odpovědět vlastní námitkou, v níž naráží na to, že jeho americký rival Boeing dostává rovněž státní subvence, ale skrytě. Případ vzájemného obviňování EU a USA je z hlediska uváděných finančních škod největší, jakým se kdy WTO zabývala. Američané jsou přesvědčeni, že státní pomoc Airbusu umožnila, aby si sám rozhodl, zda uvede na trh drahá letadla, aniž by se musel starat o jejich komerční úspěch.
Rozhodnout má WTO
"Startovní pomoc Airbusu dovolila, aby zahájil vývoj velkých dopravních letadel v měřítku a takovým tempem, které by byly bez subvencí jen těžko možné," píše se v dvaasedmdesátistránkovém dokumentu, který je určen panelu WTO.
Jednání v Ženevě je v tomto sporu teprve první, v plánu je ale celá série dalších projednávání. Nicméně teprve podruhé se stalo, že jeden z účastníků sporu se rozhodl své argumenty zveřejnit. Podobné spory se zpravidla drží v tajnosti a zveřejněn bývá až výsledek. Stížnost USA na Airbus zřejmě nebude mít rozuzlení dříve než v září.
Pokračování sporu, v němž si Evropa stěžuje na Washington, dospěje k výsledku asi až začátkem příštího roku. Pokud Washington spor vyhraje, chce WTO požádat, aby Airbusu nařídila vrátit státní pomoc za 4,5 miliardy dolarů. To je prý částka, kterou Airbus získal na vývoj letadla A380 a dosud ji nesplatil.
Nekončící spor
Spor mezi EU a USA ohledně financování výrobců letadel se rozhořel v roce 2004. Washington se tehdy pod tlakem Boeingu vyvázal ze smlouvy o financování leteckého sektoru, kterou v roce 1992 podepsaly Spojené státy a Evropská unie. Částka 100 miliard dolarů pomoci, o které Washington hovoří, prý bere v úvahu i předpokládané další náklady na vývoj letadel Airbus.
"Nelze tolerovat, aby na tak riskantním a konkurenčním trhu, jako je výroba velkých dopravních letadel, měl některý z výrobců okamžitý přístup k miliardám dolarů, a to zálohově a v rámci bezrizikového financování," tvrdí Spojené státy.
Airbus prý díky této pomoci od roku 2003 vyrábí více letadel než Boeing. Jedním z argumentů Evropy je tvrzení, že Spojené státy neprokázaly, že na hospodaření Boeingu doléhá tlak konkurence. "Boeing je ve výborném zdraví," tvrdí Brusel.
Jak to začalo
Společnost Boeing byla založena roku 1916 a první proudové dopravní letadlo (Boeing 707) prodala v roce 1955. Naproti tomu Airbus byl založen postupným spojením firem z Německa, Británie, Francie a Španělska. Spor o subvence se táhne prakticky od doby, kdy společnost Boeing ztratila svůj "monopol".
USA tolerovaly EU dotace jen do doby, než se Airbus vyšvihl na jeho úroveň. Hlavní rozkol vznikl po roce 1992, kdy zkrachovala jednání o poskytování podpor těmto společnostem. V červenci tohoto roku tak dospěl spor až k WTO.
Společnosti Boeing vadí dotace EU pro Airbus a naopak výrobce Airbus zase žádá ukončení dotačního programu americké vlády na vývoz - tzv. Foreign Sales Corporation scheme (FSC) a přidělování vojenských zakázek.
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace



