Návrh reformy veřejných financí, který dnes představila vláda Mirka Topolánka, obsahuje vesměs rozumné kroky. Celkově jsou ale změny jen odvarem reformy, která se uskutečnila před několika lety na Slovensku. Shodli se na tom analytici oslovení ČTK. Navržená opatření by podle nich po schválení mohly příští rok zvýšit inflaci o zhruba procentní bod, ekonomika prý díky nim stoupne nejvýše o půl procentního bodu.

Navržený balíček opatření zvýší ekonomický růst maximálně o 0,5 procentního bodu, řekl analytik Raiffeisenbank Aleš Michl. Nejdůležitějším přínosem je podle něj tlak na zvýšení motivace pracovat, změny v nemocenské a parametrické změny důchodového systému. "Aplikovali jsme hurá styl na snižování daní. Navržené změny ale nejsou reformou veřejných financí či cestou ke zjednodušení systému. A neřeší problém odvodů na pojištění, které máme v Evropě jedny z nejvyšších," dodal.

Slabý odvar Slovenska

Návrhy jsou jen velmi slabým odvarem změn, které se už v uplynulých letech uskutečnily na Slovensku, souhlasí analytik Next Finance Vladimír Pikora. Protože změny jsou u české varianty reformy mnohem mělčí než na Slovensku, bude také případný dopad na ekonomiku podle něj mnohem slabší. Mezi rozumné tendence v navržených změnách patří snížení důrazu na přímé daně v podobě poklesu sazby daně z příjmů právnických osob a zvýšení důrazu na přímé daně v podobě zvýšení snížené sazby DPH, podotkl.

Navržené reformy dávají jako celek dobrý ekonomický smysl, soudí analytik HVB Bank Pavel Sobíšek. Vedle zastavení nekontrolovatelného zadlužování vlády motivují podle něj reformy k preferenci pracovních výdělků před pobíráním sociálních dávek, odstraňují demotivační prvky současného daňového systému ke zvyšování výdělků a částečně také zjednodušují daňový systém. Při stanovení mnoha cílů reforem, z nichž některé byly zjevně protichůdné, muselo být něco obětováno. Tou obětí je přinejmenším pro rok 2008 celková daňová zátěž, která při součtu efektů na straně daní z příjmu a DPH neklesne, uvedl.

"Někdo tak v součtu pár tisíc korun ročně na reformě vydělá, někdo naopak prodělá, a to v závislosti na struktuře jeho spotřeby. Důležité ovšem je, že ve střednědobém horizontu by měla vydělat převážná část populace díky udržitelnému ekonomickému růstu," upozornil Sobíšek. Dopad do inflace odhadl na 1,0 až 1,5 procentního bodu. U většiny potravin se zřejmě vyšší DPH plně promítne do cen. "U léků si dovedu představit jen selektivní zdražování," poznamenal.

Ceny mírně porostou

Michl předpokládá, že ceny vzrostou v průměru o zhruba 0,9 procenta. Stane se tak během tří měsíců před zvýšením DPH a devět měsíců poté. Obchodníci podle něj zdraží ještě před zvýšením DPH, stejně jako tomu bylo loni v Německu. "Vsadil bych si i na růst cen nemovitostí," doplnil. Nejméně se prý reforma vyplatí střední třídě. "Lidé s platem 15 až 25.000 ušetří zhruba to, co následně vydají za vyšší DPH. Bude to pseudosystém, ani ne liberální jako na Slovensku, ani ne moderně sociální jako ve Velké Británii," míní.

Hospodářská komora zvažované reformní kroky vítá. Podle podnikatelů by ale bylo efektivnější, pokud by se změny provedly jednorázově, nikoli v delším časovém horizontu. Vedle ekonomických důvodů jsou pro to i důvody ryze politické. Praxe ukazuje, že třetí rok vlády již kabinet s blížícími se volbami mnoho neprosadí, řekl ČTK prezident Hospodářské komory Jaromír Drábek. Maximální zjednodušení daňových systémů podle něj přispěje ke zkvalitnění podnikatelského prostředí, stejně jako zrušení institutu minimální daně a registračních pokladen, s jejichž zavedením počítá právní řád od příštího roku.