Vážení čtenáři, z časových důvodů nemohl pan Rusnok zodpovědět všechny dotazy. Děkujeme za pochopení.

rusnok.jpgJiří Rusnok vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, působil jako ministr financí a ministr průmyslu a obchodu. V současnosti zastává funkci presidenta Asociace penzijních fondů ČR a je předsedou představenstva ING PF. Od roku 1998 členem ČSSD.

Online rozhovor

Online rozhovor byl ukončen. Již nelze položit nový dotaz.
Jakub Juračka
Dobrý den.Zajímala by mne otázka z mého oboru ohledně navrhované supermzdy. Zabýval se někdy někdo v psp nebo na mfcr, ze kazda taková revoluce ve vypoctech mezd znamena milionove vydaje defacto vsech sujektu na novy mzdovy software a skoleni ktery, je dnes vetsinou jiz tak slozity, ze je fakt zazrak uhlidat vypocet mezd ve spravne vyssi. Kdo vyvolava tu potrebu komplikovat vypocty mezdy, nemocenskych na strane zamestnavatelu, do pomalu integralnich vzorcu s desitkami podminek, ktere se nekdy nevzdy logicky daji vyloucit? Považujete jako ekonom pan Havel soc.a zdr. dvod zamestnavatele za zamestnance za dan, nebo tvrzeni pana Kalouska ze se o dan nejedna a je to prijem zamestnance ? Dekuji za odpoved.
Dobrý den, musím s Vámi velmi souhlasit, že obecně ve státní správě a potažmo i v politice je někde velmi malé povědomí o tom, jak závažné mohou být důsledky konrétních detailních technických změn v předpisech typu daně a sociální a zdravotní pojištění. To zahrnutí tzv.superhurbé mzdy jako základu pro výpočet DPFO je skutečně poněkud problematické právě s ohledem na vyvolané dopady při jeho provádění. Stejně tak se ještě asi mohou objevit různá kreativní řešení ze strany zaměstnavatelů, která by mohla posléze poněkud narušit očekávané efekty pro státní rozpočet, se kterými je v návrzích zatím kalkulováno. Pokud jde o chrakter této platby pak se kloním k tomu, že se v našich podmínkách spíše jedná o daň než o příjem zaměstnance.
J. Rusnok
Petr K.
Chtěl bych se zeptat, jak si vysvětlujete, že v připravovaném balíku reforem je téměř zcela vynechána reforma důchodová. Ta je z hlediska stavu veřejných financí tou nejdůležitější. Je sice hezké, že se poškrtají rozpočtově nevýznamné výdaje jako pastelkovné, ale o reformě důchodového systému zde nejsou žádné konkrétní plány. Nemyslíte, že taková reforma "veřejných financí" je pouhou náhražkou opravdové reformy?
Souhlasím s Vámi, že bez zásadní reformy důchodového systému nebudeme mít dlouhodobě stabilní veřejné finance. Z vládního programu i z nyní prezentovaných záměrů vlády si celou věc vysvětluji tak, že reforma důchodů bude probíhat v několika etapách a I. z nich by měla být součastí již tohoto balíku reformních opatření (jde o parametrické změny v I.pilíři). Pokud jde o další kroky důchodové reformy pak se zdá, že vláda volí poněkud opatrnější cestu a bude usilovat o dosažení maximálního politického kompromisu napříč pol.spektrem. Téměř jistě bych si dovolil tvrdit, že se v ČR nedočkáme radikalnější verze reformy typu Slovensko či dříve např.Polsko. Jak ve veřejnosti ale tak i v hlavách politiků u nás panuje poněkud vyšší míra nedůvěry v soukromé finanční instituce a v to jakou by měly mít roli v budoucím penzijním systému. problém je také v tom, že při skutečné penzijní reformě nemůžete lidem slíbit, že si všichni polepší, můžete jim pouze férově sdělit, že jejich státní penze budou relativně nižší než ty dnešní a že se musí více také o své finanční zabezpeční ve stáří postarat sami. To jak asi uznáte není pro politika žádné příjemné téma ke komunuikaci. Takže toto určitě není poslední reforma veřejných financí ale jen její první kolo a budou muset následovat postupně další.
J. Rusnok
rezjir
Pro počátek trochu obecněji: 1) Měl pan Tlustý ty své návrhy korektně spočítány? 2) Oč jsou lepší Kalouskovy návrhy než návrhy pana Tlustého 3) Nepovede realizace Kalouskových návrhů k vytváření větších regionálních disparit a k vytváření několika luxusních satelitních středisek a mnoha chudinských ghett?
Ad1) obávám se, že neměl Ad2) protože měl více času a kapacitních možností jsou asi lépe propočítány a hlavně myslím, že jsou docela dobře vybalancovány z hlediska jak potřeby podpořit legální ekonomickou aktivitu, tak z hlediska nutnosti snižovat nerovnováhu veřejných rozpočtů Ad3) vliv navržených změn bych v tomto směru nepřeceňoval, jelikož dopad do cenové hladiny bude minimální a dojde k jistému narovnání v míře přerozdělování v daňovém a sociálním systému. Ta však i nadále zůstane dosti vysoká.
J. Rusnok
Radek Hofírek
Tento marketingový "reformní" tah neřeší největší problém zaměstnavatelů a tím je cena práce. Bude pěkné, že tzv. superhrubá mzda zviditelní výši nákladů na práci pro zaměstnance a dokonce nás statisticky posune na větší objem průměrných příjmů v rámci EU, ale problém tím vymazán není. Zároveň bohužel nedochází k žádnému zjednodušení daňové legislativy. Obojí dle mého názoru velmi rychle vymaže jakékoliv plánované pozitivní efekty vládního návrhu (nenastane poptávka po zaměstnancích a tím případné snížení množství vyplácených prostředků na dávky a nezvýší se snaha raději platit daně, než se zdanění vyhnout). Jaký je prosím Váš názor na tyto dvě věci ?
Určitě bych s Vámi souhlasil, že nejvtší problém české ekonomiky není oblast daně z příjmu ale vysoké vedlejší náklady práce. Určitě by prospělo hledání jakýchkoliv možností pro jejich snížení - ale jak se ukazuje je to pro naši vládní administrativu příliš těžký úkol. nejsem snílek ale 2 - 4% snížení těchto odvodů si dovedu realisticky představit, např. zcela zrušit platbu na politiku zaměstnanosti (platit z obecných daní), snížit sazbu na nemocenské pojištění (částěčně zprivatizovat) a umožnit opt-out u důchodů. Jinak take se nabízí důchody částečně financovat z jiných příjmů např. nepřimých daní. některých těchto věcí se snad ještě dočkáme v dalších fázích reforem.
J. Rusnok
Pavel
Dobrý den, podle dosud dostupných informací se nejedná o reformu, ale naplnění státní pokladny. Co kde ubyde, o to více je získáno zpátky (zdanění tzv.superhrubé mzdy, zrušení odečitatelných položek o FO i PO etc.) Nic proti tomu, je třeba nějakým způsobem dosáhnot rovnováhy rozpočtu. Věříte však tomu, že bude následovat i ono pověstné "B", totiž faktické snížení výdajové stránky rozpočtu? Zkušenost praví, že čeho se stát jednou zmocní, to již nikdy nenavrátí...
Dobrý den, jistě jde o obě současti jednoho úkolu. Jak podpořit legální ekonomickou aktivitu tak i řešit nerovnováhu rozpočtu. Snížení vydajové stránky v absolutních číslech není dnes a zde realné, skvělé by bylo alespoň kdybychom dokázali zpomalit a postupně zastavit růst našeho relativního zadlužení. Vzhledem k demografickým perspektivám naší země jsem v tomto ohledu mírně skeptický.
J. Rusnok
Pavel Kozelka
Nepřijde Vám pojem "superhrubá" mzda nesmyslný? Domnívám se, že už tímto nesmyslným a neurčitým pojmem se bagatelizuje další obsah. Podle mne je správný název "celkový mzdový náklad", popř. "nominální mzda". Co vy na to?
Superhrubá mzda je jistě novotvar a jelikož nejsem teoretický ekonom či účetní, zatím ji přijimám jako usus pro hrubou mzdu+sociální a zdravotní pojištění. Asi by bylo přesnější říkat "celkový mzdový náklad".
J. Rusnok
Vilém Fusek
Jak se reforma dotkne nájemního bydlení?To ,co se u nás děje s nájemním bydlením je skandál.A je jedno,jestli je u moci pravice,nebo levice.Vrátili mi v devadesátem roce v Ostravě barák ,plný regulovaných nájemníků.V roce 9O činil regulovaný nájem za byt 1+1(45 m/2)neuvěřitelných 84 korun .ZA CELÝ BYT 84 KORUN ČESKÝCH.Po všech těch hrozných deregulacích 5,10,15% se "vyšplhal" nájem za jeden byt na dnešních 720 korun.Po 17 letech jsem nedosáhl nájmu ani té tisícovky za byt.V domě je deset bytů 1.kategorie.V Ostravě vám nikdo barák nekoupí(je jich tu plno prázných) a já sám normálně pracuji za podprůměrný plat. Jsem si jistý ,že takových jako já jsou po republice tisíce a i nákladové nájemné 50 kč/m2 by bylo pro mě pohádkou. Jak to řešit?Poraďte co dělat.Čekat na Štrasburk?
Váš příjem z nájemného se Vám od roku 1990 zvýšil 8,5 krát. To myslím není špatný výnos. A myslím, že hodnota Vašeho majetku dále utěšeně poroste i v Ostravě, možná teď dokonce ještě více než jinde.
J. Rusnok
Jaroslav M.
Jáký je Váš názor pane Rusnoku?První by se měly narovnat pokřívene ceny aspoň na nákladovou úroveň a teprve potom snižovat daně a zadluženost státu.Ku příkladu regulované nájemné se za 17 let od revoluce nedostalo ani na nákladových 50 korun za metr plochy (spočítal nezávislý =nepolitický institut soudního inženýrství Brno)a ani zákon o bydlení z loňskýho roku nepočítá po čtyřletém "překlenovacím" období z nákladovou cenou za bydlení. Do zdravotnictví se každý rok nalévají miliardy a přítom máme největší návštěvnost u lékaře ,ve starých státech EU je to průměrně 4 krát za rok a u nás 15-20krát ročně. Taky si myslíte že žijeme nad poměry a na dluh? Přeci nejprve se ucpávají díry a potom se pumpuje voda .Táto reforma je zase alibistická a nepostihuje jádro problému ,který je v nastavení cen služeb a zboží. Rovnostářství a bezbřehé přerozdělování ,to je prvořadý problém k řešení.Lidi raději pobírají soc.dávky a do práce nechodí.
Drtivou většinu cen v této zemi určuje trh a tak to postupně bude i s najemním bydlením, takže myslím, že se mýlite, pokud jde to kde začít.
J. Rusnok
Miroslava
Dobrý den. Pane Rusnoku,jsem samoživitelka s dítětem a mám se co ohánět,pracuji a bydlím v tržním nájmu.Boháči jako pán Křeček i ti další si klidně bydlí regulovaně za pár stovek a ještě nám tito "sociální demokraté" povídají o solidaritě.Jak je máme volit,když káží vodu a sami pijí víno?U nás je ten vychvalovaný sociální stát jen pro někoho a nějak naruby.
Dobrý den, v zásadě s Vámi bohužel musím souhlasit. Skutečně někdy tzv. sociální stát dokáže být hodně asociální ve svých skutečných důsledcích. Proto je třeba neustále dolaďovat jeho parametry a přizpůsobovat je měnící se společnosti. Vládní návrh je i snaha tímto směrem.
J. Rusnok
kozak
Pěkny velký patek. Reforma se prezentuje, že na ni všichni vydělají. To by byl perpetum mobile na peníze. Dotaz: která vrstva obyvatel vydělá a která prodělá?
Na tyto jednoduché otázky neexistuje jednoduchá objektivní odpověď. Ono jde totiž také o to zda krátkodobě či dlouhodbě. Dlouhodobě by měly vydělat všichni, krátkodobě to bude poněkud méně zajimáve pro ty kdo nemají zdanitelné příjmy a nevyživují další členy rodiny. Přeji Vám krásné svátky.
J. Rusnok
vesničan
Přeji dobrý den pane Rusnok.Chtěl bych se zeptat proč je u nás tolik tolerováno zneužíváni socialního systému?Vždyť je to neufinancovatelné. Každý,kdo by chtěl po státu jakýkoliv sociální doplatek a příplatek,tak by měl donést sebou na úřad výpis nemovitostí a sáčky od výplat za kvartál a hned by se vědělo,jestli má nějaký nárok na podporu.Jsem si jistý,že by se polovina těch chytráku styděla tam jít.U nás si jezdí pro podpory pracháči naleštěnými auty ,bydlí si v městech regulovaně lidi,co jim stojí na Sázavě chaty a vily a politici dělají,že to nevidí.Vesničani si musí udělat všechno sami a do měst jdou všechny peníze,aby se jim tam žilo jako v bavlnce.
Dobrý den, bohužel každé přerozdělování se bou nese i jisté riziko zneužití. Nicméně se domnívám, že se situace v tomto směru u nás pomalu zlepšuje a bude i nadále stále těžší zneužívat sociálních dávek. Stejně tak regulované nájemné postupně bude dohánět rtžní najemné, čili prostor pro neodůvodněné přerozdělování se snižuje.
J. Rusnok
Vysokoškolák
Dobrý den. Průměrný plat vysokoškoláků je kolem 30.000 hrubého. Ten průměr tahají nahoru hlavně vrcholoví manažeři firem, politici, starostové velkých měst, advokáti, soudci, piloti ČSA a odborníci v IT. Tedy velmi malá skupina vysokoškoláků, za to s enormně vysokými platy. Na zbytek asi 80% vysokoškoláků zbývá plat kolem 23.000 hrubého. Nyní mám dotaz. Koho si myslíte, že volila v loňských červnových volbách tato skupina lidí a jak myslíte, že se staví k reformám, které by se zrovna nejvíce dotkly jejich peněženek. Myslíte si, že se tato skupina nechala obalamutit strašením s komunisty a že si nechá srát na hlavu s reformami alá Vlastimil Tlustý? Nyní k penzijní reformě. Proč není podpora rodin jako za komančů. To znamená svobodní bezdětní enormně zdaněni, přídavky na děti pro všechny stejné (ne jako nyní kdy cikáni mají ty nejvyšší a průměrně vydělávající ty nejnižší) a v poměrné výši k dnešním platům a tím zároveň i v pomru k dnešním platů daňová úspora na dítě. To znamená, když byl přídavek na 1dítě tehdy 200Kčs a na dvě děti 620Kčs, tak by měl být nyní x7, když byla při průměrném platu daňová úleva na 1 dítě cca 250Kč a na 2 děti 500Kč, tak nyní by měla být sleva na dani zase x7. To by se to potom rodilo dětí i těm průměrně příjmovým a byla by penzijní reforma vyřešena. Jak je možné, že penzijní fondy mají svoje úmrtnostní tabulky, kdy uvažují průměrné dožití muže 82let a ženy 86let, když dle údajů ČSú je to 72let a 76let. Toto je přeci prachsprosté okrádání lidí, kteří by chtěli vyplácet starobní penzi. Kecy o tom, že penzijně se připojišťuje jen ten kdo ví, že se dlouho dožije neobstojí. Nikdo nemůže ve 30-ti, 40-ti letech vědět kolika let se dožije. Vzhledem k tomu, že je nyní penzijně připojištěno již 75% pracujících, tak ani matematicky nevychází, že všch těch 75% se dožije v průměru 82 a 86 let. Argument, že se lidé budou dožívat je také na pytel, protože nyní nám věk dožití již stagnuje 6 let a lidé umírají na nové civilizační nemoci. To spíš naši pradědové se dožívali 95 let, pokud před tím nezemřeli na mor, choleru, koncentrák a nebo nebyli zabiti ve válce.
Dobrý den, o tom koho kdo volil opravdu neumim spekulovat. Podpora rodin je u nas i v mezinárodním kontextu velmi solidní a myslím, že diskutovanými návrhy není nijak dotčena. Nicméně bych byl skeptický pokud jde o vliv rodinné politiky na porodnost. A to i přesto, že jsem asi před rokem a půl byl jedním z autoru penzijní reformy, která primárně zaváděla do systému právě vliv počtu vychovaných dětí. Jinak pokud jde o PF tak ty postupuji dle platné legislativy a dnes v naprosté většině při vyměřování penzijních dávek užívají úmrtnostní tabulky ČSÚ. Nejde o to, že by se penzijně připojišťovali jen Ti, kteří vědí, že budou žít déle. Ale platí, že doživotní penzi volí převážně osoby s vysokou praděpodobností dlouhověkosti. Jinak v naše systému po odečtení osob v důchodovém věku je něco přes 50 % ekonomicky aktivních. Myslím, že se mýlite i v tom, že délka dožití již šest let u nás stagnuje.
J. Rusnok
Vladimír314
Myslím si, že jakákoliv daňová reforma, která se zabývá pouze příjmovou stránkou kulhá, protože o tu nakonec tolik nejde. Podstatou podle mne je, jak se vybrané prostředky efektivně investují "do chodu státu". Pro každou vybranou korunu by měl výběrčí přesvědčivě doložit, jak s ní naloží. Jsem spíš zastáncem názoru, že je lépe vybrat méně daní a efektivně je zúročit než vybrat hodně a taky je hodně prošustrovat. Myslíte si, v souladu se mnou, že tato "daňová reforma" opět kulhá? Díky a pěkný den.
Dobrý den, v zásadě s Vámi souhlasím ale chci být optimistou a snad se dočkáme i dalších opatření zejm. na výdajové straně.
J. Rusnok
Jaroslav V.
Nemyslíte si, že navržená daňová reforma není vůbec motivována ekonomicky, ale především politicky ? Že jejím prvotním cílem je prostě zvýšit příjem elektorátu voličů ODS tj. 15 procentům populace ?
Každé opatření vlády ma i svůj politický obsah. Pokud by tato reforma měla být pouze pro 15 % populace, pak by se do ní ODS ale ani další vládní strany určitě nepustily. Za tak naivni bych si je nedovolil považovat.
J. Rusnok
Vraceni dani
Dobry den, za predpokladu, ze reforma projde, budeme od 1.1.2008 platit dan ze "superhrube mzdy" (hruba mzda + 35% hrube mzdy). Dan 15% se bude vypocitavat z cele castky (oproti stavajicimu modelu, kdy se od hrube mzdy odecte zdravotni a socialni a ze zbytku se pote vypocitava dan). Ono "usetreni" bude spocivat ve vraceni dani na jare roku 2009, tzn. ze cely rok 2008 budeme dostavat hrubou mzdu - 0.15*(hruba mzda)*1.35-2070, coz na platu 25000,- (hrubeho) udela misto 3076,- (dnesni stav) 5017,- (stav po reforme). Pro cloveka s timto prijmem je o 1941 mesicne mene. Ty mu na jare pristiho roku vrati (za predpokladu, ze sezene odpocitatelne polozky za 155280,-). Navic tu budou nejake "ztraty" na zvysene nizsi sazbe DPH (cca 1000,-/rok/poplatnik). Je ma uvaha spravna, nebo jsem nekde udelal chybu?
jm
Pane Rusnoku, lze souhlasit že vládou předložená rozpočtová reforma je více institucializací zlodějen a plýtvání ve státních výdajích a jejich sanací škrty ve výdajích s nulovým korupčním potenciálem pro politické strany,polityky a úředníky, než za to, za co je vydávána? Děkuji Vám za odpověď. JM
Nemohu s Vaším příkrým hodnocením souhlasit, spíše bych se klonil k tomu, že se jedná o upřímnou snahu zahájit proces nutné sanace našich veřejných financí při snaze o podporu růstu legální ekonomiky. Děkuji všem za dotazy, omlouvám se těm jimž se nodostalo odpovědi z časových důvodů a přeji krásné svátky Velikonoční. Jiří Rusnok
J. Rusnok
Igor Šíp
Dobrý den! Ministr financí ing.Miroslav Kalousek je pokládán za největšího finančního experta v ČR. Víte jaké má vzdělání? Podle různých informací absolvoval vysokou školu chemicko-technologickou.Tato škola nemá vůbec nic společného s otázkou financí.A také proto si myslím, že připravovaná reforma tak špatně vypadá. Můj dotaz zní: Je to pravda? Děkuji. Igor Šíp
mart
Dobrý den, podle předběžných propočtů člověk s průměrnou či mírně nadprůměrnou mzdou odečítající si např. hypotéku a příspěvky na penzijní připojištění od základu daně má nyní skutečnou sazbu DPFO cca 5-10%. Ten určitě prodělá. Zvýšení DPH bude o 4%, proč by se měly ceny zvedat jen o 1-2%. Argument dnešní velké konkurence přece znamená, že ceny potravin jsou pod takovým tlakem, že růst daně se musí projevit v zásadě plně. Manévr se superhrubou mzdou znamenající de facto dvojí danění mzdy je pouze trik. Skutečná daň bude 23%. Lidé s vyššími příjmy (cca nad 50 tis.) budou mít DPFO dokonce reálně nižší než ty s průměrnými-to je světový unikát odporující ekonomické teorii mezního užitku. Myslím, že by se mělo otevřeně říci - je třeba zvednout daně a nikoliv dělat pro obyčejné lidi nesrozumitelná opatření - souhlasíte?
Pesimista
Dobrý den. Chtěl jsem se optat, zda se v rozpočtu počítá s "lepší morálkou" podnikatelů při odvodech daní, pokud jim byly poníženy. Skutečně se má za to, že se od těchto subjektů vybere více peněz? Jsem v tomto ohledu spíše pesimistou...
Novák
Pane inženýre, nezačíná se odprostřed? Neměly by se nejdříve zeštíhlit zákony a státní správa? Teprve poté se zabývat daněmi?
Petr
Dobrý den pane Rusnoku. Jakým způsobem může snižování daně z příjmu právnický osob reálně ovlivnit rozhodování firem o investicích? Ve smyslu nižších daňových štítů z placených úroků. Děkuji za odpověď a přeji hezké velikonoce
Pavel Koutný
Dobrý den, pokud daňová reforma vstoupí 1.1 2008 v platnost znamená to, že DPH na výstavbu tzv. sociálního bydlení (byty do 120mxm) stoupne z 5% na 9% ? S pozdravem Pavel Koutný
KRK
Nemyslíte, že o ekonomické reformě by měli debatovat především ekonomové, kteří by měli pravdivě objasňovat, jestli je, nebo není reforma nutná. Mohl byste zde objasnit, zda je reforma nutá, či nikoli? Předseda Vaší strany tvrdí, že ne. Současně bych chtěla podotknout, že zvýšení DPH z 5% na 9% nepovede ke zvýšení cen v obchodech o 4% jednoduše proto, že cena v obchodech je již 105%. Tudíž se bude jednat o méně, než 4%. Spotřebitelé, kteří nakupují v obchodech se s cenou bez DPH vůbec nesetkávají. Patříme příjmově do střední třídy, ale podle mých propočtů budeme mít v rámci rodiny i po zohlednění všech zvýšení (mám přehled jak o naší superhrubé mzdě, tak o veškerých výdajích na potraviny, elektřinu, vodu a další produkty dnes zařazené v 5% skupině DPH) o něco málo měsíčně více. Děkuji
giorgio
Vážený pane Rusnoku, co podle Vás brání současné vládě, aby do reformy daní a sociálních opatření zahrnula též reformu penzijního systému?
Radek
Dobrý den, rád bych se Vás zeptal 1) jaké dávky by jste seškrtal, kdybyste byl v pozici ministra financí nyní. Pastelkovné příjde státní rozpočet na 0,1 mld Kč (rodí se cca 100 000 dětí a vyplácená dávka je 1000 Kč). To asi rozpočet nezachrání. 2) jak si představujete reformu důchodů? Je Vám bližší švédský model nebo rovný důchod ala V. Tlustý?
challenger
nepřipadá vám jako nehorázná drzost zvyšovat daňovou zátěž chudým občanům zvláště v případě, kdy se daně používají na výdaje, které chudí lidé nepotřebují? Chudí lidé v takové míře nepoužívají veřejné statky jako bohatí - méně jezdí po silnicích, vyžadují menší ochranu majetku, v médiích je není slyšet. Přesto je od nich požadováno, aby více přispívali bohatým na rozvoj a to zejména prostřednictvím vyššího zdanění potravin a jiného nezbytného zboží. Nepřipadá Vám podivné, že vláda chce navyšovat disponibilní prostředky rozpočtu na úkor mandatorních výdajů zejména proto, aby prostřednictvím korupce zajistila bohatství svým věrným klientům prostřednictvím veřejných zakázek z rozpočtu - a zase to zaplatí ve vyšší míře chudí občané, kteří notabene tyto investice používat nebudou? Nepřipadá Vám to jako okrádání? Nebylo by lepší, kdyby chtěli nynější představitelé režimu ušetřit, aby zmrazili právě tyto zbytečné výdaje zejména pak aby zamezili konání takových prodělečných akcí jako je pořádání olympiády?
Radek
Dobrý den, jak se jako bývalý ministr a ekonom díváte na výpočet daně ze superhrubé mzdy, tedy daně z kvazidaně? Určitě řeknete, že obdobný případ je u DPH v souvislosti s tabákovými výrobky, alkoholem, motorovou naftou a benzínem. Nebylo by lepší snížit daňovou progresi u DPFO např. zrušením posledního pásma nebo snížením sazeb v 1 pásmu o 1%, ve druhém o 2%, ..., či zvýšením slev?
garbage
Jak hodnotíte dosavadní práci ministra Římana?
Průměrný občan
Vážený pane Rusnoku, Vaše působení v penzijním fondu a komentáře k reformě ODS a zároveň členství v ČSSD se mi zdá jako šizofrenie. Mohl byste podobně jako Miloš Zeman konečně přiznat pravou barvu modrou. Stejně jako on již několik let vůbec nekritizujete ODS a Klause z programového hlediska a navážíte do volebního programu ČSSD. Jak by ne když ODS chce zprivatizovat státní penze a vy zároveň působíte ve vedení penzijního fondu a vy z toho máte osobní prospěch, vidím to jako střet zájmů být v levicové straně a mít pravicové názory a jít defakto vlastně proti svým. Podle mne byste měl buď vstoupit do ODS nebo opustit funkci ve vedení PF. Děkuji za odpověď
Radek
Dobrý den, zajímal by mne Váš pohled na snižování DPPO. Myslíte si, že snížením sazby ze současných 24% na 19% nedojde k radikálnímu výpadku příjmů SR a obecních rozpočtů? Mylíte si, že jsme na Laffaerově křivce za vrcholem a tudíž snížením sazby dojde k vyššímu výběru? Dle mého názoru růst hrubého zisku firem byl dán do značné míry vstupem do EU a toto růstové tempo se nebude v dalších letech (2008 a dále) opakovat a velké snížení sazby povede k dramatickému poklesu daní.
Tento článek máteje zdarma.
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení.
Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace