Magnát dal alma mater rekordní sumu

Kolumbijská univerzita, jedna z nejprestižnějších amerických vysokých škol, dostala největší dar ve své historii - 400 milionů dolarů (8,2 miliardy korun) od mediálního magnáta Johna Klugeho. Nadace Kolumbijské univerzity má v současné době v hotovosti 5,9 miliardy dolarů (přes 122 miliard korun). Přes 2,2 miliardy dolarů, včetně Klugeho daru, získala svou poslední kampaní. Navíc jde o jednu z mála velkých amerických univerzit, jejíž příjmy z darů bývalých studentů skutečně rostou.

Čáry s dary

Kluge absolvoval Kolumbijskou univerzitu v roce 1937. Pak bojoval v americké armádě a nakonec vydělal podnikáním v médiích přes devět miliard dolarů. Podle časopisu Fortune je tento vlastník první sítě nezávislých amerických televizních stanic 71. nejbohatším člověkem na světě.

"Tento dar je důkazem toho, co absolventi mohou a měli by udělat pro svoji univerzitu," prohlásil Kluge. Jeho dar je určen studentům z chudých rodin. Ti by podle Klugeho neměli z Kolumbijské univerzity, kde se platí nejvyšší školné z nejprestižnějších amerických univerzit (z tak zvané břečťanové ligy), vycházet přespříliš zadluženi. Peníze dostane univerzita okamžitě po Klugeho smrti. Klugemu je 92 let.

Otázkou ovšem je, kolik bývalých absolventů bude Klugeho příkladu následovat. Celkově totiž počet těch, kteří dávají finanční podporu svým bývalým školám, v Americe v posledních letech dramaticky klesá. Jak uvádí list The Wall Street Journal, zatímco ještě v roce 1995 dávalo své bývalé alma mater nějakou částku 18 procent absolventů, v roce 2005 (za který jsou k dispozici poslední ověřená čísla) to bylo jen něco málo přes 12 procent.

Jenže právě na počet dárců se dívají jak firemní sponzoři, tak vedení škol. Firmy stejně jako správní rady univerzit se domnívají, že čím více bývalých absolventů školu podporuje, tím jde o prestižnější instituci, do níž se vyplatí dále investovat. Školy proto zkoušejí nové triky, jak alespoň ve výkazech zvýšit počet dárců. Jednotlivé dary rozkládají účetně do více let, dar rozdělí na několik sum a započítají dvakrát či dokonce vedou jako dar například poplatky za parkování či jídlo, které student zaplatil škole těsně před jejím absolvováním. Některým školám se tak povedlo zvýšit počet dárců až o desítky procent, tvrdí list The Wall Street Journal.

Proč počty dárců klesají? V komentářích amerických novin se objevují názory, že kvalitní vzdělání je stále dražší, absolventi na něj prostě nemají. Navíc vymírá stará generace absolventů, která byla zvyklá pravidelně podporovat svoji školu. Jde hlavně o problém malých škol, velké univerzity pokles počtu dárců příliš netrápí. Přispěvatelů je sice méně, ale zato dávají větší sumy: Kromě Klugeho daru Columbii například bin Ládinové věnovali několik milionů dolarů Harvardově univerzitě a režisér Hvězdných válek George Lukas dal loni University of Southern California 175 milionů dolarů. Celkově tak v posledních sedmi letech objem příspěvků pouze stagnuje.

Americký vzor v Singapuru

Americké financování vzdělávání nejen ze státních, ale i ze soukromých peněz a školného je tak stále efektivní, a proto se ho navíc snaží napodobit i jinde ve světě. "Amerika je určitou výjimkou, všude jinde jsou vysoké školy více napojeny na stát," upozorňuje Tomáš Klvaňa, který přednáší na New York University v Praze. "Ale je tu určité směřování americkým směrem. Například v Singapuru vznikal Singapur Management University, privátní škola s vlastním fundrisingem," dodává Klvaňa. I v Evropě existuje získávání peněz ze soukromých zdrojů, byť v omezené míře. "Máme například sponzory, kteří se podílejí na chodu školy nejen finančně, ale i na výuce. I když pomoc bývalých absolventů tu není tak rozšířená," říká tiskový mluvčí pražské Vysoké školy ekonomické Miroslav Karlíček.

Státní podpora nutná

Největší objem soukromých darů získává britské školství. Ale ani to nestačí, proto se tamní vláda letos rozhodla takové dary výrazně podpořit. Britský ministerský předseda Tony Blair v únoru univerzitám slíbil, že jim dá ke každé libře získané ze soukromých zdrojů další dvě ze státního rozpočtu. Zdůraznil, že v USA před 20 lety získávaly univerzity také jen malé soukromé příspěvky. Když ale státy unie začaly přispívat univerzitám podle počtu soukromých příspěvků, univerzitní fondy se zmnohonásobily. A to by prý rád viděl i v Británii.