Zahraniční majitelé domů mohou podat další žaloby

Spolu s odškodněním, které žádají majitelé činžovních domů za ztráty způsobené regulovaným nájemným, by měl stát okamžitě uvolnit nájmy. Na tiskové konferenci to řekla právní zástupkyně majitelů domů Klára Veselá-Samková. V opačném případě totiž budou ztráty vlastníků narůstat a státu prý hrozí kolotoč právních sporů, na jehož konci budou majitelé žádat náhradu škody v plné výši a nikoli pouze třetinu, jak je tomu nyní.

Podle náměstka ministra pro místní rozvoj Miroslava Kalouse je současný způsob deregulace maximálně možný politický kompromis. "Ten koncenzus, kterého se podařilo dosáhnout, tak aby od 1. 1. 2007 začal platit zákon o jednostranném zvyšování nájemného, tak byl poměrně složitý a neumím si představit politický koncenzus, který by to změnil," řekl Kalous. Podle zákona se nájemné může zvyšovat v průměru o 19,2 procenta za rok. Kolem roku 2010 by tak roční činže měla odpovídat zhruba pěti procentům ceny bytu.

Mnoho majitelů je ochotných se dohodnout

Vlastníci domů nyní vyčíslili své ztráty kvůli regulaci nájemného zhruba na 170 miliard korun. Jako odškodnění však žádají asi třetinu.

Podle Samkové by se část domácích spokojila ještě s nižší částkou, pokud by dnešní situace nepokračovala. "Pokud by vláda přišla se slušnou nabídkou, která by nebyla urážející a do očí bijící, tak by se se spoustou lidí dohodla," uvedla Samková. Sumu však neupřesnila.

"Nechci předbíhat tomu o případně jakou částku se jedná, zda vůbec se o nějakou částku jedná," reagoval Kalous, kterému připadá 50miliardový požadavek majitelů jako přehnaný. "Tady se žongluje se stovkami miliard, na počátku to bylo 200 miliard, nyní je to řádově méně, stejně je to podle mého soudu vysoké číslo," dodal.

Stát může čelit dalším žalobám

Další problém pro stát mohou údajně představovat zahraniční majitelé činžovních domů, jejichž majetek je chráněn smlouvami o ochraně investic. "Tam se stát vystavuje možnosti nejenom řízení ve Štrasburku, ale také dalších arbitráží," řekla Samková, podle které si již zahraniční investoři nechávají zpracovat právní analýzy. "Nechci připouštět debatu o tom, jestli hrozí nebo nehrozí nějaké arbitráže, otázkou vůbec je, zda problém existuje," vyjádřil se Kalous.

Klára Veselá-Samková zastupuje zhruba pět tisíc majitelů domů, kteří žalují stát u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Ministerstvo pro místní rozvoj se nyní zabývá tím, jak stanovit podklady pro budoucí vyčíslení případné kompenzace. Podle Kalouse je již základní koncept materiálu hotov, zcela připraven bude do poloviny roku.

V podobné situaci jako ČR je nyní i Polsko, které ve Štrasburku prohrálo spor s majitelkou domu Marií Hutten-Czapskou. Na výši odškodnění se však strany nedohodly, takže se spor znovu vrací před soud. Výsledek celého procesu bude jako precedens důležitý i pro český stát.