Jako Baťa cvičky

Firma Unicorn je s tisícem zaměstnanců a s miliardovými tržbami zdaleka největší českou vývojářskou firmou. A zatímco všechny ostatní firmy v tomto oboru fungují víceméně stejně, Unicorn je výjimečný. Ne lepší nebo horší. Je jiný. Ve všem.
Od konkurence odlišuje Unicorn hlavně to, že důsledně naplňuje názor svého vlastníka, že psaní počítačového kódu není nic víc než řemeslo.

Tento názor je kacířský: vždyť programátoři jsou v branži informačních technologií odjakživa šlechtou - a pro běžnou populaci jsou to šamani s nadpřirozenými schopnostmi.

Že programování je pouhé řemeslo, to je i není pravda. Nebo přesněji: aby to byla pravda, musí se programování vyloupnout ze skořápky souvisejících činností - z nichž některé nejsou řemeslem ani náhodou. Ale když kvalifikovaní lidé vytvoří analýzu problému, navrhnou architekturu řešení, rozčlení práci na etapy a když pro vlastní programování existuje podrobná metodika, normy a spousta šablon - pak ano, pak je programování opravdu rutinní činnost, která nevyžaduje žádné výjimečné schopnosti.

Právě v pečlivém strukturování vývoje softwaru, v přesném oddělení jednotlivých činností navzájem spočívá strategie Unicornu, jak ji razí Vladimír Kovář. A to, že se daří tuto strategii naplňovat, je klíčová konkurenční výhoda této firmy.

Kdo se letmo potká s Vladimírem Kovářem a jeho Unicornem, je fascinován tím, že okolo této vývojářské firmy vznikají jako houby po dešti servisní firmy. Zaměstnance pro Unicorn hledá a pečuje o ně vlastní personální agentura. Firemní rekreační zařízení provozuje vlastní firma a staví je vlastní stavební firma. I kancelářský nábytek Unicorn kupuje od firmy, která také patří do Kovářova impéria. A v září otevřou vysokou školu Unicorn College.

Mánie zakládat další a další - kupodivu úspěšné - firmy však není zdaleka nejzajímavějším aspektem podnikání Vladimíra Kováře. Jsou to pro něj pouze podpůrné aktivity, zatímco těžištěm jeho zájmu je vývojářská firma Unicorn. Té věnuje většinu svého zájmu. Buduje ji pozoruhodným způsobem: prostě dělá všechno tak, jak si myslí, že to má být. Zní to samozřejmě banálně, ale jak je vidět na každém kroku, rozhodně to v Česku není běžné. Vladimír Kovář má navíc dar systémového uvažování (podpořený vzděláním - je to jaderný fyzik) a daří se mu skloubit schopnost generovat strategické vize s kázní potřebnou k jejich realizaci.

PŘI POHLEDU NA FUNGOVÁNÍ UNICORNU praští každého do očí, že je to firma postavená na mladých lidech.V Unicornu pracují stovky studentů nebo čerstvých absolventů vysokých škol. Absolvují 2-3měsíční školení - a hned rovnýma nohama skočí doprostřed práce na některé z firemních zakázek. Většinou jsou na pozici programátorů, ale někteří z nich ještě jako studenti dostanou roli manažera projektu. Vypadá to jako šílenství svěřovat nezkušeným zaměstnancům klíčové funkce na projektech. "Mě to úplně fascinuje," říká v této souvislosti Jiří Voříšek, profesor pražské VŠE a prezident České společnosti pro systémovou integraci.

Z masivního nasazení studentů vyplývají výrazné úspory nákladů. Studenti jsou totiž v Unicornu, v porovnání s kvalifikovanějšími programátory v jiných firmách, extrémně špatně placeni. Podle informací od některých z nich, kteří už dávno odešli do jiných firem, berou na začátku asi 80 korun na hodinu, tedy stejně, jako kdyby přes noc doplňovali zboží v hypermarketu. Ne že by si časem nepolepšili: když dělají něco jako junior projekt manažera, začnou na platu třeba 150 korun...

To vypadá jako sociální zločin. Ale bývalí zaměstnanci se kupodivu shodují, že kdyby se měli rozhodovat znova, šli by do Unicornu zas. Že se tam hodně naučili. Navíc nabídka kvalifikované práce pro vysokoškoláky nebyla a není valná. I z toho Unicorn těží.

"Loni se o práci v Unicornu ucházelo 2,5 tisíce lidí, asi 300 jsme jich vzali a zhruba 120 lidí odešlo," říká Vladimír Kovář.
Fluktuace je v případě zaměstnávání studentů opravdu problém. A nejenom fluktuace. "Poznáme, když začne zkouškové období," říká Petr Novák z Komerční banky, který na různých projektech s Unicornem často spolupracuje. "Také chybovost práce studentů je o něco vyšší," dodává s tím, že cena práce studentů v kalkulacích ceny projektu je vždy nižší než cena práce zkušených programátorů.

Kromě ceny mají studenti i další výhodu. "Unicorn je díky své politice využívání studentů velmi flexibilní," říká Václav Grepl, ředitel Komerční banky pro IT.

Zaměstnávání studentů vyžaduje kromě solidního proškolení také propracovanou metodiku práce a systém řízení. To se Unicornu daří, a přestože leckdo vraští čelo a mumlá o nezodpovědném hazardu, nemá na triku o nic větší průšvihy než konkurence.

To oceňuje i František Kostka ze Siemens IT Solutions and Services, který říká: "Musí to být velmi dobře organizovaná firma. Zvládnout efektivně nějakých 800 mladých lidí a dosáhnout s nimi tržeb nějakých 800 milionů ročně, nebo kolik mají za vývoj - a neudělat žádný průšvih, to už je výsledek."

Z NEVÝHODY VÝHODU...

"Když jsem viděl nový zákoník práce, vyrazilo mi to dech," říká Vladimír Kovář. Zákoník práce se podle něho tváří, že tady máme na jedné straně vykořisťovatele a na druhé dělnickou třídu, kterou je třeba chránit. Ale hodnoty přece vznikají i jinak než lopatou, rozčiluje se Vladimír Kovář. Vadí mu například, že i na manažery by se měla vztahovat ustanovení o přesčasech. "To je přece z principu nesmysl. Manažer si ty úkoly, kvůli nimž musí pracovat přesčas, z velké části přidělil sám. Nebo si je tak aspoň rozvrhl."

Totéž platí i u programátorů. Když máte vedle sebe jednoho, který svou práci udělá včas, a druhého, který ji nestíhá, tak ten pomalejší má dostat víc peněz. Co má - zákoník práce předepisuje, že musí. A vrchol je, že za práci přesčas mu automaticky náleží 25% příplatek, zlobí se majitel Unicornu.

Ale všechno špatné je pro něco dobré. Zákoník práce přiměl vedení Unicornu k ještě důslednějšímu aplikování představy, že programátoři jsou prostě dělnická třída jedenadvacátého století. Místo soustruhů počítače, ale jinak je to totéž: tady máte normu, kolik kódů máte napsat, tady máte povolené procento zmetků - pardon, chyb...

"Naše reakce na nový zákoník práce je další krok směrem k tomu přeměnit tvorbu softwaru v průmyslovou činnost. Z programování se neodvratně stává moderní dělnická profese - se vším všudy," připomíná Vladimír Kovář.

"Zatím to tak není. A já beru jako nespravedlnost, že můj programátor má větší peníze než můj zubař. Já to vím, protože jsem svému zubaři půjčil peníze na vybavení ordinace," říká Vladimír Kovář.

JAK UMÍSTIT?

Velká fluktuace může být i výhodou - pokud je to nástroj, jak roztřídit zaměstnance a nechat si ty nejschopnější. Ti pak přecházejí z dceřiné společnosti, která zaměstnává programátory a od níž si je Unicorn najímá, do struktury vlastního Unicornu. Ostatní dříve nebo později odcházejí. Jak totiž člověk získává zkušenosti a odborně roste, je čím dál dražší.

"V Unicornu dokážou včas říci - Podívej, my si tě už nemůžeme dovolit. Musíš dělat něco jiného nebo někde jinde," oceňuje František Kostka.

Takovým zaměstnancům Unicorn pomáhá najít nové uplatnění. "Tím se také Unicorn odlišuje od ostatních firem v branži," chválí Vladimír Kostka.

Ale ono je to s tou pomocí trochu jinak. Přesněji, nejde tak úplně o pomoc. "Nechceme, aby naši lidé odcházeli ke konkurenci nebo k firmám, jimž by mohli pomoci vyrůst a stát se tak naší konkurencí," přiznává Kovář.

Bývalí zaměstnanci, kteří pracují pro konkurenční firmu a nechtějí být jmenováni, však prozradili další důvod, proč Unicorn tak ochotně své odcházející zaměstnance "umísťuje". Ve hře jsou totiž zajímavé provize, typicky tři až šest měsíčních platů. "V Unicornu velmi nelibě nesou, když někdo odejde jen tak," vysvětlují.

NA VÝCHOD!

Využíváním studentů se Unicornu daří snižovat náklady. Ale jsou i další zajímavé možnosti, jak ušetřit. "Na vnitřním, unicorním trhu je pro mě cena práce v Hradci Králové o šest eur na hodinu nižší než v Praze," říká Vladimír Kovář. "Takže kdybych měl všechny zaměstnance v Hradci, ušetřil bych za ten zhruba milion hodin, které jsem loni klientům naúčtoval, asi šest milionů eur."

To je jen teorie, protože těch sto lidí, které Unicorn v Hradci má, je nejspíš maximum. Unicorn proto plánuje masivní expanzi do Moskvy a dál do Ruska. Už i Moskva, kde má Unicorn vývojové středisko (zatím je tam 50 programátorů), je totiž drahá.
"Mým snem je udělat z Česka řídící centrum, které by řídilo levnou práci na Východě a prodávalo ji na Západ," říká Kovář.
Vypadá to velikášsky, ale to ještě nedávno platilo i pro ty Kovářovy plány, které se mezitím staly skutečností. Jeho základní strategie přece není založena na žádných lokálních specifikách. Také hlavní konkurenční výhoda v podobě skvělé metodiky práce a jejího řízení má mezinárodní platnost.

PETR BLAŽEK