EK trvá na společném daňovém základu firem

Evropská komise potvrdila, že bude usilovat o sjednocení daňového základu pro podniky. Tento kontroverzní projekt, který vyvolává odpor některých dalších eurokomisařů i řady členských států, zlepší podle komisaře pro daňovou politiku László Kovácse fungování vnitřního trhu EU. Obavy ze sjednocení základu má i ČR.

Kovács oznámil, že chce podat legislativní návrh na společná pravidla pro výpočet daňového základu v první polovině roku 2008. Vztahovala by se na velké nadnárodní společnosti i na střední podniky. Výjimkou by měly být malé podniky, které nechtějí obchodovat v zahraničí. Zatím není jasné, zda by se iniciativa vztahovala na finanční sektor.

Společný základ podnikové daně by měl omezit "papírování", protože podniky by se ve všech 27 zemích při výpočtu zdanitelného základu řídily stejnými předpisy, tvrdí Kovács. To by prý podpořilo mezinárodní obchodní aktivitu a investice.

Je to hrozba daňové konkurenci

Země EU nyní uplatňují různé odpisy a zvýhodnění, takže se v nich liší základ, na který se uplatňuje daňová sazba. Kovács opakovaně zdůrazňoval, že nejde o sjednocování daňových sazeb. Ty si budou státy nadále určovat samy. Přesto se v mnoha zemích EU, včetně České republiky, objevují obavy, že návrh bude předstupněm k daňové "konsolidaci" a ohrozí daňovou konkurenci.

Praze vadí v obecné rovině samotná koncepce harmonizace přímých daní, která by tuto konkurenci mezi zeměmi EU oslabovala. Navíc se ČR obává, že by mohla přijít o daňové příjmy, když by dceřiné společnosti zahraničních firem odváděly daně v domovských zemích.

Různá úroveň daní v jednotlivých státech EU je nástrojem konkurence mezi zeměmi pětadvacítky, kterými by se její členové měli snažit udržet stávající firmy i lákat nové podniky na své území, řekl ČTK prezident Hospodářské komory Jaromír Drábek. Výše daní z příjmů zůstává podle něj jednou z posledních podmínek, které mohou národní legislativy ovlivnit.

Kovácsův projekt vyvolává odpor i v samotné komisi, proti jsou například komisař pro vnitřní trh Charlie McCreevy a komisařka pro rozpočet Dalia Grybauskaitéová. Ještě větší střet se očekává mezi členskými zeměmi, které jsou v názoru na společný daňový základ zhruba rozdělené.

S návrhem nesouhlasí ani polovina zemí unie

Daňové záležitosti jsou výlučnou věcí členských zemí, takže jakékoli změny v tomto směru potřebují souhlas všech 27 členů unie. To však v tuto chvíli vypadá velmi nepravděpodobně.

Kovács připustil, že některé země jsou vůči jeho záměrům "skeptické". Pro je 12 zemí, včetně Rumunska a Bulharska, osm má podle něj různé výhrady, zatímco sedm dává najevo "obavy či opozici", řekl Kovács. Podle něj jde o Británii, Irsko, Litvu, Lotyšsko, Slovensko, Maltu a Kypr.

Kovács již v minulosti uvedl, že by mohl navrhnout zavedení společného základu jen zemím, které jsou pro, s tím, že další by se mohly v případě úspěchu připojit. Podle unijních pravidel pro "posílenou spolupráci" je možné nějakou iniciativu zahájit, pokud má o ni zájem aspoň osm členských zemí.