Podle Václava Klause by se za jeden z podoborů ekonomie dala označit ekonomie globálního oteplování. V rámci tohoto směru však podle něj jednoznačně platí stejné zákonitosti a metodologie jako ve zbytku ekonomické vědy.

Klaus02.jpgGlobální oteplování je podle Klause stejně tématem ekonomickým jako biologickým, meteorologickým nebo ekologickým. Ekonomie se totiž zabývá interakcemi ve společnosti a motivy, které vedou člověka během jeho života k jednotlivým volbám. "Přínos ekonomie do debaty o globálním oteplování je nezastupitelný," uvedl prezident během své přednášky. V současnosti je podle něj patrné, že řada ekologů, meteorologů, biologů a dalších dělá unáhlené závěry, aniž by vnímali ekonomickou stranu věci.

Zdroje přibývají

Václav Klaus ve své přednášce vyzdvihl pět principů, ve kterých může ekonomie pomoci k celkovému náhledu na problematiku. Prvním z nich je ekonomický pohled na zdroje. Na zdroje jako celek a nikoli jen na zdroje přírodní, které jsou relevantní až s přispěním technologií a až tehdy, pokud dojde k jejich ocenění.

Podle Klausova názoru je zcela nezpochybnitelné, že spolu s lidskou invencí a pokrokem zdrojů jako celku jednoznačně přibývá.

Ropa nikdy nedojde

Druhým principem je aplikace institutů jako je soukromé vlastnictví a vlastnické vztahy, nebo například pouhá cena, a vazby těchto veličin a přístupů na racionální využívání přírodních zdrojů. "Základní ekonomické mechanismy jsou nejlepším způsobem ochrany zdrojů," podotkl Klaus s tím, že doba kamenná neskončila vlivem nedostatku kamene, ale proto, že lidé našli vhodnější surovinu.

Aplikací ekonomických zákonitostí se podle něj musí dojít k závěru, že například ropa nebude nikdy vyčerpána, protože její cena by se v případě nedostatku vyšplhala tak vysoko, že by její používání nebylo efektivní.

S růstem životní úrovně roste kvalita prostředí

klaus mikrofon.jpgTřetím principem, který musí podle prezidenta ekonom ve vztahu ke klimatickým změnám zohlednit, je poměr mezi velikostí příjmů a kvalitou životního prostředí. Na základě empirických výzkumů je podle Klause prokazatelné, že s růstem životní úrovně roste také poptávka po kvalitním životním prostředí.

Čtvrtým principem je podle českého prezidenta jednoduchá analýza nákladů a výnosů. Ekologové nás podle něj v současnosti nabádají k něčemu jako je předběžná opatrnost. Něco takového podle Klause ani neexistuje. "Nelze se pojistit proti něčemu, co nemá odhadnutelné následky," uvedl. Pojišťovací náklady jsou navíc velmi vysoké.

Posledním principem, který by ekonom měl do debaty vnést je úvaha nad hodnotou budoucna. Hodnota čehokoli je podle Klause veličinou subjektivní a už jako taková je jen stěží vyjádřitelná. Klaus zdůraznil, že není možné stejně hodnotit stejný časový úsek v přítomnosti i v budoucnosti tak, jako to dělají mnozí environmentalisté. I zde podle prezidenta platí pravidlo diskontování. "Spory by se měly vést pouze o hodnotu diskontu," dodal.

V závěru debaty vyjádřil Václav Klaus osobní obavu z dopadů možných opatření, ke kterým nabádají různé ekologické organizace. Ty by podle něj v následujících deseti letech pro obyčejného člověka mohly být horší, než vlivy nějakého globálního oteplování.

Tento článek máteje zdarma.
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení.
Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace