Daňová úspora při leasingu ze zahraničí

Je ovšem třeba zvážit, zda dosažená daňová úspora na dani z příjmu z této činnosti převáží administrativní náklady a komplikace spojené se založením a správou zahraniční společnosti.

Jednou z možností daňové optimalizace zisku podniků je přesunutí podnikatelských aktivit do zemí s nižší mírou daňové zátěže. Předpokládejme, že této možnosti využije společnost zabývající se leasingem movitých věcí - v zahraničí založí společnost podle zákonů hostitelské země, která nakoupí předměty leasingu a tyto bude následně formou finančního leasingu prodávat podnikatelským subjektům v České republice. Jaké jsou daňové souvislosti takového finančního pronájmu?

Smlouva musí splňovat požadavky českého zákona

Předně samotné leasingové smlouvy musí být v souladu s požadavky § 24 odst. 4, českého zákona o daních z příjmů tak, aby u kupujících byly leasingové splátky a následně pak i kupní cena najatých movitých věcí daňově uznatelným výdajem. Jedná se o požadavky na dobu trvání leasingových smluv a na výši (zůstatkové) prodejní ceny, které bývají v těchto smlouvách vždy zohledněny.

Z hlediska zákona o daních z příjmů jsou veškeré leasingové splátky placené českým subjektem (kupujícím) zahraničnímu subjektu (prodávajícímu) považovány za příjmy ze zdrojů na území ČR a jako takové podléhají srážkové dani ve výši 1 % dle § 36 odst. 1, písm. c, zákona o daních z příjmů. (Nepřepokládá se, že by mezinárodní smlouva o zamezení dvojího zdanění mohla tuto sazbu srážkové daně dále zvýhodnit.)

Splátky jsou nižší o výši daně

O sraženou daň odváděnou českému státu se snižují úhrady zahraničnímu subjektu (prodávajícímu), který tak přijímá platby nižší. Tyto dopady do hospodářského výsledku prodávajícího jsou však méně významné než dosahované daňové úspory, neboť v České republice sražená daň se může přímo započítávat na daňovou povinnost prodávajícího, která má být placena v hostitelské zemi.

Z hlediska zákona o dani z přidané hodnoty se finanční leasing movitých věcí posuzuje obdobně jako dodání zboží - viz § 4, odst. 3, písmeno g) zákona o dani z přidané hodnoty. Z toho plyne, že z hlediska kupujícího a prodávajícího jde buď o pořízení či dodání zboží mezi členskými státy (systém reverse charge) nebo o dovoz a vývoz zboží. To platí za předpokladu, že předmět leasingu je nakoupen mimo území České republiky a přepraven či dovezen do Česka. Pokud by byly předměty leasingu nakupovány přímo v České republice, vznikla by prodávajícímu (zahraniční společnosti) registrační povinnost k DPH v České republice. V ČR vybíraná a odváděná daň z přidané hodnoty by neovlivňovala hospodářský výsledek prodávajícího a rovněž ani kupujícího, pokud by byl plátcem DPH.

Z daňového hlediska nelze tedy v případech finančního pronájmu movitých věcí ze zahraničí do České republiky očekávat větší komplikace. Je ovšem třeba zvážit, zda dosažená daňová úspora na dani z příjmu z této činnosti převáží administrativní náklady a komplikace spojené se založením a správou zahraniční společnosti.

Příklad leasingu movité věci

Autor: Ing. Vlastimír Čech, APOGEO Tax