MF: Česká ekonomika v roce 2050 poroste o 0,8 procenta

Loni rostla ekonomika o rekordních 6,1 procenta. Letos by podle Evropské komise měla čeká ekonomika růst o 4,9 procenta. Česká národní banka odhaduje letos růst o 4,9 až 6,5 procenta a MF o 5,3 procenta.

"Změny v populaci se nepromítají pouze do veřejných výdajů, ale ovlivňují i celkový výkon ekonomiky měřený růstem reálného HDP. U něj se očekává postupný útlum až na limitní hodnotu 0,8 procenta, což je mimo jiné důsledek poklesu disponibilní pracovní síly," uvádí materiál. Současné analýzy ovšem podle MF ukazují, k jakým tendencím bude docházet, pokud nenastanou žádné institucionální a legislativní změny.

Zatímco v roce 2010 by měla ekonomika podle MF růst o 5,3 procenta, o deset let později by to mělo být 2,5 procenta a v roce 2040 dokonce pouze 0,4 procenta. Míra nezaměstnanosti by se přitom měla držet od roku 2020 na stabilních 6,5 procenta. Produktivita práce by měla postupně klesat z předloňských 4,8 procenta na 1,7 procenta v roce 2050.

S téměř stejným hospodářským růstem v budoucích 40 letech počítá i nejnovější studie společnosti Patria Finance. Kromě počtu pracovních sil ovlivní podle autora studie Davida Marka stárnutí populace také míru úspor a investic. To by mělo následně vést k postupnému poklesu reálného tempa růstu ekonomiky do roku 2040. "Mezi roky 2040 až 2050 by mělo HDP kolísat mezi 0,7 a 0,8 procenta," uvádí studie.

Podle materiálů ČSÚ se počet obyvatel sníží do roku 2050 o 816.000 osob, počet osob v produktivním věku se sníží o 1,73 milionu.

Pouze cvičení s čísly

Celkovému poklesu populace podle MF nezabrání ani významný nárůst imigrantů z 4300 ročně na 20.000 osob ročně.
Podle analytika HVB Bank Pavla Sobíška je ovšem možné považovat každou makroekonomickou prognózu jdoucí za horizont pěti let za více méně cvičení z čísly. Nejvíce podle něj mohou predikci změnit odhady přílivu cizinců do ČR a odhad produktivity práce.

"Neříkám ovšem, že nemají dlouhodobé prognózy žádný smysl. Vytvářejí totiž podněty pro tvůrce ekonomické politiky, aby včas podnikli kroky k odvrácení nejhorších scénářů, a to i v případě, že je jejich pravděpodobnost relativně malá," uvedl. Typickým případem takové prognózy je podle něj zpráva o důsledcích globálního oteplování.

V souvislosti se stárnutím populace porostou podle MF i výdaje veřejných rozpočtů, hlavně na důchody. "Nejpatrněji se nárůst projeví ve výdajově nejnáročnějším důchodovém systému spolu s přírůstkem počtu osob v důchodovém věku a s prodlužováním doby, po kterou je pobírán důchod. Spolu s výdaji na zdravotní péči představují hlavní zdroj nárůstu veřejných výdajů," předpokládá MF. Bez provedení reforem je tak podle úřadu vývoj veřejných financí dlouhodobě neudržitelný.

Česká populace patří podle MF sice v současném evropském kontextu mezi relativně mladé, v následujících letech lze však očekávat dynamické změny v její struktuře. "V horizontu příštích padesáti let se české obyvatelstvo zařadí mezi nejstarší v Evropě," uvádí dokument s tím, že budoucí vývoj v ČR je s ohledem na demografické změny v evropském kontextu nejrizikovější.

Odhad MF považuje za reálný analytik Raiffeisenbank Aleš Michl. "Vždyť letos poprvé v historii převýší počet osob starších šedesáti let skupinu mladých do věku devatenácti let," upozornil. Navíc Česko podle něj rovněž patří mezi šest států Evropy s nejnižší porodností. "Desítce žen se v příštích letech narodí v průměru třináct dětí. Ve Francii nebo v Irsku to bude ale devatenáct novorozenců," dodal.

Bojovat s tím lze podle Michla buď lepší rodinnou politikou, nebo otevřenou imigrační politikou. Za hlavní opatření považuje možnost pracovat na částečný pracovní úvazek a provedení reformy důchodového systému.

Naopak podle analytičky Next Finance Markéty Šichtařové je zpomalení tempa růstu ekonomiky pod jedno procento na dlouhou dobu značně nepravděpodobné. "U rozvinutých zemích euroamerického kulturního typu se za normálních okolností s takovým vývojem nesetkáváme, a to ani v historii," uvedla. Navíc podle ní případné zmenšování práceschopné populace bude kompenzováno přílivem pracovních sil z dalších zemí a technologickými změnami.

Samotné ministerstvo ke studii uvedlo, že dlouhodobé projekce nemají za cíl co nejvěrohodněji kvantifikovat objemy budoucích výdajů či konkrétní hodnoty některých ukazatelů, ale mají pouze poodhalit směr.