Česká národní banka podle většiny ekonomů oslovených ČTK zřejmě zvýší úrokové sazby již tento čtvrtek. podle průzkumu agentury Reuters tvoří podíl ekonomů, kteří věří v dočasnou stabilitu sazeb, pouze 10 procent. Důvodem pro růst základní úrokové míry je především postupný nárůst inflačních rizik v ekonomice. Názor většiny ekonomů podporují i nedávná vyjádření některých členů bankovní rady ČNB, podle kterých se zvýšení sazeb přiblížilo. Trh s růstem sazeb podle analytiků již plně počítá.

Naposledy bankovní rada hýbala se sazbami na konci září, a to směrem nahoru. V současnosti je základní úroková sazba na 2,50 procenta a ČR má tak nejnižší sazby v celé EU. Další vývoj, tedy zvýšení sazeb, naznačilo již dubnové zasedání bankovní rady, kdy dva centrální bankéři hlasovali pro jejich zvýšení.

Prostor pro takový krok podle ekonomů již existuje a otázkou zůstává, kdy zareaguje ČNB, zda nyní nebo až v červnu nebo červenci. "Ať tak či tak, trh již zvýšení sazeb plně započítal. Je tak více méně jedno, jestli to bude již teď květen, anebo červen či červenec. Klíčovou otázkou spíše je načasování druhého kroku ve zvyšování reposazby, který podle nás přijde ještě letos," uvedl například analytik Raiffeisenbank Aleš Michl.

Vývoj posledních týdnů podle analytika Komerční banky Jana Vejmělka růstu sazeb nahrává. "Od zveřejnění dubnové prognózy jsme se dočkali v podstatě pouze proinflačních ekonomických indikátorů - ceny ropy jsou výše, než ČNB předpokládala; dubnová inflace je nad projekcí ČNB, maloobchodní tržby překvapily svou vysokou dynamikou, ceny průmyslových i zemědělských výrobců rostou. Věříme tak ve zvýšení sazeb již v příštím týdnu," uvedl Vejmělek.

Aktuální nastavení měnové politiky má podle analytika PPF Radomíra Jáče největší dopad na ekonomiku se zpožděním 12 až 18 měsíců. "Pokud bude ČNB příliš dlouho držet své úroky na sávající nízké úrovni, tak poroste riziko nutnosti výraznějšího zvyšování úroků později," upozornil s tím, že ČNB rozhodně neudělá chybu, pokud své úroky na květnovém zasedání bankovní rady zvýší.

Růst sazeb podpoří korunu

Na druhé straně je však podle analytika ČSOB Petra Dufka předčasné hovořit o silné sérii navyšování sazeb. "Rychlé zvyšování sazeb by nenechalo chladnou českou korunu, která si zatím vybírá oddechový čas a pohybuje se v úzkém pásmu okolo 28,20 Kč/EUR," upozornil Dufek.

V pozdější růst sazeb věří také analytik České spořitelny David Navrátil. "To ovšem neznamená, že bychom čekali krátkodobou korekci sazeb. Hike přijde a je jedno jestli tento měsíc nebo na začátku léta," řekl.

Bankovní rada nebude kompletní

Analytici se rovněž shodují, že konečné rozhodnutí může ovlivnit ve čtvrtek neúčast Vladimíra Tomšíka na zasedání sedmičlenné bankovní rady. "Jeho nepřítomnost pravděpodobně povede k tomu, že hlasování skončí výsledkem 3:3. V takové situaci rozhodne hlas guvernéra Zdeňka Tůmy," uvedl analytik Next Finance Vladimír Pikory. Tůma podle něj patří spíše k "jestřábům", kteří se bojí inflace.

Podle Vejmělka pro zvýšení sazeb bude hlasovat guvernér Zdeněk Tůma a viceguvernéři ČNB Miroslav Singer a Luděk Niedermayer. Právě Singer s Niedermayrem naznačili v uplynulých dnech rychlejší růst úrokových sazeb než původně očekávaný v červnu nebo červenci. Naopak podle Roberta Holmana nebo Mojmíra Hampla zatím není nutné sazby zvyšovat. Lepší je podle nich počkat na další data, která buď potvrdí nebo vyvrátí nutnost zpřísnění měnové politiky. Proti zvýšení se zřejmě podle ekonomů postaví i Pavel Řežábek.

Zvyšování úrokových sazeb by mělo nadále pokračovat. Řada ekonomů v průběhu roku očekává další zvýšení o čtvrt procentního bodu. Na konci roku by se tak měla základní úroková sazba pohybovat na třech procentech.