V české ekonomice přestávají podle většiny členů bankovní rady České národní banky působit faktory, které dosud bránily růstu cen, a tím i úrokových sazeb, vyplývá ze záznamu jednání bankovní rady České národní banky.
Konec působení protiinflačních rizik prognózy podle zápisu znamená posun současných úrokových sazeb k měnověpoliticky neutrálním sazbám. Analytici očekávají ještě v letošním roce alespoň jeden růst sazeb, a to nejčastěji v červenci.
Oproti prognóze vyšší inflace je důsledkem vyššího růstu cen potravin, regulovaných cen, vyšších dopadů změn nepřímých daní a vyšší korigované inflace bez pohonných hmot.
Proinflační faktory přicházejí z domácí ekonomiky
Centrální bankéři se zároveň shodli, že posun rizik prognózy směrem k růstu cen souvisí spíše s domácími než zahraničními ekonomickými faktory. V české ekonomice podle některých centrálních bankéřů již vyšší růst HDP společně s tlaky z trhu práce povedou k zesílení inflačních tlaků, které se již částečně projevily ve vyšší inflaci v dubnu.
Vysoký růst ve stavebnictví i v průmyslu ale může být důsledkem neobvykle dobrých klimatických podmínek v prvním čtvrtletí, které se nemusí opakovat. "Oproti prognóze vyšší růst indexu spotřebitelských cen pak může být souběhem několika vlivů, které s měnovou politikou nesouvisejí," stojí v zápise.
Současný vývoj cen ropy je podle některých členů bankovní rady dán jednorázovými vlivy, které není vhodné přeceňovat. Na druhou stranu se však již projevují nákladové tlaky i u dalších nákladových cen v indexu cen výrobců.
Plánovaná reforma veřejných financí podle bankovní rady zřejmě povede ke zvyšování nepřímých daní a ke zpomalení poptávky a růstu cen.
Předmětem jednání bankovní rady bylo rovněž zrychlení ekonomického růstu v eurozóně. "Zatím nejsou zřejmé proinflační dopady vyššího růstu HDP v eurozóně do ostatních ekonomických ukazatelů v tomto regionu," uvádí zápis. Vyšší ekonomický růst však zřejmě povede k dalšímu zvýšení zahraničních úrokových sazeb, což způsobí zvětšení úrokového diferenciálu a znehodnocení kurzu.
