Všeobecně rozšířené představy, podle nichž rozmach mezinárodního obchodu a zvýšená globální propojenost zhoršují nezaměstnanost v bohatých zemích a ničí životní prostředí v chudých, jsou mylné. Vyplývá to ze zprávy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) o ekonomických dopadech globalizace.
Globalizace by tak podle OECD neměla sloužit jako strašák, který budou politici používat k zabrzdění nevyhnutelných změn. Zpráva ukazuje, že globalizace prostřednictvím rozvoje obchodu jednoznačně zvyšuje životní úroveň.
Podle zprávy se musí udělat ještě hodně, aby lidé a ekonomiky mohli co nejvíce využívat výhod globalizace. Existuje však riziko, že politici se pod tlakem domnělých či skutečných negativních aspektů globalizace budou pokoušet zbrzdit změny, kterých je k tomu zapotřebí. "V konečném důsledku taková omezující opatření zvýší náklady adaptace, aniž vlastní proces globalizace nějak zastaví," upozorňuje OECD.
OECD vyvrací stále ještě přežívající názor, podle něhož je světový obchod "hra s nulovým součtem", kde rušení bariér plodí vítěze, ale i poražené. Pravda je podle zprávy taková, že snižování obchodních bariér a rozvoj obchodu zvyšuje životní úroveň ve všech zemích, které se na něm podílejí.
Otevřenost vůči mezinárodním tokům zboží, služeb, kapitálu a pracovních sil podle OECD tlačí vzhůru tempo hospodářského růstu a příjmů, protože přispívá k efektivní alokaci zdrojů.
Děje se to prostřednictvím zlepšené dělby práce mezi zeměmi nebo tím, že producenti a spotřebitelé mohou více využívat úspor z rozsahu. Silnější konkurenční tlaky také nutí výrobce snižovat náklady a investovat do produktivního kapitálu a inovací. To vede k nižším cenám a vyšší produkci a zaměstnanosti. OECD zjistila, že desetiprocentní nárůst vývozu a dovozu na HDP vede v průměru ke čtyřprocentnímu vzestupu příjmů na hlavu.
OECD doporučuje zavést školné
Globalizace také klade důraz na vzdělávací politiku, kde OECD doporučuje například zavést školné na vysokých školách.
Politika vzdělání už totiž podle zprávy vzhledem ke zvětšené mobilitě vysoce kvalifikovaných pracovníků nemůže být založena na předpokladu, že příjemce zůstane v domovské zemi. Řeší to zavedení školného spolu s půjčkami splácenými podle příjmů.
Tak se podle OECD budou moci snížit i veřejné výdaje na školství, které jsou u vysokého školství svým dopadem asociálně regresivní, to znamená, že si jich disproporčně více užívají bohatí než chudí.
Globalizace celkově prostředí nedevastuje
Globalizace také navzdory všeobecně šířeným obavám z ekologické devastace v celkovém výsledku životnímu prostředí podle OECD prospívá. Sice vyvíjí větší tlak na globální zdroje, pomáhá však řešit množství problémů místního znečištění, protože vytváří vyšší příjmy, a tím podněcuje poptávku po kvalitnějším prostředí jak v OECD, tak v rozvojových zemích. Díky tomu se rychlá expanze světové ekonomiky v jednotlivých zemích nijak nepromítla do negativního tlaku na životní prostředí.
V zemích OECD se například emise oxidů síry a dusíku, hlavních původců znečištění ovzduší, snížily v období 1990-2002 o 41 procent u síry a 17 procent u dusíku. V Číně se emise těchto plynů za 15 let do roku 2004 stabilizovaly na úrovni 80. let, přestože ekonomická produkce za tuto dobu vzrostla na téměř čtyřnásobek, uvádí OECD.
