Daň z přidané hodnoty (DPH) a daň ze zboží a služeb (DZS) jsou celosvětově dvě nejrychleji rostoucí daně, zjistila studie PricewaterhouseCoopers (PwC) Posun rovnováhy - vývoj nepřímých daní. Přesun od přímých k nepřímým daním zřejmě souvisí s celosvětovým úsilím vlád o zajištění jistých výnosů a také se snahou přesouvat náklady na dodržování daňové legislativy ze státních úřadů na samotné podniky.

V zemích střední a východní Evropě tvoří nepřímé zdanění stále důležitější složku příjmu státních rozpočtů. Zhruba 60 % rozpočtových příjmů je tvořeno právě nepřímými daněmi a v zemích jako Polsko, Česká republika a Maďarsko se toto procento stále zvyšuje. Posun k nepřímým daním je více než přímými důsledky daňové politiky zapříčiněn ekonomickými faktory, jako přijetí tržního systému a pokračující hospodářský růst v tomto regionu.

"Závěrům této studie odpovídají i současné kroky české vlády, která navrhuje vyvážit snížení daní z příjmů změnou snížené sazby DPH, uvedl senior manažer PwC ČR Václav Pátek. U všech navrhovaných změn je podle něj však nutné brát v potaz nejen úpravu nepřímých daní na úrovni Evropského společenství, ale také vývoj nepřímých daní v sousedních státech. "Různé daňové sazby včetně DPH mohou být pro určitý stát znamenat konkurenční výhodu a podnítit tak jeho další ekonomický rozvoj," upozornil Pátek.

Systémy DPH by měly reflektovat sociální rozdíly

Studie upozorňuje na záležitosti, na které by se v kontextu tohoto vývoje nemělo zapomenout. Systémy DPH mohou být ze své podstaty regresivní a citlivé na inflaci. Proto by vlády zvažující zavedení DPH s cílem zvýšit v celosvětovém měřítku svou daňovou konkurenceschopnost měly mít na paměti opatření, která zajistí určitou prosperitu i daňovým poplatníkům s nízkými příjmy. Mezi taková opatření patří snížená či nulová sazba na základní potraviny a služby či sociální projekty (péče o staré či handicapované).

Podle studie není žádný existující systém bez nedostatků. Na jedné straně je potřeba eliminovat možné podvody a nedodržování daňových povinností, na straně druhé je nutnost zajistit, aby administrativní náročnost nesnižovala konkurenceschopnost. "Pokud srovnáme již déle fungující systémy DPH např. v EU a nedávno zavedené systémy DPH/DZS v zemích jako v Austrálie či Singapur, zjistíme, že novější přístupy vytváří mnohem méně příležitostí pro podvody a dávají větší záruky dodržení předpisů," uvádí studie. Evropské komisi pak doporučuje zahájit otevřenou debatu o problematice tzv. kolotočového podvodu, kdy chybí obchodní článek v rámci obchodování na volném evropském trhu, a reagovat tak na rychle rostoucí celosvětové konkurenční prostředí.

V Česku byla DPH zavedena v roce 1993. Na daňových příjmech státního rozpočtu se podílí více než jednou třetinou.

Vývoj inkasa DPH finančními úřady ČR v letech
(v mil. Kč)

Rok 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
Výnos -27 381 -63 532 -82 114 -68 880 -76 210 42 149 204 941 217 394

Zdroj: MF ČR

Sazby DPH ve vybraných zemích v roce 2007

Stát Základní
Belgie 21
Česká republika 19
Dánsko 25
Estonsko 18
Finsko 22
Francie 19,6
Irsko 21
Itálie 20
Kypr 15
Litva 18
Lotyšsko 18
Lucembursko 15
Maďarsko 20
Malta 18
Německo 16
Nizozemsko 19
Polsko 22
Portugalsko 19
Rakousko 20
Řecko 19
Slovensko 19
Slovinsko 20
Španělsko 16
Švédsko 25
Velká Británie 17,5
Bulharsko 20
Rumunsko 19
Nový Zéland 12,5
Austrálie 10
Kanada 7
Japonsko 5
USA -

Zdroj: The World Wide Tax