Spotřeba energie v Evropě roste, nové zdroje chybějí

Evropská spotřeba elektřiny vzrostla loni průměrně o 1,4 procenta, ve středoevropských zemích však rostla poptávka rychleji. Nově instalovaný výkon elektráren však tomuto tempu nestačí. Vyplývá to z údajů sdružení provozovatelů přenosových sítí UCTE a statistik Eurostatu.

V celé Evropě vzrostl podle Eurostatu instalovaný výkon elektráren za 15 let od roku 1990 o 23,6 procenta. Ze středoevropských zemí si díky masivnímu zvyšování výkonu ve vodních elektrárnách a dalších obnovitelných zdrojích udrželo rychlejší tempo jen Rakousko, i to však v posledních letech narazilo na horní limit. Instalovaný výkon tuzemských elektráren se zvýšil o 14 procent, hlavně díky zprovoznění jaderné elektrárny Temelín.

Poptávka po elektřině však ve stejném období v zemích evropské pětadvacítky (bez Rumunska a Bulharska) vzrostla o více než 28 procent. Jen loni se zvýšila poptávka po elektřině v Evropě o 1,4 procenta. V Rakousku to bylo 5,3 procenta, v Polsku 4,5 procenta, na Slovensku 3,5 procenta, v Maďarsku 3,3 procenta a v Česku 1,5 procenta.

Nejvíce dováží Maďarsko

Největším čistým dovozcem elektřiny ve střední Evropě je nyní Maďarsko, loni dovezlo 7,2 terrawatthodiny, což představuje zhruba 18 procent spotřeby. Maďarsko nemá dostatek vlastních zdrojů, navíc nepočítá s další výstavbou.

Rakousko je už dnes ve špičkách zcela závislé na dovozu elektřiny, v roce 2006 vzrostl čistý dovoz elektřiny (dovoz minus vývoz) podle údajů Eurostatu téměř dvaapůlkrát na 6,7 terawatthodiny, což představuje zhruba desetinu rakouské spotřeby. Rakousko však plánuje do roku 2015 postavit nejméně deset plynových bloků, aby se energetické závislosti na zahraničních dodávkách alespoň částečně zbavilo. V první etapě se má během následujících čtyř let vybudovat pět zdrojů o celkovém výkonu 2,2 GW, což odpovídá zhruba výkonu jaderné elektrárny Temelín.

Polsko i Slovensko jsou stejně jako Česko zatím v dodávkách elektřiny soběstačné: vyrobí se více elektřiny, než se spotřebuje; přebytek tedy mohou vyvážet. To se má podle různých scénářů během několika let změnit. Předpovědi přitom počítají se stejným tempem růstu spotřeby a nedostatečnými investicemi do výstavby nových energetických zdrojů.

Kvůli ekologii se některé zdroje zavřou

Polsko bude muset do roku 2015 uzavřít minimálně 3,5 GW instalovaného výkonu uhelných elektráren, které kvůli nadměrné produkci oxidů dusíku nevyhovují ekologickým požadavkům. Protože se v současnosti nestavějí nové zdroje, ani neexistuje žádný plán výstavby, stane se země z čistého vývozce čistým dovozcem.

Podobný osud nejspíš čeká kvůli plánovanému uzavření dvou bloků jaderné elektrárny Jaslovské Bohunice a částečnému odstavení hnědouhelných elektráren Nováky a Vojany i Slovensko. Země tím přijde do roku 2008 zhruba asi o pětinu instalovaného výkonu.

Dostatek elektřiny má zatím Německo. Čistý německý export elektřiny činil v roce 2006 přibližně 20 TWh, to jsou však jen tři procenta tamní celkové produkce. Přes pokusy znovuotevřít téma elektrické energie tu však stále platí politické rozhodnutí postupně uzavřít jaderné elektrárny. Ty se na celkové německé produkci elektřiny podílejí zhruba 27 procenty. "I přes investiční boom v budoucnu maximálně pokryje svoje potřeby," uvedl Vladivoj Řezník ze sekce evropské agendy ČEZ.

Celkový instalovaný výkon evropských elektráren pokrývají podle posledních údajů Eurostatu z 57,8 procenta tepelné elektrárny. Jaderné elektrárny představují 18,8 procenta celkové kapacity, vodní 18,6 procent a ostatní obnovitelné zdroje energie, tedy geotermální, větrné a solární, 4,8 procenta.