Česká republika se v loňském roce opět přiblížila průměrné životní úrovni v Evropské unii. Vyplývá to ze statistik, které dnes zveřejnil Eurostat. Češi, přestože se loni podle kupní síly přiblížili k průměru EU, však zůstávají v žebříčku zemí na stejné příčce.

V roce 2005 ČR v přepočtu hrubého domácího produktu podle parity kupní síly předstihla Portugalce.

Odstup od průměrné životní úrovně EU se v Česku zmenšil na 21 PPS (Purchasing Power Standard), který vyjadřuje kupní sílu. Zatímco v roce 2005 měla ČR 74, loni to bylo 79 PPS. Průměr EU je přitom 100 PPS.

"Čistě mechanickým výpočtem by se dalo odhadnout, že průměru sedmadvacítky EU dosáhne Česko někdy mezi roky 2016 a 2018. Předpokládám nicméně, že skutečnost nebude tak růžová a čím blíže průměru se z hlediska ekonomické úrovně Česko ocitne, tím těžší bude další dohánění," uvedl analytik HVB Bank Pavel Sobíšek. Podle něj bude klíčová ekonomická politika státu a v rámci ní hlavně atraktivita trhu práce pro domácí i zahraniční pracovníky.

V roce 2011 90 % EU

V roce 2011 by se podle odhadu analytika Raiffeisenbank Aleše Michla mohla ČR dostat až k 90 PPS. "Z analýzy je zřejmé, že k nejlepším patří Irsko, Dánsko a Rakousko. Někdo spoléhá na nízké daně, jiný na větší roli státu. V daňových sazbách, o které se tak nyní čeští politici přetahují, tak zdroj prosperity není. Hlavní je, že tyto země měly vizi ekonomiky a šly pevně za ní, tím se od nás výrazně liší," uvedl.

Nejbohatším státem je nadále Lucembursko, které si dokonce výrazně polepšilo až na 280 PPS. Nicméně v tomto případě jsou čísla zavádějící, protože v Lucembursku pracuje hodně lidí z okolních zemí. Přispívají tak k tvorbě HDP, ale pak nejsou započítáni mezi obyvatele.

Nejchudším státem je naopak Bulharsko (37 PPS), které však v loňském roce ještě nebylo členem Evropské unie. Jen o jednu příčku před ním je Rumunsko (38 PPS). Nastává navíc paradoxní situace, kdy například Chorvatsko, které ještě nebylo do EU přijato, je bohatší (50 PPS) než obě země, které do unie vstoupily začátkem letošního roku. Chorvati se ovšem můžou měřit i s Poláky, rozdíl mezi oběma státy je minimální.

Od vstupu do EU v roce 2004 se ukazatel kupní síly v České republice zvýšil o sedm bodů. Mezi novými členskými zeměmi, které se členy unie staly ve stejné době jako Česko, je to průměrný výsledek. Nejvíce si polepšili Estonci (o 14 PPS) a Slováci spolu s Litevci (o devět PPS).

Členský stát 2004 2005 2006
 EU 100 100 100
Lucembursko 241 251 280
Irsko 136 139 144
Nizozemsko 125 126 131
Rakousko 123 123 129
Dánsko 120 122 127
Belgie 119 118 123
Británie 118 117 118
Švédsko 115 115 121
Finsko 111 111 117
Německo 111 110 117
Francie 108 108 113
Itálie 103 100 104
Španělsko 97 98 102
Kypr 88 89 94
Řecko 81 84 89
Slovinsko 80 82 87
Česká republika 72 74 79
Malta 71 70 77
Portugalsko 72 71 75
Estonsko 53 60 67
Maďarsko 61 63 66
Slovensko 54 57 63
Litva 49 52 58
Lotyšsko 44 48 56
Polsko 49 50 53
Rumunsko   38
Bulharsko     37

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist