ČNB: Ceny energií mohou zpomalit hospodářský růst

Rychlejší růst mezd, vyšší dynamika hospodářského růstu a také vyšší než predikovaná inflace jsou riziky, které mohou zvýšit inflaci v Česku, uvádí poslední situační zpráva České národní banky (ČNB). Proinflačními faktory jsou i pozorovaná vyšší inflace cen zemědělských výrobců a možný růst cen energií. Tento růst může být významně rychlejší, než se doposud předpokládalo, uvádí zpráva. Rostoucí ceny energií mohou také vedle přímého proinflačního vlivu negativně dopadat na hospodářský růst a tím tento přímý vliv tlumit.

Členové bankovní rady se shodli v názoru, že rizika v ekonomice jsou vychýlena proinflačním směrem. Z domácích faktorů se na tom podílí nové informace z trhu práce, kde růst mezd bude letos pravděpodobně v mnoha případech rychlejší, než naznačovaly informace z kolektivního vyjednávání. To indikuje mzdově nákladové tlaky.

Domácí ekonomika pokračuje v rychlém růstu a lze očekávat další zvýšení dynamiky domácí poptávky, míní bankéři. Hospodářský růst za předchozí léta byl revidován směrem nahoru, v nové prognóze bude proto zvýšen růst potenciálního produktu a to může znamenat i přehodnocení inflačních tlaků. V zahraničí se zrychlil očekávaný hospodářský růst a zvýšily se i očekávané úrokové sazby v eurozóně.

Koruna může oslabovat, dokud se nezúží úrokový diferenciál

Další inflační rizika pramení z měnového kurzu, který je slabší než se předpokládalo v prognóze. Zatímco dříve kurz pomáhal inflaci stlačovat, nyní je jeho zvětšující se odchylka od prognózy dodatečným inflačním faktorem. Před časem se koruna ve své dynamice oddělila od ostatních regionálních měn a začala postupně oslabovat. Podle názoru některých bankéřů bude tento vývoj pravděpodobně pokračovat, pokud nedojde ke zúžení úrokového diferenciálu vůči eurozóně. Vliv úrokového diferenciálu by se však neměl přeceňovat, neboť ani v minulosti to nebyl faktor, který rozhodujícím způsobem určoval měnovou politiku, uvádí zpráva.