Stále větší dostupnost komoditního trhu pro investory, ale i silné trendy, které se na tomto trhu vyskytují, jej činí pro investory stále zajímavějším. Je to racionální přístup k problému. Zájem je patrný zejména na příkladu trhu s mědí – investiční fondy, jež na surovinovém trhu hledají větší návratnost než v případě akcií či dluhopisů, mohou vlastnit termínové kontrakty znějící na dodávku až 465 tisíc tun mědi – to by představovalo trojnásobnou hodnotu burzovních zásob mědi v Londýně, New Yorku a Šanghaji dohromady. Spekulativní kapitál letos vyšvihl cenu mědi k dosud nebývalým výšinám. Zvýšení cen měla na svědomí nízká úroveň zásob a obavy z možného narušení dodávek. Znepokojivé informace přicházely mimo jiné z Mexika, kde došlo k zastavení těžby ve dvou největších měděných dolech kvůli stávkám. Nemožnost rychle zvýšit nabídku vyplývající z mnohaleté nedbalosti producentů pokud jde o investice do hledání nových ložisek a vypracovávání nových těžebních technologií, doprovází rostoucí poptávku po mědi ze strany rychle se rozvíjejícího čínského a indického hospodářství. Analytici odhadují deficit kovu na přibližně 200 000 tun v letošním roce ve srovnání se 100 000 tun vloni. Zvýšení cen mědi má tedy svoje opodstatnění, nicméně se zdá, že poptávka ze strany burzovních spekulantů ji šroubuje do absurdních výšek.
Průmysl stojí na kovech
Podobně se utváří situace na trhu s ostatními průmyslovými kovy jako zinek, nikl, olovo, hliník či železná ruda. Trh odpovídá na nízký stav zásob a obavy z nedostatku surovin na trhu cenami stoupajícími na vlně surovinové haussy. Hospodářské oživení současně vede k tomu, že poptávka po surovinách roste. Díky rekordně vysokým cenám kovů se část podniků přiklání ke hledání náhradních materiálů. Na druhé straně však díky rozvíjejícím se technologiím nacházejí kovy stále širší uplatnění a v souvislosti s tím stoupá i poptávka po nich. Vzhledem k rostoucím cenám surovin, zejména pak ropy, může dojít k nabídkové inflaci v hospodářství a investoři se snaží svá investiční portfolia zabezpečit před ztrátou hodnoty způsobenou poklesem kupní síly peněz.
Nikl - 60 % zisku za půl roku bez leverage
A není to náhoda; nízké investice v minulých letech, nízké zásoby a stálý růst spotřeby nerezavějící oceli stimulují rychlý růst cen niklu na světových burzách. Předpokládá se, že výroba nerezavějící oceli bude v příštích letech růst každoročně o 5-6 procent v souvislosti se stále rostoucí poptávkou po ní zejména v Číně. Proto také jeden z největších výrobců niklu – Inco – počítá, že v roce 2006 byl deficit na trhu ve výši 10 tisíc tun ve srovnání s přebytkem 11 tisíc tun v roce 2005. Odborníci ze skupiny Fortis předpokládají, že poptávka po niklu letos vzroste o 8 procent, zatímco výroba jen o 5 procent. Producenti oceli (mimo jiné Thyssen Krupp) informovali o rostoucí poptávce po výrobcích z nerezavějící oceli v tomto roce až o několik desítek procent. Na odběratele niklu navíc může nevýhodně zapůsobit převzetí Falconbridge firmou Inco, v důsledku čehož by mohlo dojít k opoždění, případně zrušení explorace nových ložisek. Nabídku na převzetí Falconbrigde (ovšem bez Inco) předložil i Teck Cominco a jeden z dosavadních akcionářů – Xstrata. Případné spojení Falconbridge a Inco musí také schválit antimonopolní úřad.
Silné fundamentální základy růstu ceny niklu vedly k angažovanosti fondů typu hedge na tomto trhu, které vyšroubovaly cenu daného kovu na několikaletá maxima. Od začátku roku zdražila tuna niklu 13 170 na 23 900 USD, tedy o 60 %. Do konce května ceny niklu prakticky stále rostly, poté došlo k velmi silné korekci, jež během 2 týdnů způsobila pokles přibližně o 25 %. Od poloviny června však nikl opět dynamicky zdražuje.
Investice do zboží, investory dosud vnímané jako doména velkých producentů nebo investičních hráčů, se s rozvojem internetu a globalizací trhů stávají reálnou alternativou pro individuální investory. Zboží již není třetiřadou možností volby, nýbrž se z něj stává vážná investiční nabídka, která odráží tržní trendy a reálně ovlivňuje ocenění spotových trhů.
Autor: X-Trade Brokers
