Nucený správce Jukosu část prodá

Rebgun řekl, že firmu v srpnu nabídne v aukci za 7,6 miliardy rublů (asi 6,1 miliardy Kč). V majetku této firmy je rovněž 49 procent akcií slovenské společnosti Transpetrol, která na slovenském území provozuje ropovody.

Hodnota podílu v Transpetrolu se odhaduje na 100 až 200 milionů dolarů. Vedle podílu v Transpetrolu tvoří majetek firmy Yukos Finance také peníze z prodeje 54 procent akcií v litevské rafinerii Mažeikiu. To je skoro 1,5 miliardy dolarů, v přepočtu asi 31 miliard Kč.

Rebgun ve středu řekl, že podle něj má Jukos a jeho bývalí majitelé více než deset miliard dolarů uloženo v zahraničí. Vymoci tento majetek ale podle Rebguna bude těžké.

Jukos koupil menšinový balík akcií Transpetrolu už před lety. Získal i manažerskou kontrolu nad podnikem, i když 51 procent akcií zůstalo vládě. O podíl v Transpetrolu projevilo zájem více firem, kromě toho i slovenská vláda. Ministr hospodářství Ľubomír Jahnátek v březnu řekl, že Slováci by se rádi s ruskou stranou dohodli do konce roku.

Transpetrol je klíčovým spojovacím článkem při dodávkách ropy z Ruska do dalších zemí ve střední Evropě. Pokud si tedy Slovensko nad Transpetrolem zajistí kontrolu, bude mít i značný vliv na formování energetické politiky země. Moskva nicméně dala najevo, že by preferovala prodej podílu do rukou některé domácí firmy. Nejčastěji se hovoří o Gazpromu.
Rusko je druhým největším vývozcem ropy na světě a důležitým dodavatelem zemního plynu do západní Evropy. Moskva nyní upevňuje vliv v energetickém sektoru, takže snaha nechat si kontrolu nad Transpetrolem dává smysl. A to o to více, že plynárenský monopol Gazprom, o němž se v této souvislosti spekuluje, má těsné vazby na Kreml.

Věřitelský výbor už také schválil prodej pohledávek, které měl Jukos, a jejichž hodnota činí asi 11 miliard rublů. Úřady už rozprodaly většinu majetku Jukosu, za který získaly v přepočtu kolem 30 miliard dolarů. Aukce majetku v naprosté většině případů vyhrála státní společnost Rosněfť, která byla i hlavním věřitelem Jukosu.

Jukos býval největší ropnou společností v Rusku, než ji ale v roce 2003 začaly úřady upomínat o údajné daňové nedoplatky. Jukos je začal postupně splácet, i když většinu z nich zpochybňoval. Nároky, které si stát činil, se vyšplhaly do absurdních výšek, takže údajné nedoplatky nakonec byly pro Jukos likvidační.

Majitelé Jukosu tvrdí, že firma nemusela zkrachovat, protože její finanční situace byla dost stabilní na to, aby se vypořádala i s údajnými nedoplatky. Pád firmy podle nich zinscenoval Kreml, kterému se nelíbily politické ambice někdejšího ředitele Jukosu Michaila Chodorkovského. Kreml tuto teorii vždy odmítal. Chodorkovskij si nyní odpykává osmiletý trest za údajné podvody a daňové úniky.