Polské oděvní společnosti hledají odbyt v zahraničí, českým firmám tržby klesají

Polské značkové oblečení míří za hranice. Přední oděvní společnosti již zaplnily domácí trh a zamýšlí se nad investicemi v cizině. Vstoupit se svými obchody chtějí na trh sousedních zemí, šance na úspěch vidí především v České republice, na Slovensku a v Rusku. Po deseti letech rychlého růstu začal polský trh s oblečením, jehož obrat se odhaduje na 28 miliard zlotých (zhruba 210 miliard korun), vykazovat jisté znaky nasycení.

Možnosti některých značek se vyčerpaly, proto se cesta za hranice stává jedinou možností dalšího rozvoje. Firma Artman, která vlastní obchody House, otvírala doposud v zemi ročně několik desítek prodejních míst, letos jich bude jen několik. "Na tuzemském trhu se možnosti značky vyčerpaly," řekl člen vedení společnosti Grzegorz Koterwa. Podnik chce otevřít okolo 110 salónů v Rusku a 140 na Ukrajině, v České republice a na Slovensku.

Zahraniční expanze se pro řadu oděvních firem stává stále důležitější cestou rozvoje. Šance na úspěch v zahraničí jsou podle polských odborníků velké. Polské oblečení se kvalitou i stylem již podle módních salónů příliš neliší od západních značek.

V ČR tržby klesají

Českému oděvnímu průmyslu se loni nedařilo. Podle průzkumu odborného časopisu TextilŽurnál totiž více než polovině z 16 největších tuzemských oděvních podniků klesly tržby. Výrazný propad zaznamenal i Oděvní podnik Prostějov, který dlouhodobě žebříček s velkým náskokem vede. Producenti oděvů se loni podle Asociace textilního, oděvního a kožedělného průmyslu (ATOK) potýkali hlavně s posilující korunou, levnou asijskou konkurencí a nárůstem cen energií.

Podle TextilŽurnálu zaznamenalo loni z celkových 16 oděvních firem nárůst tržeb pouze šest, což je bilance o hodně horší než u textilních podniků. První místo na žebříčku největších oděvních firem připadlo i loni Oděvnímu podniku Prostějov. Tržby OP Prostějov ale podle odhadu TextilŽurnálu v roce 2006 meziročně klesly o 19,2 procenta na 2,1 miliardy korun.

V loňském a předloňském roce se podle generálního ředitele OP Prostějov Františka Tuhého na hospodářských výsledcích oděvní firmy projevilo otevření evropských trhů asijské konkurenci v roce 2005. Exportním firmám také ukrojila část zisku posilující koruna. "Museli jsme dočasně nebo trvale přerušit dodávky s některými zahraniční firmami. Už se nám nevyplácelo vyvážet. Nepříjemné pro nás bylo i navyšování minimální mzdy," uvedl Tuhý.

Celkové tržby v textilním a oděvním průmyslu v roce 2006 podle předběžných odhadů ATOK klesly o 3,7 procenta na 54,5 miliardy korun. Zatímco tržby v textilním průmyslu klesly o procento na 44,3 miliardy Kč, tak tržby v oděvním průmyslu se meziročně snížily o 14 procent na 10,2 miliardy korun.

EU: Dohoda o liberalizaci

Dlouhodobě největším problémem českého i polského oděvního a textilního průmylsu jsou čínské dovozy, a to i přesto, že jsou omezeny kvótami. Ty však nebudou chránit evropské výrobce věčně, Evropská unie chystá jejich postupné odbourávání. 

EU se přiblížila k dohodě o liberalizaci obchodu s čínským textilem. Některé členské státy jsou sice proti a chtějí prodloužení dovozních kvót, ale většina zemí,  včetně České republiky, je podle diplomatických zdrojů spíše nakloněna liberalizaci.

ČR se však podle ministra průmyslu Martina Římana nebrání případnému zavedení přechodného období. "Zmírnilo by dopad, pokud by došlo k liberalizaci ze dne na den," řekl Říman. Podle něj by pád dovozních překážek české výrobce ale nijak zásadně neohrozil. "Naše textilní podniky se poměrně úspěšně dokážou přeorientovat na sofistikovanější výrobky s větší přidanou hodnotou. Pro naše podniky to jistý problém je, ale není to problém kruciální," dodal Říman.

Kvóty na dovoz textilu vyprší letos 31. prosince. O prodloužení kvót se snaží především Francie a Itálie a další země, kde textilní produkce ještě ve větší míře přežívá. Proti dalšímu prodlužování obchodních bariér se ale staví Brusel, v čele s eurokomisařem pro obchod Peterem Mandelsonem. Ten navrhuje pouze podrobné monitorování samotného čínského dovozu a firem, které jsou v EU licencováni jako dovozci textilu. Proti tomu se ale zase staví Číňané.