Stát chce, aby byly nemovitosti s neznámým majitelem převedeny státu

Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) navrhuje, aby nemovitosti, u nichž nelze přesně najít a určit vlastníka, získal stát. Následně by se na tyto reality vztahovala desetiletá až patnáctiletá blokace a pokud by se o ně nikdo nepřihlásil, mohl by s nimi stát naložit podle svých předpisů. Uvedla to mluvčí ÚZSVM Izabela Noveská.

O problémech s tímto majetkem a o jeho řešení hovořil minulý týden před senátory ředitel ÚZSVM Miloslav Vaněk. Senát přijal usnesení, v němž vyzývá vládu, aby tento problém řešila.

"Na problém nejasného vlastníka nemovitosti jsme narazili ihned po našem vzniku a začali jsme tyto problémy řešit. Je to zásadní problém, množství těch lidí přibývá. Jediným možným řešením je zřejmě buď změna zákona nebo nový samostatný zákon," upozornila pro iHNed.cz Noveská s tím, že ÚZSVM připravil ve spolupráci s dalšími institucemi pracovní podklad legislativního řešení, o němž se nyní vedou další jednání..

Neznámý či obtížně určitelný vlastník ztěžuje život třeba lidem, kteří chtějí na svůj pozemek například přivést vodu či plyn a potřebují souhlas majitele, přes jehož pozemek má přípojka vést. Pokud neexistuje, stavební úřad ji nepovolí.

Problémem se zabývá i ombudsman. Podle výroční zprávy ochránce práv za rok 2005 tvoří nemovitosti s neidentifikovatelným majitelem zhruba tři procenta všech nemovitostí evidovaných v katastru. Jde asi o 640 000 parcel, 13 000 budov a více než 100 bytů. Vlastníci těchto nemovitostí jsou v katastru označeni jen jménem a příjmením, a nelze je proto najít a spolehlivě určit. Zhruba 10 000 parcel a 444 budov má vlastníka, který již pravděpodobně nežije.

Řešit tento problém musí i Ředitelství silnic a dálnic. "Samozřejmě, tyto problémy se nám vyskytují, a to dost často," sdělil mluvčí ŘSD Jan Hoření. Zákon sice připouští vyvlastnění v případě, že je vlastník neznámý, ale je nutné to doložit a při získávání těchto dokladů se ŘSD vlastníka většinou dopátrá, takže vyvlastnění se koná v minimální míře. Většinou otevřeme dodatečné dědické řízení a dědicům vlastně objevíme majetek, ale dle naší zkušenosti právě tito dědici nám pak dělají problémy a chtějí na tom vydělat co nejvíce," vysvětlil Hoření.

V případě, že vlastník nemovitosti zemřel bez dědiců, zdědí ji stát, tedy ÚZSVM, který poté převede právo hospodařit na ŘSD. "Vše je velmi časově náročné a zdlouhavé a prodlužuje neúměrně majetkoprávní přípravu staveb," dodal Hoření.