Malé pivovary si stěžují, Prazdroj je prý omezuje v dodávkách piva

Malé české pivovary si stěžují, že je jednička na trhu Plzeňský Prazdroj omezuje v dodávkách do některých restaurací a hostinců. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) dostal v této souvislosti několik stížností, podle nichž Prazdroj nedodržuje podmínky výjimky, kterou mu loni ÚOHS udělil. Antimonopolní úřad ale podle jeho místopředsedy Kamila Rudoleckého situaci na trhu pravidelně kontroluje a žádné nedostatky neodhalil.

V ČR je v současnosti kolem 50 průmyslových pivovarů. Víc než čtyři pětiny tuzemského trhu ovládá sedm firem. Číslem jedna je Plzeňský Prazdroj, člen druhé největší světové skupiny SABMiller. Kromě Pilsner Urquell vyrábí i značky Radegast, Gambrinus a Velkopopovický Kozel. Od dubna 2006 do března 2007 prodal zhruba 10,7 milionu hektolitrů, a je tak největším výrobcem piva v ČR. Za stejnou dobu utržil přes 14,4 miliardy.

Antimonopolní úřad loni firmě povolil, že může se svými odběrateli z řad restaurací uzavírat smlouvy o minimálním ročním odběru piva. V praxi to znamená, že pivovar může po hostinských požadovat, aby od něj odebíraly určité množství, maximálně však 70 procent piva. Zbylých 30 procent má zůstat pro ostatní dodavatele. Podíl se vypočítával podle odběrů z let 2003 až 2005.

"V případě, že nastupují (firmy ze skupiny Plzeňský Prazdroj) do obchodního jednání v restauracích, kde je malý nebo střední pivovar, využívají své ekonomické síly k přeplácení provozovatelů zase v kombinaci s nabídkou i levného zboží a zejména nedodržují ponechání 30% prostoru pro svou konkurenci a vždy trvají na tom, aby současný dodavatel ukončil ostatní dodávky a oni byly monopolní," uvádí příklad nefér jednání prezident Českého svazu malých nezávislých pivovarů Jiří Fusek. 

ÚOHS chápe, že smlouvy, jimiž si pivovary zavazují provozovatele restaurací k minimálnímu či výhradnímu odběru piva, mohou být z hlediska hospodářské soutěže zásadním problémem a proto se touto problematikou v podstatě kontinuálně zabývá již od druhé poloviny 90. Chováním Prazdroje se v minulosti zabýval už několikrát. V roce 1998 uložil firmě pokutu 450.000 Kč právě za výhradní smlouvy s odběrateli, pokutoval i pivovary Krušovice a Radegast. V aktuálním šetření však úřad žádné prohřešky nezjistil.

Problematické spojení

V roce 1999 schválil antimonopolní úřad fúzi Prazdroje a Radegastu. Ta se stala trnem v oku malých pivovarů. Podle nich totiž toto spojení trhu vůbec neprospělo.

Plzeňský Prazdroj má však jiný názor. Tiskový mluvčí Prazdroje Alexej Bachtin naopak říká, že po schválení fúze tehdejších společností Plzeňský Prazdroj, a.s., Pivovar RADEGAST a.s. a Pivovar Velké Popovice, a.s. a po jejich definitivním sloučení v roce 2002 se český trh s pivem a celé odvětví pivovarnictví stabilizovalo. "O pozitivním vývoji v odvětví svědčí také dobré ekonomické výsledky všech pivovarů, bez rozdílu velikosti či zaměření," uvedl.

Spojené firmy tehdy ovládaly asi 42 procent trhu a úřad tvrdil, že v případě porušování zákona má dostatek pák, jak tomu zabránit. Ani dnes nevidí žádný problém. "Černé scénáře se nepotvrdily, trh funguje, prostředí je velmi vyrovnané a cena piva nejnižší v Evropě," shrnul Neruda. Podle úřadu je dnes smlouvami o výhradním, minimálním či určitém odběru vázáno maximálně 30 procent českého piva v restauracích. Podle ÚOHS je to méně než v minulosti. Až 50procentní hranice by mohla být nebezpečná a omezovat soutěž, tvrdí Rudolecký. Navíc určitá míra vázaných oděrů trhu prospívá, restaurace dostávají za smlouvy o odběru třeba vybavení, které by si ze svého nemohly pořídit, doplnil.

zdroj: ÚOHS