Státní rozpočty stále více spoléhají na příjmy z nepřímých daní jako jsou daň z přidané hodnoty nebo daň ze zboží a služeb, vyplývá z pravidelného výzkumu KPMG International. Vlády naopak již několik let snižují zatížení firem v oblasti daně z příjmu. Země se tím totiž stávají atraktivnější pro zahraniční investory.
Počátkem devadesátých let minulého století se sazby daně z příjmů právnických osob pohybovaly v průměru okolo 38 procent. Od té doby však nastal trvalý a dlouhodobý pokles, a tak se v roce 2007 průměrné sazby ocitly na necelých 27 procentech. Nejvýraznější pokles zaznamenaly země Evropské unie, kde firmy odvádějí 24,2 procenta svých příjmů. Nejpomaleji naopak klesají sazby v Asii a Tichomoří. Výrazně méně odvádějí také české firmy. Zatímco v roce 1995 to bylo 41 procent, dnes se jim zisk vlivem přímých daní snižuje o 24 procent.
Sazby daně z příjmu právnických osob
všechny země v průzkumu
Zdroj: KPMG International 2007
Vlády spoléhají více na DPH
Místo daní z příjmu se do popředí zájmu dostávají nepřímé daně. Zatímco sazby daní z příjmu právnických osob klesly za posledních šest let o více jak deset procentních bodů, sazby nepřímých daní zůstávají víceméně stabilní. Vlády jsou tak na nepřímých daní více závislé. V celkových příjmech státní kasy tvoří ve státech OECD téměř třetinu (32,1 procenta). V některých zemích jako například Turecko nebo Mexiko představují dokonce celou polovinu státních příjmů. V České republice je DPH na úrovni 19 procent, více má například Francie, Rakousko, Slovinsko, Finsko nebo Polsko. Nejmenší sazbu uvalily vlády latinskoamerické Aruby (tři procenta), Panamy či Japonska (pět procent).
Ačkoliv země Evropské unie masivně snižují sazby daní z příjmu právnických osob, daňová zátěž v podobě DPH nebo daně ze zboží a služeb patří mezi nejvyšší na světě. V průměru se jejich sazba pohybuje v EU na 19,5 procentech, v zemích OECD na 17,7 procentech, v Latinské Americe na 14,2 a v Asii na 10,8 procentech. Celosvětovými šampiony je pak trojice severských zemí, Dánsko, Švédsko a Norsko, u nichž sazby nepřímých daní překročily hranici 25 procent.
Výhodou, kterou orientace na nepřímé daně vládám přináší, je také rozložení daňových příjmů v průběhu roku oproti jednorázovému placení velkých částek. Zároveň je však potřeba, aby firmy, jež nepřímé daně platí, měli kvalitní účetní systém, který poskytne přesné informace o transakcích a daních s nimi spojenými. S tím, jak roste závislost vlád na nepřímých daních, se budou zpřísňovat i požadavky na poskytování informací a bezpečnost daňových systémů firem ze strany státních daňových orgánů.
Sazby daně z přidané hodnoty nebo daně ze zboží a služeb
země Evropské unie 2007
Zdroj: KPMG International 2007
Proč se vlády nespolehnou na nepřímé daně ještě více?
Jedním z důvodů může být to, že pro politiky je obtížné vysvětlit zvyšování nepřímých daní veřejnosti. Každý, kdo chodí nakupovat, si hned spojí zvýšení sazby DPH s růstem cen zboží,” uvedl partner společnosti KPMG Česká republika Jan Žůrek. Naproti tomu souvislost mezi snížením sazby daně z příjmu právnických osob, díky kterému přijde do země víc zahraničních investorů, a posílením infrastruktury a růstem zaměstnanosti není na první pohled všem patrná.
Pokles daní z příjmů bude pokračovat
Průzkum ukázal, že sazba daně z příjmu právnických osob po celém světě klesá i nadále. Z 92 zemí, které se zapojily do výzkumu, jich letos 18 snížilo sazby daně z příjmu právnických osob. Významné snižování proběhlo v Turecku (z 30 na 20 procent) a také v Evropské unii, kde sazba poklesla v sedmi zemích. Z členských států EU má nejvyšší sazbu Německo (40 procent), nejnižší Kypr a Bulharsko (10 procent). Nízký průměr udržuje EU zejména díky státům, které do ní vstoupily v letech 2004 a 2007. Žebříčku těchto 12 zemí vévodí Bulharsko, Česká republika (24 procent) je společně s Maltou (35 procent) na opačném konci. Již dnes je jasné, že sazby daně z příjmů firem budou klesat i v příštím roce. Snižování plánuje Velká Británie, Španělsko, Německo a pravděpodobně také Česká republika.
