Velká voda by metro opět zaplavila

Když o letních prázdninách roku 2002 přebíral potenciální žezlo a korunu vládce Prahy "letní král" Igor Němec (ODS), který se tehdy stal dočasným pražským primátorem, netušil, jaká úskalí ho čekají. Přišly povodně a zaplavily velkou část pražského metra. Doteď se spekuluje, kdo tehdy udělal chybu, zda se zaplavení metra dalo zabránit, či nikoli. "Všechny expertizy, zahraniční i české, prokázaly, že se zatopení metra nedalo zabránit, protože bylo stavěné na stoletou vodu," říká dnes tehdejší primátor Igor Němec.

ANIMACE zatopení metra v srpnu 2002 [zip, 4 MB]

Metro od té doby procházelo rekonstrukcí, která měla zajistit nejen nutné opravy po ničivé vodě, ale zároveň měla zvýšit bezpečnost metra a případné předejití obdobné tragédie. Ale jak je to nyní v reálu? Dokázalo by metro dnes případným záplavám odolat? "Metro je v tuto chvíli zabezpečeno tak, aby těsnily tunely a vrata, které před pěti lety netěsnily. Nicméně kdyby přišla taková katastrofa, jako tu byla před pěti lety, tak se nedá vyloučit, že by byly zase některé stanice zaplaveny," upozorňuje Němec.

Stanice Florenc by se musela zaplavit tak či tak

Obdobně dnes hovoří i mluvčí Metrostavu František Polák: "Stanice trasy C Florenc by musela být zaplavená i dnes, pokud by přišla více než stoletá voda. Ne kvůli tomu, že nejde ochránit, aby do ní voda nevnikla, ale při povodni by se nasytily podzemní vody, takže stanice by chtěla vyplavat. A proti tomu ta stanice zabezpečena není."

Podle Poláka by se tak stanice Florenc musela v případě více než stoleté vody třeba řízeně zaplavit. "Naopak Palmovku jsme zakotvili za několik stovek milionů korun k té zemině, aby v zemi vydržela a nevyplavala. Problém je, že Florenc je mělko pod povrchem, a když je povodeň, tak se nasytí písky, které komunikují s Vltavou. Pokud voda v píscích stoupne, tak voda začne stoupat, a proti tomu zabezpečená stanice není. Nové stanice se staví v místech, kde zaplavení nehrozí," dodává.

Zaplavená stanice Florenc (srpen 2002)

Bezpečnost metra ale obhajuje například tehdejší náměstek primátora a místopředseda představenstva pražského Dopravního podniku Petr Hulinský (ČSSD), nyní předseda finančního výboru: "Metro je už připraveno i na takovouto tisíciletou vodu, protože se zvýšily průduchy, které tenkrát byly nastaveny jen na pětisetletou vodu. Hranice bezpečnosti se posunuly směrem nahoru." Hulinský také obhajuje magistrát při tehdejším řešení situace: "Tenkrát magistrát chybu neudělal. O chybu se jednat nemohlo, protože tisíciletá voda do té doby nikdy v Praze nebyla, a nikdo netušil, co taková voda může udělat."

Za zatopením metra vidí tehdejší šéf kontrolního výboru pražského magistrátu Tomáš Kubík (tehdy US-DEU) chybu stavitele. "Nebyla to chyba dopravního podniku ani magistrátu. Spíš to byla chyba stavitele, respektive zhotovitele, což byl Metrostav. Průchody a další části byly ošizené. Jediné, co dopravní podnik udělal za chybu, je, že se mohla evakuace nebo zabezpečení metra udělat dřív. Ale vzhledem k tomu, co Povodí Vltavy říkalo, to nebylo na pořadu dne," říká. Chybu Metrostavu ale odmítá Polák: "Bylo podstatně více vody, než na co to bylo navrhované. K žádnému pochybení ze strany stavitele nedošlo. Byla tam řada komisí, které to prověřovaly, a nezjistilo se, že by tam bylo něco zanedbané."

Voda za sedm miliard

Náklady na obnovu metra v roce 2002 se odhadují na sedm miliard, což potvrzuje i ředitel pro strategický a investiční rozvoj pražského Dopravního podniku (DP) Tomáš Jílek: "Náprava povodňových škod v metru a na dalších objektech MHD stála necelých 7 mld. Kč, rekonstrukce, posílení a dobudování protipovodňové ochrany přišlo na více než 600 mil. Kč." (více o pohledu DP čtěte v exkluzivním rozhoru s Tomášem Jílkem). Tato částka ale nemusí být úplně přesná, neboť některé opravy by muselo metro podstoupit i bez povodní. "Vzhledem k tomu, že metro bylo 30 let staré, byla řada věcí téměř před odpisem. To znamená, že se zejména na trase C, která byla stará, zavedla nová technologie, na níž by pravděpodobně nebýt povodní nikdy nebyly peníze," tvrdí Němec.

Opoziční pražský zastupitel a člen výboru pro dopravu Jiří Witzany (SNK-ED) hodnotí tehdejší situaci v roce 2002 kriticky, od té doby podle něj ale došlo k pokroku. "Myslím, že před pěti lety povodeň přišla v situaci, kdy skoro nikdo s takovým rozsahem nepočítal. Protipovodňová zařízení byla udržována pouze formálně, byl v tom určitě i kus šlendriánu a neodpovědnosti. Dnes by to bylo určitě lepší, otázka je, zda ta připravenost neochabne za deset, dvacet let…" říká.

Zaplavená stanice Vltavská (srpen 2002)