Absolventi zvýšili v červenci nezaměstnanost

Míra nezaměstnanosti v červenci mírně stoupla na 6,4 procenta z červnových 6,3 procenta. Červencový výsledek je stejný jako v květnu a druhý nejnižší od července 2004, kdy se nezaměstnanost začala sledovat podle nové metodiky. Oznámilo to dnes ministerstvo práce a sociálních věcí. Ekonomové kvůli přílivu nových absolventů na trh práce mírný nárůst nezaměstnanosti očekávali.

Podle analytika Raiffeisenbank Aleše Michla roste nezaměstnanost v létě již tradičně a neděje se nic závratného. "Důvodem je příchod absolventů škol na úřady práce. Dočasně preferují volné léto a hledání práce odkládají na podzim. Obvykle vyskočí i počet žen bez práce, které dají přednost raději trávení prázdnin s dětmi," uvedl pro iHNed.cz Michl.

Zároveň stoupl počet volných pracovních míst na rekordních skoro 124 tisíc. Na jedno volné pracovní místo v současné době připadají v průměru tři uchazeči.

"Díky ekonomickému růstu se na podzim dočkáme ataku úrovně nezaměstnanosti pod šesti procenty. Skoro každá větší firma v průmyslu by okamžitě zaměstnala desítky lidí z technických profesí, pokud by se nějací adekvátní našli," řekl dále Michl.

Míru nezaměstnanosti vyšší než republikový průměr vykázalo 32 okresů, nejvyšší byla v okresech Most (17,4 procenta), Karviná (14,9 procenta) a Teplice (12,7 procenta). Nejnižší míra nezaměstnanosti byla v okresech Praha–západ (1,7 procenta), Praha–východ (2,0 procenta), Praha a Mladá Boleslav (shodně 2,5 procenta).

Ke konci července bylo registrováno na úřadech práce přes 20 tisíc absolventů škol všech stupňů vzdělání a mladistvých, je to o zrhuba 1 600 osob více než v minulém měsíci a o přibližně 7 300 osob méně než v červenci 2006.

Harmonizovaná míra nezaměstnanosti, která je zpracovávaná Eurostatem pro mezinárodní srovnání, dosáhla v ČR v červnu 5,4 procenta. V celé Evropské unii byla průměrná nezaměstnanost 6,6 procenta, nejvyšší byla na Slovensku (10,7 procenta), naopak nejnižší v Norsku (2,7 procenta - poslední údaj z dubna).

Podle Michla je trh práce, který je hlavním argumentem pro Českou národní banku, proč dále zvyšovat úrokové sazby, stále těsnější. "Růst úroků o čtvrt procentního bodu již na konci srpna či září proto nebude překvapením. Jako tlumič před rychlým růstem sazeb ale zapůsobí očekávané posílení koruny," dodal Michl.