Češi loni prosázeli přes 98 miliard korun

Hazardní průmysl v uplynulých deseti letech v Česku zmohutněl ve všech možných směrech. Objem vsazených peněz se zvýšil o sto procent, paleta sázkových a loterijních her se znásobila a sázení se stalo díky rozvoji technologií a zvyšování počtu poboček sázkových společností, heren a herních zařízení dostupné jako nikdy předtím. Vývoj zábavního průmyslu ale měl daleko do plynulosti, na čemž se podepsaly i legislativní změny. Vyplynulo to z ankety ČTK.

"Principy sázení se nezměnily, zato sázkový a loterní průmysl prošel zásadní proměnou. Vzrostl počet provozovatelů, na trhu se objevila nelegální konkurence ze zahraničí a vzrostla rovněž konkurence v rámci zábavního průmyslu," shrnul desetiletí mluvčí loterijní jedničky Sazky Zdeněk Zikmund.

V roce 1996 Češi prosázeli 46,2 miliardy korun, loni již přes 98 miliard korun. Protože mladiství sázet nemohou, připadly vloni na každého Čecha v průměru sázky za zhruba 11 650 korun. Zhruba tři čtvrtiny peněz se vracejí hráčům do kapes na výhrách. "Češi utrácejí na sázkách stále vyšší částky, což koresponduje s vývojem ekonomické prosperity a nárůstem reálných mezd," uvedl prezident Sdružení zábavního průmyslu Zdeněk Barták. Sázení je také mnohem atraktivnější. Třeba u Sazky se hrává i o více než sto milionů korun, v polovině devadesátých let byla nejvyšší výhra 25 milionů korun.

Rozšiřování počtu heren a kasin

Jít si vsadit nebo zahrát za peníze je hlavně ve městech snadné. Počet heren se rozrostl na zhruba 4 500 a kasin na více než 150. Sazka počet prodejních míst ztrojnásobila a na konci loňského roku jich měla přes sedm tisíc. Hustou sítí lapají sázkaře provozovatelé kurzového sázení. Jen společnost Tipsport nabízí kurzové sázky na více než tisíci místech, zatímco v roce 1996 měla 122 poboček.

Podle Bartáka novelu loterního zákona z roku 1998 využily firmy ke zřizování "elektronických kasin". Počet kasin se postupně ztrojnásobil až na 170. Většina těchto kasin ale má k těm, které známe třeba z filmů, velmi daleko. Provozoven se třemi a více hracími stoly a kvalifikovanou obsluhou je nanejvýš 40. "Zbývajících 120 provozoven s kasinovým povolením jsou ve skutečnosti herny s výherními hracími přístroji, mnohdy i doplněné o elektronickou ruletu," sdělila za Asociaci společností provozujících casina v ČR Zora Konopásková.

Obliba hracích automatů

Po zavedení místních poplatků zase klesl počet hracích automatů z 55 000 v roce 1997 na 35 000 o dva roky později. Barták to nazval "likvidační vlnou". Nyní ale již počet automatů překračuje 56 000 kusů a přes nástup nových herních zařízení mají tyto automaty nadále většinový podíl na celém trhu. Podle Bartáka z více důvodů. Vedle toho, že tento druh lidové zábavy nabízí vedle heren běžně i hospody a restaurace, láká hráče i nadprůměrná návratnost vkladů. "Hazard na nich není přehnaně vysoký, takže si oblibu udržují," dodal Barták.

Technologický rozvoj nebyl hazardním průmyslem hodnocen jednoznačně. Třeba podle Zikmunda moderní technologie přiblížily produkty sázejícím, výsledky jednotlivých her jsou dostupné prostřednictvím internetu, mobilního telefonu nebo teletextu. Nové produkty jsou mnohem sofistikovanější a nabízejí širší možnosti volby. Například jeden videoterminál, nástupce obvyklých hracích automatů, nabízí i desítky různých her, které lze navíc měnit.

Čeští provozovatelé také nemohou využívat možností internetového sázení a peníze tak plynou do zahraničí. "V internetových hrách byly loni prosázeny čtyři miliardy korun. Konkurentem jsou především pro kurzové sázení a pro kasinové živé hry," uvedl Barták. "Novela loterijního zákona by měla sázení prostřednictvím internetu řešit a zamezit především nelegálnímu podnikání zahraničních společností v ČR," mínila ředitelka holdingu Synot Kateřina Luisa Daňhelová.