České banky v ziskovosti zaostanou za východem

V letech 2007 až 2009 by měly zisky středo- a východoevropských bank růst meziročně v průměru o 15,3 procenta. Všechny země vykážou tempo meziročního růstu kolem deseti procent nebo vyšší. Výjimkou bude ČR a Maďarsko, kde zisky bank porostou o šest, respektive sedm procent. Vyplývá to ze studie finanční skupiny UniCredit.

Největší nárůst zisků experti odhadují v Rusku, a to v průměru o necelých 20 procent. Vysokých zisků by banky měly dosahovat rovněž v Bulharsku a Polsku. V loňském roce stoupl hrubý zisk bank v Bulharsku, ČR, Chorvatsku, Maďarsku, Polsku, Rumunsku, Slovensku, Turecku a Rusku o třetinu na 27,5 miliardy eur.

V nejbližších letech by měl rovněž růst objem bankovních a úvěrových obchodů. "Tento růst bude tažen hlavně procesem ekonomického dohánění Západu, v jehož rámci se bude zvyšovat standard obyvatelstva," uvádí studie. V nejbližších třech letech by tak v regionu měl objem úvěrů růst 29procentním tempem. Nejsilněji pak v Rusku a na Ukrajině.

Bankovní sektor ovládají mezinárodní skupiny

Bankovnímu trhu v zemích střední a výhodní Evropy nadále dominují mezinárodní banky. Loni jejich podíl v těchto zemích, kromě Ruska, Turecka a Ukrajiny stoupl na 82 procent ze 78 procent v roce 2005. "Vzhledem k tomu, že v "zavedených" zemích střední a východní Evropy zbývá už jen málo privatizačních a akvizičních příležitostí, přesouvá se pozornost mezinárodních investorů postupně dále na nové trhy jako například Rusko, Ukrajina, Gruzie nebo Kazachstán," uvádí studie. Podle ní je totiž v Rusku, Turecku a na Ukrajině podíl mezinárodních bank nejmenší v regionu, a proto lze očekávat další konsolidaci trhu. Více než čtvrtinu celého bankovního trhu v regionu kontroluje několik nadnárodních skupin. Největší je podle studie italská skupina UniCredit následovaná druhou Erste Bank a třetí Raiffeisen International.

Česko je napřed

I v České republice vlastní velké domácí banky mezinárodní bankovní skupiny. ČSOB ovládá belgická KBC, Českou spořitelnu rakouská Erste Bank, Komerční banku francouzská Société Générale a HVB Bank spolu se Živnostenskou bankou italská UniCredit. Raiffeisen International loni převzala jednu z mála bank s tuzemským vlastníkem - eBanku. V českém vlastnictví zůstávají spíše menší banky.

Důvodem nižšího růstu zisku v Česku v porovnání s východními sousedy je skutečnost, že české bankovnictví je o pár let napřed. Český bankovní sektor ve srovnání s vyspělými evropskými zeměmi sice zaostává, ale oproti východoevropským zemím je vyspělejší. Zatímco podíl bankovních aktiv na HDP dosahoval v loňském roce u nás přibližně 100 procent, v zemích eurozóny to bylo 250 až 300 procent. Naopak v zemích bývalého Sovětského svazu tento podíl činil 48 procent.

Ještě zajímavější je srovnání podílu úvěrů domácnostem na HDP, který je v ČR přibližně 15 procent, v bývalých sovětských republikách asi šest procent a průměr v eurozóně je asi 55 procent.

Dvouciferného růstu dosahovaly banky u nás v minulých letech a podle analytika společnosti Cyrrus Marka Hatlapatky není dvouciferný růst udržitelný po delší dobu. "Odhad růstu o šest procent je však konzervativní. Myslím, že u nás mají banky vyšší potenciál růstu," řekl Hatlapatka. Upozornil také na to, že ziskovost bank ve východní Evropě bude vyšší než u nás, je ale spojena s větší mírou rizika. Ve východoevropských zemích vzniká mnoho nových bank, ale spousta jich i zanikne, dodal Hatlapatka.