Slovensko nemá euro jisté, bude za ně lobbovat

Slovenská vláda poprvé přiznala, že se jí v evropských institucích zatím nedostává jednoznačně kladného hodnocení připravenosti na plánované zavedení eura od roku 2009. V dalších měsících chce proto v EU lobbovat na více úrovních. Vyplývá to z materiálu ministerstva zahraničních věcí, který schválil kabinet premiéra Roberta Fica.

"Odhodlání vlády zajistit vstup Slovenské republiky do eurozóny v roce 2009 a současný vývoj plnění kritérií pro vstup do eurozóny se zatím reálně neodráží v jednoznačně pozitivním hodnocení připravenosti Slovenska, které prezentuje Evropská komise a Evropská centrální banka," uvedlo ministerstvo. Pochybnosti o plánech Slovenska na přijetí eura zazněly v červenci i z ECB.

Problémem je inflace

Podle dokumentu, na který se odvolala agentura Reuters, ekonomové a úředníci banky napsali, že Slovensko by nemuselo trvale udržet nízkou inflaci. Právě toto kritérium považují ekonomové za nejrizikovější. Slovensko by podle ministerstva financí i Národní banky Slovenska sice mělo toto kritérium splnit, podle lidí z ECB ale bude rozhodující jeho udržitelnost, tedy vývoj cen do budoucna. Vedení ECB tyto pochybnosti oficiálně nevyslovilo.

Podle vládního materiálu z dosavadních konzultací vyplynulo, že instituce EU budou při hodnocení připravenosti Slovenska na euro "přistupovat velmi striktně a budou vyžadovat maximální plnění všech maastrichtských kritérií". Pro Slovensko bude rozhodující konvergenční zpráva, která se očekává v dubnu 2008. Zástupci Evropské komise a ECB se zatím vyjadřují jen opatrně, zdůraznila vláda.

Evropské úřady budou přesvědčovat jednací týmy

Vylepšit vyhlídky Slovenska na přijetí eura před podáním žádosti o hodnocení by mělo podle schváleného akčního plánu zřízení jednacích týmů a co nejrychlejší příprava podkladových materiálů a argumentů pro příslušné úřady. Hlavním cílem je přesvědčit evropské úřady a země eurozóny o tom, že Slovensko udrží nízkou inflaci a veřejný schodek. Vláda se chce zaměřit i na vysvětlení, jak inflaci ovlivní očekávané zpevnění slovenské koruny, využívání evropských fondů, růst cen energií na světových trzích nebo očekávaný růst cen nemovitostí.

Jednací skupinu na nejvyšší úrovni budou tvořit premiér, ministři financí a zahraničních věcí a guvernér NBS. Druhou úroveň budou tvořit tři týmy na úrovni státních tajemníků ministerstev a členů Bankovní rady NBS. Kromě toho se počítá se skupinou expertů z ministerstva financí a NBS. Pomoci s kampaní mají rovněž slovenští diplomaté v Bruselu, poslanci Národní rady a zahraniční finanční podniky na Slovensku.