Finanční trhy v závěru týdne posilovaly. Index S&P 500 zaznamenal největší jednodenní nárůst za poslední čtyři roky poté, co FED snížil diskontní sazbu o půl procenta na 5,75 %. Trhy ovládly především finanční tituly, dařilo se i obchodníkům s cennými papíry. K posilujícím americkým a evropským burzám se přidaly i asijské, které rostou nejvíce od začátku letošního roku. Výjimkou není ani pražská burza.
Reakce finančních trhů na snížení úrokové sazby potvrdila chuť investorů nakupovat. "Teď je pouze otázkou, zda-li tento nákupní apetit investorům vydrží. Nesmíme zapomenout na hlavní fakt, který držel trhy dole, a to je hypotéční krize v USA, která se přelila téměř do celého investorského světa," řekl analytik společnosti Cyrrus Jiří Janíček. Tato krize totiž ještě není zdaleka vyřešena, upozornil.
"Uvidíme, zda páteční snížení diskontní sazby bude stačit na zklidnění trhů," uvedl analytik České spořitelny #197#uboš Mokráš.
Za úvěrovou krizí stojí finanční inovace
Otřesy, které tento měsíc zasáhly finanční trhy, mají původ ve finančních inovacích, napsal britský týdeník The Economist. Pomocí takzvané sekuritizace se z různě rizikových úvěrů a dluhů dělají dluhopisy, a ty se pak seskupují do balíků. Díky nim se v minulém desetiletí vysoká investiční rizika, například hypotéky pro chudší, rozptýlila mezi velké počty investorů. Tento systém v minulém desetiletí fungoval ke spokojenosti všech, fondy a banky měly nové výnosy a úvěr mohl získat prakticky každý, kdo přišel. Tyto inovace pomohly rozšířit prosperitu.
Důsledkem snížení rizik jednotlivých půjček však také bylo to, že věřitelé půjčovali příliš snadno a ochotně. V okamžiku vypuknutí potíží však rozptýlení rizik vedlo na trzích ke všeobecnému rozšíření nedůvěry, protože není jasné, kdo ztrácí a kolik. Důsledkem je situace, kdy banky schraňují hotovost a nejsou ochotny půjčovat ani sobě navzájem.
