Ministerstvo financí zpracovává dokument o podnicích, které by se daly privatizovat. Náměstek ministra financí Ivan Fuksa vidí jako bohaté nevěsty Letiště Praha, Budějovický Budvar a pravděpodobně i Českou poštu. Fuksa to řekl pro Mladou frontu Dnes. Podle něj se vláda rozhoduje, kdy dojde k prodeji dalšího podílu ve společnosti ČEZ. V současné době se stát chystá prodat 7 procent jeho akcií za 31 miliard, aby získal peníze na stavbu dálnic a opravu silnic.
O České aerolinie není zájem
Podle analytiků je pro případné zájemce nejatraktivnější Letiště Praha. Ředitel analytické společnosti Cyrrus Jan Procházka odhaduje možný výnos státu na 70 až 90 miliard korun. Na 70 miliard odhadl cenu letiště náměstek ministra dopravy Jiří Hodač.

Procházka je naopak skeptický k prodeji Českých aerolinií. Podle něj není mezi investory velký zájem díky špatným hospodářským výsledkům. Cenu odhaduje na maximálně jednu miliardu korun. Obrat by mohl nastat až ČSA ohlásí hospodářské výsledky za letošek. Doporučuje také dohodnout "méně devastující" kolektivní smlouvy. "Potom by ten podnik byl mnohem atraktivnější a ty ceny by se pohybovaly někde jinde," dodal.

Členství ČSA v letecké alianci SkyTeam naopak hodnotě aerolinií pomáhá. Do stejné skupiny patří ruský Aeroflot, o kterém se často spekuluje jako o možném strategickém partnerovi. Není však jasné, jak velký podíl by stát prodal.
Česká pošta má podle odhadů v cenu mezi 10 až 16 miliardami korun. Pošta je stále státní podnik a s její přeměnou na akciovou společnost se počítá do konce příštího roku. Vláda se ovšem chystá prodat méně než polovinu akcií. Za 49procentní podíl by podle Procházky mohla státní pokladna získat přibližně šest miliard korun. "Pošta je pro potenciální investory zajímavá svou hustou sítí poboček i velmi nízkou zadlužeností," uvedl analytik České spořitelny Jakub Židoň.

Podle Fuksy by ve většině případů měla být hlavním kritériem nejvyšší cena. Například u Budvaru ale bude vláda požadovat garance tradiční výroby. Proti prodeji Budvaru se však postavil Jiří Čunek. V Otázkách Václava Moravce řekl, že je to firma, která přináší státu miliardy korun.

Pro případný prodej přicházejí podle Procházky v úvahu i další strategické společnosti, například Čepro, Mero (vlastnící české ropovody) nebo ČEPS. Za jejich úplný prodej by mohl stát získat až 22 miliard korun. "Samozřejmě u těchto strategických podniků doporučujeme privatizovat například 30procentní podíl, jehož ztráta nebude stát výrazně mrzet a při dnešních možnostech může stát inkasovat zisky velice rychle," uvedl Procházka.
Prodej přes burzu
Výnosy z privatizace by podle analytiků měly být využity na strukturální reformy - zejména na penzijní reformu, a ne jen na lepení rozpočtových děr, jako tomu bylo v minulosti. "Vzhledem k penzijní reformě by bylo vhodné, aby privatizace proběhly prodejem přes burzu," doporučuje hlavní ekonom Atlantik FT Petr Sklenář. Nejen, že je to podle něj standardní metoda, které využívají vlády v západní Evropě a v regionu, ale je to i cesta, jak pomoci vytvořit dostatečnou nabídku titulů, do kterých budou moci penzijní fondy investovat.
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace




