Vláda schválila strategii přijetí eura

Vládní kabinet schválil aktualizovanou strategii České republiky pro vstup do eurozóny. Jde o společný dokument Vlády ČR a České národní banky. Hlavním rizikem pro splnění podmínek pro přijetí eura a fungování ekonomiky v rámci eurozóny je stav českých veřejných financí. Za předpokladu, že se povede provést reformu veřejných financí či reformu starobních důchodů, je však podle premiéra Mirka Topolánka možné původně navrhovaný termín přijetí eura v roce 2012 splnit.

Euro mělo být již v roce 2009

Dokument z roku 2003 očekával přistoupení České republiky k eurozóně v roce 2009 či 2010. Předpokládal rychlejší stabilizaci veřejných financí, zejména snížení rozpočtového schodku, než jaká byla později realita. V roce 2007 navíc v důsledku předvolebních opatření z roku 2006 byly razantně navýšeny sociální výdaje, což vede k tomu, že původní cíl schodku veřejných financí ve výši 3,3 procenta HDP pravděpodobně nebude dodržen.

Maastrichtské kritérium stanovené pro dluh veřejného sektoru Česko na rozdíl od kritéria rozpočtového schodku plní. Do roku 2003 sice docházelo k významnému nárůstu veřejného dluhu, ale vzhledem k jeho relativně nízké výchozí úrovni dosáhl jeho podíl na HDP v roce 2003 jen hodnoty 30,1 procenta, zatímco hodnota kritéria činí 60 procent. Od té doby se podíl zadlužení stabilizoval. Pokud se podaří provést reformu penzijního systému, nemělo by dojít k ohrožení tohoto kritéria ani v dlouhodobém horizontu. Nejvýznamější podíl na veřejném zadlužení ma dluh státu.

ČR v uplynulých letech plnila také maastrichtské kritérium cenové stability. Domácí inflace se dlouhodobě pohybuje na nízké úrovni.

Většina členských zemí EU, které se v minulých letech potýkaly s prohlubující se fiskální nerovnováhou, přijala řadu opatření, které vedly k postupnému zlepšení situace veřejných rozpočtů. Z nových členských zemí EU pouze Česká republika a Maďarsko předpokládají, že očekávaný fiskální vývoj nebude v nejbližším období v souladu s jejich závazky vyplývajícími z Paktu stability a růstu.

Nové země v eurozóně

Celkem sedm z deseti nových členských zemí, které vstoupily do EU k 1. květnu 2004, zvolilo strategii přijetí eura v co nejkratší době (Lotyšsko, Litva, Estonsko, Malta, Kypr, Slovensko a Slovinsko). Z tohoto důvodu se již v průběhu let 2004 a 2005 tyto země (včetně Slovinska přistoupivšího k eurozóně v roce 2007) zapojily do mechanismu měnových kurzů ERM II.

Litva, Lotyšsko a Estonsko však byly nuceny oproti původním plánům vstup do eurozóny posunout, aniž by prozatím oficiálně stanovily nový termín. Malta a Kypr plánují přijetí eura od počátku roku 2008 a obdržely již souhlasné hodnocení evropských institucí, Slovensko pak od počátku roku 2009.

Předpokládá se, že Polsko nepřijme euro dříve než v roce 2012, v případě Maďarska se neočekává jeho přijetí dříve než v roce 2014. Země poslední vlny rozšíření EU - Bulharsko a Rumunsko - mají poměrně ambiciózní plány ohledně vstupu do eurozóny. Bulharsko hodlá vstoupit co nejdříve do systému ERM II, v případě Rumunska byl stanoven cílový termín pro zavedení jednotné měny na rok 2014.

Přijetí eura ve Slovinsku v lednu 2007 proběhlo po technické stránce bez problémů. Také v této zemi došlo k přechodnému nárůstu vnímané inflace a jejímu odchýlení od inflace skutečně statisticky změřené, nicméně v menším rozsahu než při zavádění hotovostního eura ve starých zemí EU. Podle předběžných analýz lze přechod na placení eurem ve Slovinsku po technické a organizační stránce hodnotit jako příklad úspěšné politiky, založené na aktivní a důsledné přípravě.

Dánsko, Británie a Švédsko euro nechtějí

Na druhé straně stojí "staré členské země" mimo eurozónu - Dánsko, Velká Británie (mají trvalou výjimku na zavedení eura) a Švédsko, které odmítlo zavedení eura ve všelidovém hlasování. Tyto země s přijetím eura v nejbližší době nepočítají a podmiňují jeho zavedení kladným výsledkem referenda (v případě Velké Británie i schválením vládou a parlamentem). Dánsko se nicméně od roku 1999 účastní kurzového mechanismu ERM II, kde dobrovolně a bez závažnějších problémů udržuje fluktuační rozpětí ± 2,25 procenta kolem centrální parity.

Aktualizovaná strategie přistoupení České republiky k eurozóně