Jako jeden z mála analytiků jste předvídal zvýšení úrokových sazeb Českou národní bankou. Proč se podle vás většina analytiků mýlila?
Domnívám se, že byli ve svých očekáváních příliš konzervativní a příliš ve vleku nafouknutých zpráv ze světa. Málo naslouchali centrálním bankéřům. Pokud se krátce před zasedáním ČNB jen dva centrální bankéři vyjádří spíš ve smyslu ponechání sazeb a zbytek spíš ve smyslu zvýšení úrokových sazeb a celkem je sedm členů bankovní rady, je to jednoduchá matematika. V každém případě připouštím, že to nebylo snadné rozhodování. Byla řada argumentů, proč s růstem sazeb váhat, a řada, proč spěchat.
Všeobecně se předpokládá, že ČNB do konce roku sazby ještě minimálně jednou zvýší. Kde si myslíte, že toto zvyšování skončí letos a jak bude pokračovat příští rok (můžou se dostat až na průměr EU)? Jaké jsou (budou) dlouhodobé důvody pro toto zvyšování a co by mohlo přinést obrat?
Myslím si, že trh přehání a bude překvapen tím, že úrokové sazby půjdou nahoru pomaleji, než se dnes obecně soudí. To je také důvod, proč si myslím, že je dlouhodobá fixace úrokových sazeb drahá. Tím, že vzrostou korunové úrokové sazby, bude koruna vůči euru, které má úrokové sazby vyšší, méně handicapovaná. A to jí umožní posílit. V pozadí současného kurzu stojí takzvané carry trades, kdy spekulanti využívali nízkoúročenou korunu k financování svých investic v lépe úročených měnách. Nyní již koruna nebude k těmto obchodům tolik atraktivní, což ji vrátí na fundamentálně podložené silnější hodnoty. Inflační tlaky proto nebudou tak velké, jak se dnes trh domnívá.
Krom toho zkušenost ukazuje, že ČNB neumí jít s úrokovými sazbami dlouho jedním směrem. Uměl bych si proto představit, že se letos již růstu repo sazby nedočkáme. Bude tedy dosti záležet na tom, jaký bude vývoj v eurozóně a zda si Evropská centrální banka troufne zvýšit své sazby, když americký Fed již snížil diskontní sazbu. Za rok čekám repo sazbu jen na 3,50 procenta. S poklesem úrokových sazeb během roku nepočítám.
Podle vás je jedním z tlaků na inflaci (a tedy i na sazby) současné tempo růstu mezd. Jak moc se podle vás na rozhodnutí ČNB podílely? Dá se o nějakém faktoru říci, že byl rozhodující a bez něj by ke zvýšení sazeb nedošlo?
ČNB v poslední době sleduje trh práce daleko detailněji než v minulosti, což je podle mě správně. Situace na trhu práce je přitom značně napjatá. Míra nezaměstnanosti je nízká a při náboru nových zaměstnanců není na výběr. Zatímco letos na jedno volné místo připadají tři uchazeči, před dvěma lety to bylo téměř 12 uchazečů. To samozřejmě tlačí mzdy nahoru, což otevírá prostor pro inflační spirálu. Hlavním důvodem, proč ČNB zvýšila své úrokové sazby, je podle mě inflační predikce, kterou mají centrální bankéři v ruce. Předpokládám však, že ČNB podcenila možnosti kurzu koruny a přecenila možné úpravy daní, a tak ve svém výsledku bude za rok inflace nižší, než se dnes čeká.
Vladimír Pikora (* 1977) je hlavním analytikem společnosti Next Finance od loňského března. Od roku 2001 do roku 2004 byl analytikem finančních trhů ve Volksbank CZ, kde poté působil i jako hlavní ekonom. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, na níž úspěšně zakončil disertační prací i doktorandské studium. Má mimo jiné i makléřské zkoušky od Komise pro cenné papíry a státní jazykovou zkoušku z angličtiny. Má za sebou i stáže v Německu a Francii.
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace



