Banky ve střední a východní Evropě spravují přes bilion eur

Bankovní trhy ve střední a východní Evropě pokračovaly i v loňském roce ve významném růstu. Celková aktiva bank v tomto regionu loni vzrostla o 28 procent na 1,087 bilionu eur, uvádí studie skupiny Raiffeisen.

Slovensko v růstu zaostává

Nejrychleji přitom rostou banky v zemích Společenství nezávislých států (Bělorusko, Rusko a Ukrajina), kde loňský růst dosáhl téměř 42 procent. V zemích jihovýchodní Evropy růst dosáhl 37 procent. Nejpomaleji pak rostou podle studie země střední Evropy s ročním tempem necelých 16 procent. Z jednotlivých zemí je nejsilnější dynamika bankovního sektoru v Srbsku a Rumunsku, naopak nejpomaleji rostou banky na Slovensku.

Celková aktiva v mld. EUR UniCredit 91,0 Erste Bank 59,3 Raiffeisen International 55,8 KBC 42,6 Société Générale 40,0

Největší bankou regionu je Ruská Sberbank s celkovými aktivy přes 100 miliard eur. Největší zahraniční bankovní skupinou je italská UniCredit, jejíž celková aktiva dosahují 91 miliard eur. Následují rakouské Erste Bank (59 miliard eur) a Raiffeisen International (56 miliard eur) a na dalších místech jsou KBC a Société Générale.

Banky bývalých sovětských republik předstihnou střední Evropu

Studie počítá se silným růstem i v následujících letech. Do konce roku 2011 by se celková aktiva bank v regionu měla více než zdvojnásobit na 2,5 bilionu eur. Do roku 2016 by pak celková aktiva měla přesáhnout pět bilionů eur, což odpovídá průměrnému ročnímu posílení o 17 procent.

I nadále přitom budou nejrychleji růst bankovní trhy v zemích Společenství nezávislých států, nejpomalejší tempo bude ve střední Evropě. V důsledku toho by již v roce 2008 měly banky v SNS být celkově větší než ve střední Evropě.

Hlavním motorem růstu jsou bankovní obchody s drobnými klienty. Příjmy velké části obyvatel v regionu rostou, čímž se zvyšuje poptávka po bankovních službách jak na straně půjček, tak i v oblasti vkladů. Téměř všechny mezinárodní banky se tak v regionu nyní zaměřují především na tuto slibnou část trhu. Pokračuje především prudký rozvoj půjček, největší zájem je přitom o financování bydlení, aut a spotřebního zboží.

Potenciál dalšího růstu úvěrování nejlépe vystihuje srovnání s celkovým vývojem ekonomiky. Zatímco v zemích eurozóny dosahují půjčky obyvatelstvu 54 procent HDP, ve střední a jihovýchodní Evropě je to pouze necelých 18 procent, v zemích SNS dokonce jen 8 procent.