Přerozdělování je zjevně zdrojem konkurenceschopnosti ekonomiky. Na konferenci o sociální odpovědnosti firem to řekl komisař EU pro zaměstnanost, sociální záležitosti a rovné příležitosti Vladimír Špidla s tím, že na prvních místech žebříčků konkurenceschopnosti jsou země jako Finsko, Dánsko nebo Švédsko, tedy státy s vysokou mírou sociálních výdajů.

Ekonomové nesouhlasí

Špidla prohlásil, že Evropa je konkurenceschopná a evropská lisabonská strategie funguje. Jejím cílem je obnova hospodářského růstu EU a omezení nezaměstnanosti. Špidla to doložil poklesem míry nezaměstnanosti. "Nikdy nebylo na evropském pracovním trhu zaměstnáno tolik lidí, dokonce na něm chybí kvalifikovaní pracovníci," dodal.

Evropští ekonomové lisabonskou strategii spíše kritizují, protože se podle nich málo projevuje v praxi. Příkladem je hlásání konkurenceschopnosti, ale bránění liberalizace služeb i volnému pohybu pracovníků. "Pan eurokomisař chce postavit ekonomickou teorii na hlavu," reagoval Miroslav Ševčík z Liberálního institutu. Špidla prý tvrdí něco, co podle Ševčíka ani vykladači předností socialismu nepovažují dlouhodobě za možné. "Dnes už i každý středoškolský student u nás ví, že přerozdělování je spojené s příliš vysokými transakčními náklady, nespravedlností, často korupčním prostředím a celkovou ekonomickou neefektivností," dodal.

Mezi nejkonkurenceschopnějšími ekonomikami najdeme na vrcholu žebříčku země s relativně nejmenší mírou přerozdělování, tedy USA, Švýcarsko, Hongkong, Singapur, uvedl Petr Mach z Centra pro ekonomiku a politiku. Všechny ekonomické studie prý ukazují, že země s nižší mírou přerozdělování rostou rychleji. Uvedené ekonomiky se také vyznačují nejnižší nezaměstnaností. Současný pokles míry nezaměstnanosti v evropských zemích lze podle něj přičíst celkové konjunktuře a nikoliv lisabonské strategii. Naopak evropské regulace jsou jednou z příčin dlouhodobého poklesu tempa růstu evropských zemí v porovnání s USA i Asií, podotkl.

"Je obtížné říci, že lisabonská strategie funguje, když se za posledních deset let výkonnost ekonomiky EU nepřiblížila americké ekonomice. Naopak na ní z pohledu produktivity práce několik procent ztratila," řekl David Marek z Patria Finance. Zdrojem konkurenceschopnosti bude podle něj vždy primárně zvyšování produktivity a nejosvědčenější cestou jsou inovace a technologický pokrok.

Přerozdělování může zmírnit sociální nerovnosti, výkonnost ekonomiky ani její konkurenceschopnost to prý ovšem nezlepší. Daniel Münich z Ekonomického institutu CERGE míní, že na základě prosté korelace mezi dvěma ukazateli nelze dělat žádné věrohodné závěry ohledně kauzálních souvislostí mezi nimi. Stejně zkratkovité by bylo obrácené tvrzení, že úspěšnější konkurenceschopné země si mohou dovolit více přerozdělovat, podotkl.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Mobilní aplikace
  • Bez reklam
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Články v audioverzi + playlist
  • Možnost kdykoliv zrušit