dalnice_d1_192x128.jpgPřesně před 40 lety, 8. září 1967, začala "pražským" úsekem Spořilov - Čestlice výstavba nejstarší a také nejdelší a nyní podle agentury ČTK i nejnebezpečnější české dálnice, D1. Po desetiletích tak došlo k naplnění někdejších plánů na vybudování páteřní dálnice napříč tehdejším Československem, které však přerušila druhá světová válka a následně ukončila poválečná politická situace.

Stavba dálnice D1 byla schválena již 4. listopadu 1938 a předpokládala dálniční propojení Prahy a Podkarpatské Rusi. Se stavbou se začalo 2. května 1939, ale práce byly přerušeny válkou. Po válce byla stavba v omezeném rozsahu obnovena, v roce 1950 však byla opět zastavena. Po jejím obnovení před čtyřiceti lety se počítalo s tím, že dálnice povede na Slovensko a končit bude na hraničním přechodu Starý Hrozenkov.

Po rozpadu federace byla trasa D1 odkloněna od Brna na Ostravu s ukončením u Lipníka nad Bečvou. Poslední změnou bylo rozhodnutí, že se v D1 změní i budovaná D47, která spojí Lipník nad Bečvou s Ostravou a polskou hranicí. Celkem by D1 měla dosáhnout délky 377 km.

Dnes je dálnice D1 nejvytíženější silnicí v zemi. Na jejích prvních kilometrech v Praze projede podle Ředitelství silnic a dálnic zhruba 98 000 automobilů denně.

Postup otevírání jednotlivých úseků dálnice D1:

12. července 1971 - Otevřen první dálniční úsek na území tehdejšího Československa: úsek dálnice D1 Praha-Mirošovice (délka 21,3 km).
6. září 1972 - Kývalka - Brno-západ (8,2 km).
3. listopadu 1973 - Velká Bíteš - Kývalka (19,5 km).
Květen 1975 - Velké Meziříčí-východ - Lhotka (5,1 km).
Prosinec 1975 - Lhotka - Velká Bíteš (9,2 km).
28. října 1976 - Řehořov - Měřín (7,2 km) a Brno-západ - Brno-centrum (3,7 km).
Prosinec 1976 - Měřín - Velké Meziříčí-západ (6,5 km).
Červenec 1977 - Mirošovice - Hořice (54,1 km).
30. září 1978 - Brno-centrum - Brno-jih (2,5 km).
28. listopadu 1978 - Velké Meziříčí- západ - Velké Meziříčí- východ (7,5 km).
6. října 1979 - Hořice - Jiřice (10,2 km); v polovičním profilu byl úsek v provozu již od 6. května 1979.
22. listopadu 1979 - Pávov - Řehořov (15,3 km).
7. listopadu 1980 - Jiřice - Humpolec (6,1 km); v polovičním profilu byl otevřen 22. listopadu 1979.
8. listopadu 1980 - Humpolec - Pávov (20,7 km); stavba byla posledním zprovozněným úsekem mezi Prahou a Brnem.
Prosinec 1982 - Brno-východ - Holubice (7,6 km).
9. září 1983 - Brno-jih - Brno-východ (6,8 km).
11. listopadu 1988 - Holubice - Tučapy (9,1 km).
30. července 1992 - Tučapy - Vyškov (9,6 km).
24. října 2005 - Vyškov - Vrchoslavice (17,5 km); D1 se prodloužila na současných 247,5 km.

Rozestavěné a připravované úseky D1:

Úsek  Délka Předpokládaný termín zprovoznění
Mořice - Kojetín 6,6 km podzim 2009
Kojetín - Kroměříž západ 4 km listopad 2008
Kroměříž západ - Kroměříž východ 3 km 2008
Kroměříž východ - Říkovice 11,3 km 2010
Říkovice - Přerov 10,1 km 2013
Přerov - Lipník nad Bečvou 14,3 km 2011
D47: Lipník nad Bečvou - Ostrava - Polsko 80,2 km 2009

 

Tento článek máteje zdarma.
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení.
Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace