Ševčík: Ekonomika růst mezd zatím zvládá

Současný růst mezd vyvolává u České národní banky obavy. V budoucnu by na něj mohla reagovat růstem úrokových sazeb. Není však tato obava přehnaná? Přeplácejí podniky své zaměstnance?

Já si myslím, že mzdový růst zhruba odpovídá celkovému růstu ekonomiky. Ekonomika nyní roste velmi dynamicky, takže zvyšování mezd je tímto růstem podepřeno. Jsou samozřejmě obory, kde mzdy rostou rychleji. Podniky však vyšší mzdovou nabídkou reagují na nedostatek některých profesí na trhu práce. Nepovažuji tedy za nutné, aby v současnosti ČNB zvyšovala úrokové sazby. Navíc červencová i srpnová inflace byla nižší než se očekávalo.

S určitým časovým zpožděním se růst mezd samozřejmě může projevit v růstu inflace, takže pokud by tento trend pokračoval i na konci roku nebo na začátku roku příštího, tak by ČNB reagovat mohla.

Růst úrokových sazeb však zasáhne celou ekonomiku. Existuje ještě jiný způsob, jak zabránit vysokému růstu mezd? Pomohlo by například zrušení minimální mzdy?

Existuje i jiný způsob. Mzdové náklady rostou samozřejmě i v oblasti státní správy a u těch, kteří jsou placeni z přerozdělovacích procesů. Podle statistických údajů se počet těchto lidí blíží milionu. A jednou z možností je snížit počet lidí, kteří jsou z těchto přerozdělovacích procesů placeni. Pak by mzdová vzlínavost nemusela způsobovat inflační tlaky.

Zrušení minimální mzdy by pomoci mohlo, ale z národohospodářského pohledu to jsou zanedbatelné částky, protože podle oficiálních statistik za minimální mzdu pracuje jen málo zaměstnanců. Minimální mzda v řadě zemí ani neexistuje. Zrušení minimální mzdy by však vedlo k tomu, že se nebude vytlačovat pracovní síla s nízkou kvalifikací nebo ti, kteří pracují na částečné úvazky.

Tlačí na růst mezd i výše sociálních dávek?

Samozřejmě, protože při vysokých sociálních dávkách se lidem nevyplatí pracovat. A v případě nástupu do zaměstnání pak požadují vyšší mzdy.