Podle plynařů využití a spotřeba plynu poroste

Podle představitelů České plynárenské unie v budoucnu vzroste podíl zemního plynu na tuzemské spotřebě energií. Zatímco v současnosti se plyn podílí na spotřebě primárních energetických zdrojů přibližně 17 procenty, v budoucnu má vzrůst až na 22 procent. Zvýšení podílu údajně neohrozí ani nejčastější protiargument - možná nestabilita dodávek ze zahraničí.

Přestože plynařům v posledních letech přibývají zákazníci, spotřeba zemního plynu v Česku soustavně mírně klesá. V letošním prvním pololetí navíc kvůli mírné zimě a jaru klesly odběry meziročně o 23 procent. Důvodem jsou zejména investice do úspornějších zařízení.

Nedostatek plnících stanic

V současnosti zhruba dvě pětiny plynu odebírá průmysl a tři pětiny domácnosti. To je podle Oldřicha Petržilky z České plynárenské unie poměr, který se už v budoucnu příliš nezmění. Promluvit by do něj mohla doprava, její podíl je však dosud nízký. Dnes jezdí v Česku na stlačený zemní plyn (CNG) podle Jaroslava Tománka z ČPU odhadem 500 automobilů a 200 autobusů.

Největší překážkou uplatnění CNG v dopravě je malý počet plnicích stanic. V Česku jich je zatím zhruba dvacítka; například v Praze jsou dvě. Loni se však plynárenské společnosti zavázaly, že do roku 2020 zajistí výstavbu stovky plnicích míst.

Podíl plynu na spotřebě primárních energetických zdrojů v Česku se od začátku 90. let téměř zdvojnásobil. Podíl tuhých fosilních paliv za stejnou dobu naopak klesl přibližně na 50 ze 65 procent. Přesto zůstává zastoupení uhlí ve struktuře primárních zdrojů ve srovnání s ostatními evropskými státy vysoké.

Pochybnosti ohledně stability dodávek z Ruska

Tuzemská těžba zemního plynu pokryje jen zhruba procento domácí spotřeby. Právě kvůli tomu někteří experti varují před nestabilitou dodávek. "Pokud nebude ruský plynárenský gigant Gazprom více investovat do těžebních zařízení, nemusí mít v nejbližších letech dostatek plynu připraveného pro trh. I přesto, že má k dispozici rozsáhlé přírodní rezervy," varoval například letos v dubnu tehdejší šéf Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Claude Mandil.

Česká republika z Ruska dováží zhruba tři čtvrtiny zemního plynu, zbývající čtvrtinu odebírá od norských dodavatelů. Tuzemský dominantní prodejce plynu RWE Transgas loni prodloužil nákupní smlouvu s ruskou společností Gazprom Export (dříve Gazexport) do roku 2035, proto není podle plynařů třeba se obávat nedostatku suroviny. Kapacita podzemních zásobníků v Česku dokáže uskladnit čtvrtinu tuzemské roční spotřeby.

Česko je navíc tranzitní zemí, přes kterou proudí plyn na západ Evropy. Tou podle ČPU zůstane i po výstavbě nového plynovodu v Baltském moři, která má vést z Ruska do Německa a severní Evropy.

Plynaři tvrdí, že přístup k zemnímu plynu má nyní zabezpečeno zhruba 93 procent obyvatel v téměř dvou třetinách obcí. Rozvody plynu mají podle Petržilky například všechna sídla s více než 2000 obyvatel. Malé lokální zdroje jsou nyní velkou konkurencí pro teplárny, které zásobují větší aglomerace.

"Čisté nečisté" palivo

Zemní plyn je čisté palivo, šetrné k životnímu prostředí, tvrdí plynaři. Ekologové jsou však opatrnější. "Zemní plyn určitě není čisté palivo, ale v porovnání s ostatními je to čistější palivo. Nemá například nulové exhalace oxidu uhličitého. Přesto ale stejně jako uhlí, ropa nebo uran také jednou dojde. Ale má podstatně lepší uhlíkový faktor než ropa či uhlí," řekl ČTK Vojtěch Kotecký z Hnutí Duha.

Zemní plyn by však mohl být na několik desetiletí mostem od uhelné energetiky k obnovitelným zdrojům, tvrdí ekologové. "Jedna nebo dvě elektrárny na zemní plyn by přitom naši závislost na dovozu energie příliš nezhoršily," řekl Kotecký.

O výstavbě elektrárny na zemní plyn uvažuje nyní například ČEZ, největší tuzemská elektrárenská společnost. Kde přesně nové zdroje postaví, oznámí firma pravděpodobně do konce roku. Společně s maďarskou společností MOL chce rovněž stavět elektrárny na plyn i na Slovensku a v Maďarsku.