Vývoj řízení

1998

  • V prosinci 1998 předkládá Sun Microsystems stížnost, ve které obviňuje Microsoft z odmítnutí poskytnout informace o interoperabilitě, které Sun potřebuje aby serverové software mohlo komunikovat s Microsoft Windows operačním systémem.

2004

  • V březnu shledala Evropská komise Microsoft vinným a udělila pokutu 497 milionů euro. Zároveň nařídila sdílení komunikačních kódů s konkurenty do 120 dnů. Součástí byl i požadavek, aby Microsoft uvedl do 90 dnů verzi Windows neobsahující Media player. Microsoft se odvolal, sankce byly pozastaveny.
  • V prosinci soud odmítl odvolání microsoft a potvrdil požadavek na předání kódu a vytvoření verze Windows bez Media player programu.

2005

  • V polovině července jsou uvedeny Windows XP N, verze Windows bez multimediálního přehráče Media Player. O tuto verzi není zájem. Evropská komise vznáší pochyby nad dokumenty, které Microsoft nabízí v rámci splnění podmínky o předání informací o interoperabilitě svých produktů.
  • V listopadu EU označuje dokumentaci za "zásadně špatnou", kritizuje Microsoft za nedodržení podmínek rozhodnutí z roku 2004 a navíc jej obviňuje z požadavků na příliš vysoké poplatky.
  • Na konci roku, 21. prosince, je Microsoft obviněn z neplnění podmínek antimonopolního řízení.

2006

  • Únor přináší novou stížnost od konkurentů Microsoftu, tentokrát zaměřenou na řadu Office programů.
  • V březnu se EU dožaduje vysvětlení týkající se operačního systému Vista.
  • V dubnu se koná slyšení u prvoinstačního Evropského soudu, který je druhým nejvyšším soudem v Evropě.
  • V červenci EU rozhoduje, že Microsoft stále neplní rozhodnutí z roku 2005 a ukládá další pokutu, tentokrát ve výši 280.5 milionů euro. Microsoft nesouhlasí a míří k dalšímu soudu

2007

  • Evropská unie v březnu hrozí dalšími pokutami

Evropský soud první instance v pondělí zamítl odvolání americké společnosti Microsoft proti rekordní pokutě 497 milionů eur (téměř 14 miliard korun). Tu mu v roce 2004 vyměřila za porušení hospodářské soutěže Evropská komise, protože firma údajně neférově vytlačovala z trhu výrobce audiovizuálního softwaru.

Microsoft se může proti rozhodnutí soudu odvolat k Evropskému soudnímu dvoru, což je nejvyšší soud EU. Na své rozhodnutí má lhůtu dvou měsíců a deseti dnů. Hlavní právní zástupce Microsoftu Brad Smith po vynesení rozsudku uvedl, že společnost se ještě nerozhodla jaké učiní další právní kroky. Stále tak nepadlo rozhodnutí, zda se vůbec odvolá. Právní oddělení Microsoftu si podle Smithe bude muset nejdříve přečíst celé rozhodnutí, které má asi 200 stránek.

Ředitel Liberálního institut Miroslav Ševčík o správnosti pokuty pochybuje. "Jestliže si Microsoft nezískal na trhu své postavení díky tomu, že by mu někdo (například stát) pomohl, nedostal ani udělenou licenci, že by byl Microsoft jediným, kdo by danou věc vytvářel, tak ta pokuta není na místě. Microsoft je pravděpodobně trnem v oku Evropské komisi," uvedl pro server iHNed.cz.

Pokuta za úspěch

Smith již před časem řekl, že potvrzení pokuty by mohlo znamenat přelom v celém průmyslu a podle něj by mohlo mít vliv především na inovace v sektoru informačních technologií. Evropské komise totiž v podstatě Microsoftu nařídila, aby sdílel část zdrojového kódu svého operačního systému Windows se svými konkurenty, přestože jde o jeho "vynález".

"Nevím, proč by se měli pokutovat úspěšní," řekl Ševčík.

Evropský soud první instance dal ve svém verdiktu v drtivé většině bodů za pravdu Bruselu. Zrušil pouze jediné nařízení komise, které ustavovalo nezávislého kurátora, jež měl dohlížet na chování Microsoftu. Soud zároveň americké společnosti nařídil zaplatit zhruba 80 procent nákladů EK na soudní proces. Platbě se ale nevyhne ani komise, která musí rovněž zaplatit menší část nákladů softwarového giganta.

Komisi se zejména nelíbilo, že operační systém Microsoftu v sobě "nese" i softwarový přehrávač multimédií Windows Media Player. To údajně poškozuje ostatní firmy na trhu, mezi než patří například společnost RealNetworks, která produkuje přehrávač Real Player. Svůj přehrávač pod názvem QuickTime Player má ale například i firma Apple.

Microsoft dosáhl významné dominance na trhu

Eurokomisařka pro ochranu hospodářské soutěže Neelie Kroesová dnes však upozornila, že během vyšetřování Microsoft dosáhl významné dominance na trhu, což jen potvrzuje výtky komise. "Podíl Microsoftu na trhu se skupinovými pracovními servery vzrostl na 80 procent z původních 40 procent v době, kdy začalo vyšetřování. Windows Media Player se přitom v této době stal jasně dominantním produktem," dodala.

Podle ní se ale se soudním rozhodnutím situace výrazně změní. Kroesová očekává, že tržní podíl Microsoftu začne velmi prudce klesat, čemuž se komise rozhodně nebrání a dokonce to vítá.

Operační systém Windows, který využívá více než 95 procent osobních počítačů na světě, dával podle rozhodnutí komise z roku 2004 příliš málo prostoru pro produkty od jiných softwarových výrobců.

Nejde o jedinou pokutu, kterou EK Microsoftu udělila. Microsoft se sice snažil s komisí po první pokutě s komisí spolupracovat, ale EK nebyla s předloženou dokumentací nebyla spokojená a loni v červenci podnik pokutovala 281 miliony eur za to, že se nepodřídil původnímu nařízení.

Případ Microsoft versus komise přitáhl právnické "superstars"

Nejenže jde o jeden z nejdůležitějších případů v historii EU, ale jde i o případ, který se vyznačuje neobvykle vysokou koncentrací právníků a soudců, již by se dali označit za právnické "superstars". Je jich celkem sedm, tedy těch nejzajímavějších. Každý z nich je špičkou ve svém oboru, ale neodborná veřejnost zná možná jednoho nebo dva.

 Vůbec nejdůležitějším je muž, který dnes rozhodl, že Microsoft neuspěl se svým odvoláním proti téměř půlmiliardové pokutě od Evropské komise - předsedající soudce Evropského soudu první instance Bo Vesterdorf. Jedenašedesátiletý Dán je vůbec nejdéle sloužícím soudcem nejvyššího evropského odvolacího soudu. Již před časem oznámil, že dnešní rozsudek bude jeho poslední.

Na druhé straně břehu stojí zástupci Microsoftu a Evropské komise. Právnickou "smečku" softwarového giganta, jehož produkty má doma téměř každý, vede osmačtyřicetiletý Američan Brad Smith. Muž, který dokonale ztělesňuje filmové představy o amerických právnických esech. V Microsoftu pracuje od roku 1993.

Proti právnickým esům Microsoftu stojí sice hůře placení, ale rozhodně nijak horší právníci a nejrůznější zaměstnanci Evropské komise či bojovníci proti americké firmě. Opět tři z nich ale ční nad ostatními.

Vůbec celý spor odstartoval padesátiletý Španěl Cecilio Madero Villarejo. Bývalý bankéř, který se ve službách Evropské komise začal Microsoftem zabývat již v roce 1999. Po Villarejově boku vystupoval třiapadesátiletý Thomas Vinje a devětatřicetiletý Carlos Piana. O Vinjem, který je původem Nor s americkým a belgickým občanstvím, je možné bez větších okolků říci, že Microsoft je jeho celoživotní vášní. Tedy spíše hon na Microsoft. Podílel se na několika žalobách proti americkému gigantu a zastupoval několik asociací a sdružení ze sektoru informačních technologií.

Piana je naopak jeden z nejmladších aktérů v celém případu. Právník, který se zaměřuje na problematiku technologií, zastupuje od roku 2004 neziskovou organizaci FSFE (Evropská nadace pro svobodný software), jejímž cílem je podporovat projekty, jež jsou založeny na operačním systému GNU či GNU/Linux.