Bez důchodové reformy nezvládneme splácet dluhy

Česká republika musí výrazně pokročit s důchodovou reformou, jinak jí hrozí, že už za pár let bude mít vážné problém se splácením závazků. V aktualizované zprávě o dopadech stárnutí populace na státní finance to uvedla mezinárodní ratingová agentura Standard & Poor´s. Bez reforem ale nečeká nic dobrého ani Řecko, Japonsko, Slovensko a některé další země.

Bez reforem to nepůjde

"V posledních letech jsme zaznamenali určité reformní úsilí, pokud se výdajů na důchodové zabezpečení týče. Téměř ve všech zemích, které jsme sledovali, lze ale v příštích 50 letech očekávat výrazné zhoršení stavu veřejných financí v důsledku demografických změn," řekl analytik S&P Moritz Kraemer. Změnit tento scénář podle něj mohou jen hluboké reformy.

Pokud Česká republika neprovede zásadní změny ve financování důchodového účtu, v roce 2050 bude čisté zadlužení vlády ve vztahu k hrubému domácímu produktu činit až 388 procent. Hůře na tom bude jen Řecko a Japonsko. O moc lépe na tom nebude ani Slovensko, kde poměr zadlužení k HDP dosáhne asi 230 procent.

Fiskální konsolidace za poslední rok podle S&P pomohla zmírnit riziko dlouhodobé nesolventnosti, které vznikne kvůli rychlému stárnutí populace v mnoha zemích. Agentura popisuje pravděpodobný scénář v 25 zemích Evropské unie a dále v USA, Kanadě, Norsku, Austrálii, Jižní Koreji, na Novém Zélandu a v Japonsku.

Od roku 2030 bude dluh narůstat velmi rychle

Zpočátku nebude tlak na růst výdajů výrazný, ale už v polovině příštího desetiletí se citelně zvýší. Do 20 let může být zcela běžný deficit kolem čtyř procent HDP a v roce 2030 nebude výjimkou deficit šest procent HDP. Do roku 2050 může tento poměr přesáhnout 12 procent, jestliže vlády nezačnou s hlubokými změnami okamžitě.

I když průměrné čisté zadlužení vlád zůstane relativně stabilní a do roku 2020 se udrží pod 35 procenty HDP, po tomto datu se začne zvyšovat. Do roku 2030 už se bude situace zhoršovat docela rychle a kolem roku 2030 lze čekat, že zadlužení přesáhne 80 procent. To je úroveň, která se ještě běžně považuje za zvládnutelnou. Do roku 2050 bude zadlužení na 156 procentech ve vztahu k HDP, varuje agentura.

Pokud se vlády chtějí vyhnout tomuto scénáři, musejí sáhnout k zásadním reformám. Neučiní-li tak, stav veřejných financí patrně nebude v souladu s ratingovými známkami, které sledované země v současné době u S&P mají. Agentura by v takovém případě už kolem poloviny příštího desetiletí začala hromadně snižovat ratingy, a zhoršovat tak rizikový profil zemí. Kolem roku 2035 by většina sledovaných zemí měla rating, který odpovídá spekulativnímu pásmu.

Země s největším čistým zadlužením
(v procentech na HDP)

*) Předpokládaný stav v roce 2050, pokud vlády nezmění financování důchodového účtu.
Zdroj: Standard & Poor´s