Pro vývoj hospodářství EU jsou nutné reformy

Ekonomika Evropské unie se vyvíjí příznivě a její vyhlídky pro blízkou budoucnost jsou dobré. Informovala o tom ve čtvrtek ve své zprávě Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

Neobešlo se to však bez upozornění, že EU potřebuje další strukturální reformy, aby se úspěšně vyrovnala s výzvami, kterým čelí. Podle zprávy OECD je důležité další odstraňování bariér pro vnitřní trh a pro mobilitu pracovních sil, otevření sítí energetiky a služeb konkurenci a zefektivnění politiky zaměřené na vyrovnávání úrovně jednotlivých regionů.

"EU loni dosáhla růstu HDP o 2,9 procenta a i vyhlídky na letošní a příští rok jsou dobré," uvádí ve zprávě OECD. Na druhou stranu však uvádí, že HDP na hlavu byl v roce 2005 v Evropské unii jen na úrovni 75 procent USA. O rok dříve to přitom bylo 76 procent, a v roce 1980 pak 91 procent. HDP České republiky na hlavu se pohyboval kolem 48 procent úrovně USA, u Slovenska to bylo zhruba 38 procent.

"Deklarace bez reálného významu"

Produktivita práce v EU (patnáctky) byla předloni na 86 procentech USA. U České republiky to bylo přibližně 49 a u Slovenska asi 43 procent.

Podobné analýzy vydávané nadnárodními subjekty bývají podle analytičky společnosti Next Finance Markéty Šichtařové často pouhou politickou deklarací bez reálného významu. "Zpráva OECD přesto obsahuje pár světlých bodů. Všechny výzvy k liberalizaci vnitřního trhu považuji za rozumné," uvedla pro server iHNed.cz Šichtařová.

Další strukturální reformy

Za hlavní výzvy pro unii označuje OECD technologické změny, globalizaci a stárnutí obyvatelstva. Vyrovnat se s nimi vyžaduje další strukturální reformy. "Reformy se vyplácejí, a to zvlášť v zemích, které s nimi začaly nedávno," uvádí se v dokumentu. Nejrychleji postupovaly podle něho v letech 1992 až 2003 v Polsku, Irsku, na Slovensku a v Maďarsku.

"Je dobře, že OECD dává za příklad Irsko, kde došlo k výrazné liberalizaci a snížení daňové zátěže. Přesto na mne zpráva působí jako homogenní směsice různých názorových proudů," řekla Šichtařová.

Prioritou by mělo být vytvoření integrovaného trhu v rámci celé EU nebo po regionech, uvádí OECD. Za dobrý příklad označuje zejména severské země. Je nutno odstranit zbývající bariéry obchodu a podporovat vnitřní trh lepší regulací, posílením pravidel o konkurenci a snížením a lepším zaměřováním státní pomoci.

V této poslední oblasti je podle OECD klíčové zbavit politiky rozhodování - podle ní by byla státní pomoc účinnější, kdyby do rozhodování o ní členské státy víc zapojily nezávislé grantové agentury.

Energetika, doprava a spoje

Větší konkurence je zapotřebí u energetiky, dopravy a spojů. Potenciální zisk z liberalizace v těchto oblastech odhaduje OECD na nejméně 1,5 až dvě procenta hodnoty HDP unie. Za významný krok správným směrem označuje její nedávno schválenou energetickou politiku.

OECD dále poukazuje na nízkou mobilitu pracovních sil v EU a volá po odstranění překážek k jejich pohybu. Připomíná, že rozšíření unie o země střední a východní Evropy zatím nevedlo k předem obávanému přílivu migrantů.

Za nevyrovnané označuje dosavadní výsledky politiky soudržnosti. Mezi regiony jsou i nadále velké rozdíly. V roce 2004 se HDP na hlavu pohyboval od 5 500 eur v severozápadním Bulharsku po 65 000 eur ve vnitřním Londýně. Rozpočet je příliš malý na to, aby rozdíly reálně snížil, takže je nutné se soustředit na jeho co nejúčinnější využívání.

Podle Šichtařové OECD na jedné straně vyzývá k liberalizaci, jedním dechem ale dodává, že politika soudržnosti zaměřená na snižování regionálních rozdílů má údajně příliš nízký rozpočet.

"To není zcela propojitelné. Zpráva OECD na mne působí jako snaha dosáhnout sice ekonomicky efektivního prostředí, ale poněkud neefektivním způsobem. Hovoří se o lepší regulaci, o lepším využívání státní pomoci. Mám dojem, že bychom měli hovořit spíš o odbourávání regulace, odbourávání státní pomoci a snižování přímých daní," upozornila na určité nejasnosti vyplývající ze zprávy OECD Šichtařová.

Jen vitamin, nikoli lék

Jen prostřednictvím snižování role státu by podle Šichtařové mohla Evropa zastavit zvyšování náskoku USA v HDP na hlavu. "Podtrženo, sečteno: myšlenky OECD týkající se liberalizace Evropy jsou užitečné, ale nejsou lékem, jsou jen vitaminem, který Evropě sice neublíží, ale také ji nespasí," dodala Šichtařová.

Ve změnách, které pro tuto oblast schválila Evropská komise na léta 2007 až 2013, vidí OECD riziko, že povedou k méně pečlivému výběru projektů a méně pečlivé správě fondů. Pro zachování silné pobídky k moudrému financování by podle ní také bylo bývalo lepší ne snížit, ale zvýšit požadovanou úroveň financování projektů členskými státy.

OECD se dále v materiálu vyslovuje pro další snížení zemědělských dotací v EU, které jsou stále nad průměrem zbytku členských zemí.