Ministerstvo financí ČR ve čtvrtek důrazně odmítlo spekulace některých médií, že vládou schválený deficit veřejných rozpočtů k HDP na rok 2008 překračuje tři procenta HDP. Dle stanoviska ministerstva ve středu schválený návrh státního rozpočtu na rok 2008 zabezpečuje dosažení deficitu ve výši 2,95 procent HDP dle metodiky ESA 95, kterou pro určení deficitu veřejných rozpočtů používá Evropská komise.
Brusel předpokládá nižší příjmy
Spekulace médií jsou založena na hodnocení Evropské komise z minulého týdne. Podle tohoto hodnocení přesáhne deficit veřejných rozpočtů tříprocentní hranici, která je součásti maastrichtských kritérií stanovených pro přijetí eura. Pomocí výpočtů, které předpokládají nižší příjmy státu než uvádí schválený návrh rozpočtu, dospěla Evropská komise k číslu 3,2 procent.
Tisková mluvčí komisaře pro hospodářské a měnové záležitosti Joaquína Almunii vysvětlila v rozhovoru Hospodářské noviny rozpor mezi očekáváním české vlády a Evropské komise odlišnou metodikou při výpočtu výše deficitu. Ministerstvo financí nicméně trvá na tom, že čísla 2,95 procent dosáhla pomocí stejné metodiky stanovené Evropským statistickým úřadem.
Dle mluvčího ministerstva Ondřeje Jakoba mají odlišné výsledky jiný důvod: "Údaje z Evropské komise, které se objevily v médiích, nevycházejí z nejaktuálnějších údajů a nereflektují parametry včera schváleného návrhu zákona o státním rozpočtu na příští rok."
Hádání o číslíčka je zbytečné
"Dívám-li se na fantastický výběr daní díky ekonomickému růstu, hlavně na výběr DPH, pak má vláda velký manévrovací prostor. Má všechny trumfy v rukou, aby schodek veřejných financí byl příští rok skutečně pod 3 procenty HDP," podporuje stanovisko ministerstva analytik Raiffeisenbank Aleš Michl.
"Je ale zbytečné se hádat o číslička typu 2,95, 2,8 nebo 3,2 procent HDP. Jen jen na politické vůli k úsporám jak se vydaří příští rozpočtový rok. Budeme-li hospodařit racionálně, bude se deficit snižovat. Vnikne-li do politiků populistické omámení, bude to naopak. Díky ekonomickému růstu je to jen a jen otázka politické vůle. Problém nastane až přijde zpomalení ekonomiky a problémy s výběrem daní, pak nám deficit vylétne a reformy budou muset být o to razantnější," dodal Michl.
Debata by se podle Michla neměla upínat na tříprocentní kritérium k euru. "Schodky není třeba snižovat primárně kvůli euru či Evropské komisi, ale kvůli naší ekonomice. K tomu, abychom měli stále nízké úrokové sazby a perspektivu k většímu růstu. Z tohoto pohledu jsou pak důležité trendy," vysvětlil Michl.
Plýtvání energií
"Jde o žabomyší války. Pro nás není podstatné, zda splníme nějakým účetním trikem o jednu miliardu maastrichtské kritéria. Pro nás je důležité, jestli máme stabilitu veřejných financí a jaký je v tomto trend," zdůraznila pro server iHNed.cz analytička společnosti Next Finance Markéta Šichtařové.
Podle ní je podstatná cenová a kurzová stabilita a dostatečné zharmonizování české ekonomiky s průměrnou evropskou ekonomikou. "Řešit, zda jsme těsně nad, nebo těsně pod limitem maastrichtských kritérií je plýtváním energií na zbytečnosti. Euro by mělo být přijato ekonomikou, která je stabilizovaná a které euro přinese více plusů," vysvětlila Šichtařová.
