Greenspan podpořil na šéfa MMF Strausse-Kahna

Někdejší šéf americké centrální banky Alan Greenspan vyjádřil svou podporu francouzskému kandidátovi na funkci výkonného ředitele Mezinárodního měnového fondu (MMF) Dominiqu Straussi-Kahnovi. V rozhovoru pro pondělní vydání francouzského listu Le Figaro také Greenspan řekl, že problémy v globálním finančním sektoru ještě neodezněly a že na trzích je stále cítit strach.

MMF se podle Greespana musí přizpůsobit změněným podmínkám ve světě a Strauss-Kahn je tím, kdo by tento úkol měl zvládnout. Strauss-Kahn je kandidátem Evropské unie a minulý týden jej podpořily i Spojené státy, takže jeho zvolení je již téměř jisté. Jeho soupeřem je bývalý guvernér České národní banky Josef Tošovský, jehož nominovalo Rusko. Poté, co ale Strassi-Kahnovi vyjádřili minulý týden podporu i Spojené státy americké, jsou Tošovského šance minimální.

Dobrá průprava

"MMF musí znovu promyslet své poslání. Dominique Strausss-Kahn má dobrou průpravu na to, aby rozuměl tomu typu reforem, které se musí zavést," řekl Greenspan.

Podle Greenspana mají poslední otřesy na finančních trzích řadu z rysů finanční krize v Asii a v Rusku z let 1997-1998. "Mám grafy z období 1997-1998. Finanční produkty jsou jiné, ale křivky jsou stejné," řekl s tím, že turbulence ještě neskončily.

"Strach odeznívá, když se snižuje cenová nejistota, to znamená když rozdíl mezi prodejní a nákupní cenou cenných papírů klesne a stabilizuje se. V takové fázi ještě nejsme," řekl Greenspan.

Provázanost finančních trhů

V dnešní době jsou finanční trhy podle analytičky společnosti Next Finance Markéty Šichtařové natolik globálně provázané, že na finančním trhu neexistují vůbec hranice. "Problémy už mají navíc i australské fondy. A budou přibývat zřejmě i další země, další instituce," uvedla již dříve pro server iHNed.cz Šichtařová.

Nynější potíže začaly na jaře zvýšenou insolvencí u amerických rizikových hypoték. Do zbytku světa se problém přelil proto, že banky prodávaly na globálním trhu investorům strukturované balíky těchto hypoték ve formě cenných papírů. Kvůli krizi hypoték přestaly být tyto cenné papíry obchodovatelné, což vystavilo řadu bank a investorů finančním potížím.

Následkem byl v létě úvěrová krize, kdy si banky v šířící se nedůvěře odmítaly půjčovat i mezi sebou, tržní úroky prudce rostly a investoři hromadně prodávali všechna rizikovější aktiva jak akcie nebo měny s vyššími úroky. Centrální banky proti krizi, která hrozila podkopáním ekonomického růstu, bojovaly pumpováním zvýšeného objemu krátkodobých úvěrů na peněžní trhy, a tím trhy zatím stabilizovaly.