Průmyslová výroba v zemích eurozóny rostla v srpnu výrazněji, než se očekávalo. Páteční zpráva statistického úřadu Eurostat tak zvýšila naděje, že je hospodářský růst v eurozóně nadále silný, přestože je kurz eura vysoký a ve světě hrozí nedostatek úvěrů.

Sezónně přepočtená průmyslová produkce třináctky členských zemí se meziměsíčně zvýšila o 1,2 procenta a proti srpnu minulého roku stoupla o 4,3 procenta. Analytici podle ankety Reuters odhadovali údaje na 0,2 a 2,0 procenta. Eurostat zároveň revidoval červencový vzestup na meziměsíčních 0,7 procenta a meziročních 3,9 procenta. Jako předběžná čísla uváděl 0,6 a 3,7 procenta. Srpnový růst výroby proti předchozímu měsíci zajistilo především zboží dlouhodobé spotřeby, jehož produkce vyskočila o 3,8 procenta. U zboží s kratší spotřebou byl nárůst 1,6 procenta.

V meziročním porovnání šla nejvíce nahoru produkce kapitálového zboží, a to o 6,6 procenta. Následovalo spotřební zboží krátkodobé spotřeby s nárůstem o 5,2 procenta. Průmyslová výroba ale netvoří v HDP eurozóny ani třetinu. Ekonomika regionu stojí hlavně na službách.

Čísla odpovídají předpokladům

Čísla nejsou podle analytičky společnosti Next Finance Markéty Šichtařové příliš překvapivá, protože odpovídají také předpokladům, že HDP eurozóny ve třetím čtvrtletí zrychlil svůj růst.

"Posílení eura sice podlamuje vývozy eurozóny do dolarových oblastí, to je ale více než kompenzováno vývozem do asijských ekonomik. Není tedy důvod k výraznějšímu zpomalení evropského průmyslu. Přesto čísla vypadají velmi nízká ve srovnání s aktuálním růstem průmyslu o 5,5 procenta, a to ještě český výsledek považujeme za zklamání. Je tedy zřejmé, že česká ekonomika eurozónu mílovými kroky dohání," uvedla pro server iHNed.cz Šichtařová.

Silné údaje o produkci průmyslu v eurozóně nebyly překvapivé, protože Německo, největší ekonomika regionu, přineslo také vyšší údaje, než se předpokládalo. Průmyslová výroba Německa vzrostla v srpnu o 1,7 procenta proti červenci a o 5,6 procenta meziročně.

Silná data u zboží dlouhodobé spotřeby

Silnými čísly překvapila ekonomy i Itálie, třetí největší ekonomika v zemích platících eurem. Její průmysl zvýšil výkon o 1,3 a 3,0 procenta. Druhý nejsilnější člen, Francie, přinesl nárůst 0,3 a 3,6 procenta.

Silná data, zejména u zboží dlouhodobé spotřeby, naznačují, že si eurozóna poradila se silným kurzem své měny dobře. Mnozí politici poslední dobou varují, že devizové kurzy ohrožují hospodářský růst regionu. Čísla mohou také naznačovat, že výkyvy finančních trhů plynoucí z amerického trhu s rizikovými hypotékami také eurozónu nijak výrazně nepoškodily.

Zpráva může být také argumentem pro Evropskou centrální banku (ECB), aby zvýšila úrokové sazby, přestože mnozí analytici doufají, že ECB na sazby po nějakou dobu za krize úvěrů nesáhne.

V celé Evropské unii s 27 členy, včetně České republiky, se průmyslová produkce zvýšila za srpen o 0,9 procenta a za celý rok do srpna o čtyři procenta.

Tento článek máteje zdarma.
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení.
Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace