Je výhodné mít úrazové pojištění?

Finanční produkty jsou pouze prostředky, kterými lze naplnit vlastní potřeby. Musí být voleny tak, aby (1.) pokryly všechny potřeby a zároveň (2.) nebyly nadbytečné.

Analýza potřeb

V rámci životního pojištění a pojištění osob lze zajistit ztrátu příjmu v případě:

1. dožití

2. smrti

3. (krátkodobé) pracovní neschopnosti (PN)

4. invalidity (dlouhodobé PN)

Zároveň lze pojistit náklady spojené s:

5. trvalými následky

6. závažným onemocněním

7. hospitalizací

Úrazové pojištění vzbuzuje dojem, že zajišťuje rizika 2, 3, 4, 5 a 7.

V následujícím textu postupně projdu jednotlivé typy úrazového pojištění, popíši nejčastější formy plnění a na dostupných statistikách ukáži vztah úrazového krytí a krytí z libovolné příčiny.

Smrt úrazem

Pojistnou událostí je smrt pojištěného z důvodu úrazu. Pojistné plnění má v naprosté většině formu jednorázově vyplacené pojistné částky, ve zbylých případech (zejména v pojištění ve prospěch dětí) se může jednat o výplatu důchodu, resp. zproštění od placení.

Tabulka udává standardizovanou úmrtnost (na 100 000 obyvatel) vypočtenou na základě dat roku 2003 pro muže. Z dat je vidět, že zatímco ve věku 30-34 let jsou dvě úmrtí ze tří z důvodu úrazu, ve věku 35-39 je to již půl na půl a ve věku 40-44 je poměr opačný a dále klesá.

Trvalé následky úrazu

Pojistnou událostí je trvalé tělesné poškození následkem úrazu. Pojistné plnění má jednorázovou formu, jeho výše je určena procentem z pojistné částky určeném na základě tělesného poškození a oceňovací tabulky. V případě, že daný trvalý následek není uveden v oceňovací tabulce, u většiny produktů se plní procento přiměřené rozsahu poškození, zbylé neplní - omezují se pouze na trvalé následky taxativně vyjmenované.

Nárok na plnění vzniká od 0,1 % poškození nebo od jiného (ve smlouvě dohodnutého) procenta, nejčastěji 10 %. Většina produktů umožňuje sjednat progresivní plnění (nebo je již automaticky součástí). Nejčastěji ve výši 400 %, ojediněle na českém trhu 500 %.

Trvalé následky (trvalé poškození, fyzická ztráta nebo ztráta funkce orgánu) jsou v naprosté většině zaviněny úrazem. Například ochrnutí (paraplegie, kvadruplegie) jsou z více než 95 % zapříčiněny úrazem (zbytek připadá na těžké formy roztroušené sklerózy a některá další neurologická onemocnění).

Invalidita úrazem

Zatímco u ostatních úrazových pojištění lze snadno říci, co je pojistnou událostí, u pojištění invalidity to neplatí. Dříve bylo pojistnou událostí přiznání plného invalidního důchodu z důvodu úrazu (proto zkratka PIDÚ), dnes již pojišťovny nahradily tuto vazbu na státní systém vlastní definicí, která je u různých pojišťoven různá. Někdy kopíruje státní systém (maximální varianta), jindy se omezuje pouze na úplnou bezmocnost s neschopností samostatně vykonávat základní životní potřeby jako (minimální varianta). Pojistné plnění má formu výplaty důchodu po dobu trvání invalidity, výjimečně jednorázové plnění.

Tabulka udává počet nových plných invalidních úrazů mužů z roku 1994 (pozdější data nejsou v požadované kvalitě k dispozici). V průměru tvoří počet invalidních důchodů z důvodu úrazu 8 %. (Stejně nízký podíl je například i na Slovensku: v roce 2002 6,5 % u mužů.)

Pracovní neschopnost

V případě tohoto pojištění lze rozlišit dva druhy:

1. Pojištění pro případ pracovní neschopnosti. Pojistnou událostí je pracovní neschopnost z důvodu úrazu. Plnění je ve výši sjednané denní dávky za každý den pracovní neschopnosti. Ve smlouvě se sjednává nejčastěji plnění od 15. nebo 29. dne pracovní neschopnosti.

2. Denní odškodné za dobu průměrného léčení (bolestné). Pojistnou událostí je úraz, dle oceňovací tabulky se určí průměrná doba léčení a vyplatí se pojistné plnění. Nebere se tedy v úvahu, zda pojištěný byl v pracovní neschopnosti, či jak dlouho trvala (kratší/delší). Někdy bývá v pojistných podmínkách vymezeno, v jakém případě (pro které komplikace) může být pojistné plnění navýšeno. Pojištění má tedy spíše charakter jakéhosi bolestného.

Tabulka udává statistiku pracovních neschopností (dle věku, na 100 000 obyvatel) v roce 2002. Pokud vezmeme v úvahu i průměrnou délku pracovní neschopnosti (souhrnně 31 dnů, z důvodu úrazu 41 dnů), je podíl PN z důvodu úrazu v průměru 14% na celkové pracovní neschopnosti.

V této souvislosti je možné zmínit úrazové pojištění dětí (ale i dospělých), kdy je často klientem požadováno pojištění nevážných úrazů (např. zlomeniny horní/dolní končetiny léčené konzervativně). Z hlediska APK se jedná o zbytečný výdaj, kdy je pojišťována událost, která nijak neohrožuje finanční situaci rodiny.

Hospitalizace z důvodu úrazu

Pojistnou událostí je pobyt v nemocnici (tj. zdravotnickém zařízení splňujícím definici v pojistných podmínkách). V rámci pojištění je definována minimální doba pobytu v nemocnici, která zakládá nárok na pojistné plnění. Většinou je rovna jednomu dnu (jedné noci) nebo třem dnům.

Pojistné plnění má formu jednorázového plnění ve výši sjednané denní dávky vynásobené celkovým počtem dnů hospitalizace. U úrazového plnění se někdy plní například dvojnásobek počtu dnů hospitalizace a takto navýšené plnění je prezentováno jako pojištění nákladů na rehabilitaci. K její skutečné délce se ale nepřihlíží.

"Cum grano salis"

Latinské sousloví v mezititulku znamená "se zrnkem soli" a na počátku našeho letopočtu ho použil Gaius Plinius jako doporučení, jak vylepšit fádní lék. Od té doby je synonymem počínání, kdy vylepšujeme či zpestřujeme nezajímavé téma či produkt. U mnoha produktů (nejen finančních) v roli soli figuruje úrazové pojištění.

Malá pravděpodobnost, a tedy nízká cena vede k tomu, že se úrazové pojištění v různé okleštěné podobě marketingově přidává k platebním kartám, slevovým kartám, k vedení bankovního účtu či k nějakému výrobku.

Pojistná ochrana je většinou následujícího typu: pojištění pro případ smrti úrazem pouze když ... (ve veřejném prostředku, při oficiálně registrovaném letu, smrt zavražděním, utopením a uhořením) a pojištění pro případ trvalých následků, pouze když ... (pouze při fyzické ztrátě orgánu a pouze pokud je poškození větší než 25 %).

Pravděpodobnost takovéto pojistné události je zanedbatelná, z hlediska potřeby se jedná o zbytečné pojištění, jehož cena (i když nízká) zbytečně navyšuje cenu produktu, a které nemůže nahradit kvalitní pojištění trvalých následků.

Závěr

Statistické údaje říkají pouze jediné: úrazové pojištění (vyjma pojištění trvalých následků) nenaplňuje skutečné potřeby klienta. Pokrývá pouze zlomek všech možných příčin, nepřináší komplexní zabezpečení rizik. Proč je tedy v Česku tolik rozšířené? Důvodů lze najít několik:

- Češi dávají přednost nízké ceně před skutečnou potřebou. Vzhledem k malé pojistné ochraně je pojištění "levné", cena je pro mnoho klientů rozhodující.

- Úraz (jako příčina) je přeceňován. Důvodem je prostor, který je mu věnován v médiích (dopravní nehody, pracovní úrazy, násilná přepadení, ...). U klientů často panuje názor: "Jsem zdravý, jediné riziko, které se mě týká, je úraz."

- Pro pojišťovny je úraz (neočekávané a náhlé působení zevních sil) méně spekulativní, vede k menší antiselekci než pojistné produkty spojené se zdravotním stavem.

- Pojištění je jednoduché k prodeji -transparentní pro klienta, cena nezávisí na věku a době trvání.

- Při špatném škodním průběhu může pojišťovna pojištění vypovědět a nově sjednat s vyšším pojistným.

- Přesto nelze úrazové pojištění zcela zavrhnout. Jeho smysl může být následující: při úrazu dochází k dočasnému nebo trvalému poškození pohybové soustavy (kosterní, svalové), je omezena pohyblivost člověka. Toto omezení s sebou nese další náklady. Kromě ušlého výdělku vznikají navíc náklady na:

- rehabilitaci

- asistenční služby

- výpomoc v domácnosti

- plastickou operaci

- masáže

- ... atd.

V případě smrti úrazem může její náhlost (nečekanost) znamenat vyšší náklady pro pozůstalé.

Správnou volbou může být pojištění, které kryje riziko z jakékoliv příčiny a pokud je příčinou pojistné události úraz, je pojistné plnění navýšeno. Příkladem může být pojištění hospitalizace z libovolné příčiny, v případě úrazu se plní dvojnásobek sjednané denní dávky.

Základní pravidla pro úrazové pojištění

Pokud bych z pohledu člověka, který zná pravděpodobnost jednotlivých rizik, měl stanovit 3 pravidla pro práci s úrazovým pojištěním v rámci analýzy potřeb, byla by to tato:

1. Pouze úrazové pojištění nestačí; smrt, pracovní neschopnost, invaliditu, hospitalizaci je třeba mít zajištěnu z jakékoliv příčiny.

2. Nejdůležitější část úrazového pojištění jsou trvalé následky úrazu. Nedílnou součástí je progresivní plnění.

3. Ostatní úrazová krytí jsou doplňkem k pojištění z jakékoliv příčiny; mají smysl jako úhrada nákladů na rehabilitaci, asistenci, dopravu, domácí práce, ...


pojistný matematik, FinQ.cz