V konkurenceschopnosti je ČR hned za Tuniskem

Světové ekonomické fórum (WEF) vydalo zprávu The Gobal Competitiveness 2007-2008, ze které vyplývá, že Česká republika je třiatřicátou nejkonkurenceschopnější zemí světa. Proti loňsku si Česko pohoršilo o čtyři místa, podobně jako Slovensko, které skončilo jednačtyřicáté. O jedno místo před námi je Tunisko, za námi je Čína.

Žebříčku vévodí Spojené státy americké, které na druhé místo odsunuly Švýcarsko. USA uspěly především díky efektivním trhům. Velkou zásluhu na tom má i impozantní kapacita pro technologickou inovaci, která existuje v prvotřídním systému univerzit a výzkumných pracovišť, uvádějí autoři zprávy.

Nejlépe měří konkurenceschopnost samotný trh

Podobné zprávy mezinárodních institucí je podle ředitelky společnosti Next Finance Markéty Šichtařové vždy třeba brát s nadhledem.

"Jediným skutečným měřítkem konkurenceschopnosti jsou výsledky finančního trhu a úspěchy firem v mezinárodní soutěži – žádné výpočty na papíře nemohou konkurenceschopnost změřit stejně dobře. Navíc je třeba žebříček interpretovat správně. ´Konkurenceschopnost´ znamená schopnost obstát v mezinárodním obchodě. To je velmi snadno změřitelné – stačí se podívat na zapojení dané země v mezinárodním obchodu," uvedla pro server iHNed.cz Šichtařová.

Ostatní státy střední Evropy jsou v žebříčku až za Českem

Podle žebříčku WEF je nejlepším státem EU Dánsko na třetím místě. Mezi zeměmi, které mají euro je na tom nejlépe páté Německo. Z asijských zemí je na tom nejlépe sedmý Singapore, o místo za ním je Japonsko.

Mezi novými členskými státy EU se nejlépe vedlo Estonsku, které se umístilo na 27 místě, a České republice. Až za námi se umístilo Slovinsko, Polsko i Maďarsko. Ze starých zemí EU je na tom podle zprávy WEF hůře než ČR Itálie a Portugalsko.

"ČR si polepšila"

Podle Šichtařové však prezentovaný žebříček měří něco zcela jiného, ačkoliv je označován za žebříček konkurenceschopnosti. "Bere v úvahu soudnictví, korupci a další jevy – spíše se tedy zabývá kvalitou podnikatelského prostředí namísto konkurenceschopnosti. To lze dokumentovat i jinak. Česká ekonomika si údajně dle žebříčku meziročně pohoršila. V realitě ale česká ekonomika dokázala zvýšit nominálně své vývozy meziročně o 12,1 procenta," zdůraznila Šichtařová.

V mezinárodní obchodu si podle Šichtařové tedy ČR polepšila. "Podtrženo a sečteno: žebříček musíme chápat nikoliv jako objektivní měřítko konkurenceschopnosti, ale spíš jako hitparádu kvality podnikatelských prostředí, ve které autoři subjektivně určovali sledované kategorie," dodala Šichtařová.

Poslední z rekordních 131 zemí skončil africký Čad. Při výpočtu indexu se berou v úvahu statistické údaje, záleží ale i na výsledcích šetření, které provádí WEF spolu s partnerskými instituty. Ředitelé firem, o jejichž názory se šetření opírá, posuzují úroveň legislativy, nezávislost soudů, ochranu duševního vlastnictví, ale i korupci.

Mírné zhoršení vnější nerovnováhy

"Změna hodnocení konkurenceschopnosti české ekonomiky není nijak výrazná. Porovnání s loňským hodnocením ukazuje, že k poklesu českého skóre přispěla změna makroekonomických podmínek. V této oblasti lze jmenovat například mírné zhoršení vnější nerovnováhy, což je ovšem při rychlém růstu ekonomiky pochopitelné, a zvýšení rozpočtového schodku vlády, což je již méně pochopitelné. Za poznámku stojí zlepšené hodnocení finančního trhu v ČR. Bez dobře fungujícího finančního zprostředkování, ať již skrze bankovní sektor nebo burzu, nelze zvyšovat potenciál ekonomiky," řekl serveru iHNed.cz hlavní ekonom Patrie Finance David Marek.

Pořadí se sestavuje podle indexu konkurenceschopnosti, který se vypočítává z 12 dílčích okruhů. České republice se dařilo například v oblasti vyššího vzdělávání, kde skončila 28. Naopak špatně si vedla v oblasti institucí, kde s 69. místem skončila o devět míst za Slovenskem. Slovensko se před Českem umístilo i v pořadí efektivity pracovních trhů, kde obsadilo 25. místo, zatímco Česká republika byla 35.