Nové emise akcií zažívají boom

Růst akciových trhů v posledních dvou letech opět přitahuje zájem firem vstoupit na burzy cenných papírů a vydáním akcií tak získat kapitál pro další rozvoj. Relativně vysoké ceny akcií také lákají vlády jednotlivých zemí EU privatizovat velké státní firmy přes kapitálový trh.
Zajímavá byla navíc dynamika růstu: ve čtvrtém čtvrtletí bylo provedeno 151 IPO, což bylo téměř třikrát více než v prvním čtvrtletí a o třetinu více než ve stejném čtvrtletí předchozího roku. Stejně jako i v minulých letech bylo nejvíce IPO provedeno v tradičně největším evropském finančním centru Londýně, a to celých 72 procent. Nejvyšší zásluhu na tom ovšem má trh malých a středních společností (Alternative Investment Market). Pro porovnání v Německu bylo za celý rok provedeno pouze 5 prvotních emisí.

Svět je před námi
V České republice byl v loňském roce proveden vůbec první veřejný úpis akcií. Jedna vlaštovka jaro samozřejmě nedělá, ale podívejme se, jaký objem prvotních úpisů lze považovat za obvyklý. Ve Švýcarsku je průměr počtu IPO v letech 1962 - 2000 kolem pěti, a to je třeba vzít v úvahu, že existovala dlouhá období, kdy nebyla vydána žádná nová emise nebo maximálně jedna či dvě. V Německu bylo na Neuer Markt provedeno v době největší akciové horečky v letech 1999 až 2000 celkem 130 až 133 nových úpisů. V roce 2001 to pak už bylo jen jedenáct a o rok později pouze jeden. Obdobná statistika platí i pro jiné země. V období boomu bylo v Řecku provedeno celkem 89 IPO za rok 1999 a 2000, v Rakousku jednatřicet.
Ve srovnání s Českou republikou je zajímavé Polsko. Mezi lety 1998 - 2003 zde bylo uvedeno 30 nových emisí, přičemž v roce 2004 to již bylo 36 IPO. Jedním z důvodů tohoto růstu počtu nových emisí bude jistě i růst ocenění akcií na Varšavské burze, která během dvou let vzrostla téměř o sto procent. Ve stejném období posílila Pražská burza o téměř 250 procent, takže v tomto ohledu bychom se měli mít na co těšit. Otázkou ovšem zůstává, proč nebylo primárních emisí učiněno v České republice více.

Proč je málo IPO?
Za jeden z nejdůležitějších důvodů považuji provedení kupónové privatizace. Pomineme-li politicko-ekonomické aspekty tohoto druhu privatizace, která byla svým způsobem unikátní, je třeba si uvědomit, že na veřejných trzích začaly být obchodovány společnosti, které o to neměly zájem.
Počet veřejně obchodovatelných akcií se tak v tuzemsku neustále snižuje a většina burziánů považuje všechny akcie neobchodovatelné ve SPAD za pohrobky kupónové privatizace. Tím pádem je nesleduje a aktivně s nimi neobchoduje. Z toto poté vyplývá názor, že aby IPO mělo v Česku úspěch, musí jít o velikou emisi v řádu miliard korun.
Veřejná nabídka farmaceutické firmy Zentiva byla úspěšná, protože její prvotní kapitalizace dosáhla s nabízenými 38 milióny kusů akcií celkem 18,5 miliardy korun a její úspěch byl pojištěn předchozím listingem na holandské burze (Euronext). V Polsku je situace ovšem diametrálně odlišná. Společnosti mají zájem o vstup na trh a burza je schopna umístit i malé emise. Například průměrná velikost nové emise ve třetím čtvrtletí 2004 byla dvanáct miliónů eur (350 mil. Kč), o rok předtím to bylo čtrnáct miliónů.
Polská vláda si je navíc oproti české vědoma strategické důležitosti funkčního kapitálového trhu pro růst země. Likviditu a prestiž Varšavské burzy podpořila v posledním kvartálu 2004 emisí největší polské banky PKO, kterou zároveň tímto způsobem privatizovala. Zájem Poláků o akcie této banky předčil všechna očekávání a velikost její kapitalizace dosáhla při uvedení na trh 1,78 miliardy eur, což z této emise učinilo nejvyšší emisi loňského podzimu v Evropě.
Ani velikost prvotních emisí v zemích, kde kapitálový trh má dlouholetou historii, nebývá vysoká. Na londýnském trhu malých a středních společností (AIM) byl v posledním čtvrtletí loňského roku průměrná velikost IPO kolem 25 miliónů eur (750 mil. Kč) a o rok předtím to bylo 38 miliónů eur.
Srovnáme-li počet německých IPO v letech 1989 - 2004, zjistíme, že 80 procent z celkových 405 prvotních úpisů akcií mělo objem pod sto miliónů eur. Rozložení výnosů z IPO v grafu dále ukazuje, že plná třetina IPO nedosáhla ani jedné miliardy korun.

Dloudodobé investice
Na základě výše uvedeného se domnívám, že český kapitálový trh začne plnit svoji základní funkci - poskytování prostředků firmám pro další růst - pouze tehdy, až bude investiční veřejnost mentálně připravena investovat i do méně likvidních akcií, a to z důvodu spíše jejich dlouhodobé držby než krátkodobé spekulace. Pokud totiž nebudou mít české růstové firmy přístup ke kapitálu pro posílení vlastního jmění na tuzemské burze, nebudou ho mít pravděpodobně vůbec. Pak se nebudou moci rozvíjet. Navíc je burza důležitá i pro fondy rizikového kapitálu. Přes polovinu IPO na německé burze v letech 1997 - 2003 bylo provedeno u firem do té doby financovaným rizikovým kapitálem (venture capital). Pokud rizikové fondy nebudou mít možnost prodat svůj podíl kromě strategickému partnerovi i na tuzemské burze, budou jejich prostředky díky značné přirážce za riziko velmi drahé.
Jedna či dvě likvidní emise IPO situaci tuzemské burzy asi příliš nezmění, vůbec už nemluvě o duálním listingu bez IPO typu Orco. Na druhou stranu je třeba si uvědomit, že privatizace některých státních firem přes BCPP může přitáhnout zájem tuzemských i zahraničních investorů. A tito investoři by mohli mít potenciálně zájem i o menší podniky. Autor je ředitelem společnosti A&CE Global Finance