V konkurenceschopnosti má Česko co dohánět

Konkurenceschopnost České republiky klesá. Vyplývá to z aktuální zprávy Evropské komise (EK). Její výsledky tak vlastně potvrdily trend, který minulý týden odhalila zpráva Světového ekonomického fóra (WEF). Podle EK konkurenceschopnost České republiky přispívá k hospodářskému růstu země méně, než je tomu obvyklé ve většině zemí EU.

Česká republika si vede nejhůře, a to spolu s Německem, Francií, Itálií a Belgií. U těchto zemí je příspěvek konkurenceschopnosti k ekonomickému růstu podle statistik EK, které vycházejí z dat Groningenského centra pro růst a rozvoj, záporný. Ve zbývajících členských zemí EU je naopak pozitivní.

"Roste nám sice slušně HDP, ale to zjevně nestačí. Ukazuje se, že je třeba především více propojit podniky s výzkumem a školstvím a zefektivnit státní výdaje. Až pak v žebříčku můžeme být nahoře, jako Irsko nebo Skandinávie," uvedl  pro server iHNed.cz analytik Raiffeisenbank Aleš Michl.

Irové mají nade všemi navrch

Nejlepší jsou v rámci EU Irové, kteří mají před ostatními zeměmi výrazný náskok. Druhé je Slovensko, za nímž následují Lucembursko a Polsko. Statistiky nezahrnují pobaltské státy Estonsko, Litvu a Lotyšsko, dále pak Maltu, Kypr a Bulharsko s Rumunskem.

Dalším kamenem úrazu na cestě k posilování konkurence jsou pak podle Michla rozpočtové výdaje. "Není to o tom dávat více peněz na výzkum vzdělání, ale vynakládat je účelněji, dbát na výsledky," vysvětlil Michl.

Ze zprávy EK navíc vyplývá, že v některých ohledech není situace ČR nijak výrazně negativní. Češi si ve srovnání s ostatními státy nevedou špatně v investicích do výzkumu a vývoje. Z 25 zemí EU (Bulharsko a Rumunsko není započítáno) jim patří desáté místo. Žebříček je přitom sestaven podle výše podílu na HDP, který jednotlivé země věnují na výzkum a vývoj.

Investice na vědu a výzkum

Tato statistika poukazuje na problém EU, která do vědy investuje výrazně méně prostředků než USA či Japonsko. Česká republika si stanovila že v roce 2010 na vědu a výzkum poputují přes dvě procenta HDP. V současnosti je to však méně než 1,5 procenta. Stejný problém řeší i zbytek EU. EK by ráda viděla, kdyby na vědu byla vyčleněna až tři procenta HDP EU.

"Bude to asi mezi ekonomy věčný boj, ale cesta k větší konkurenceschopnosti nevede přes nižší daně. Vede hlavně přes naše mozky, respektive vzdělání. Sofistikované investory v oblasti technologií a služeb sem prostě na nízké daně nenalákáme," upozornil Michl.

Pád konkurenceschopnosti České republiky předvídá i zpráva WEF. Česká republika skončila v celosvětovém žebříčku na 33. příčce, čímž si proti loňsku pohoršila o dvě respektive o čtyři místa. Podle původní metodiky, s kterou ale nelze letošní výsledky příliš srovnávat, byla ČR loni 29., podle nového výpočtu na 31. místě. Pro Českou republiku se podle Světového ekonomického fóra jako nejproblematičtější jeví daně, nízká efektivita státních úřadů, špatně fungující trh práce, korupce a daňová regulace.